Jan Hus

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohřeb.jpg Černý humor je specifický druh humoru a komiky založený na tom, že paradoxně vyvolává smích prostředky, které ve své podstatě vůbec k smíchu nejsou.

„Dali mi za pravdu.“

- Jan Hus
Husanim.gif
Jan Hus byl upálen v Kostnici. Na snímku erb ministra zahraničí Karla Schwarzenberga poskládaný z lidských kostí v sedlecké kostnici.
Dle jiných údajů byl Jan Hus upálen na česko-rakouské hranici.
Jan Hus v kampani polského ministerstva zdravotnictví.

Jan Hus (šifr. Jbn Hxs, něm. Hans Gans) je známý pod jménem Mistr Jan Hus vzhledem k tomu, že v roce 1415 zvítězil na Mistrovství světa v upalování na špičatých kůlech.

Život (a smrt)[editovat | editovat zdroj]

Narodil se kolem roku 1369 v Husovicích v chudé bašmacké rodině. Jako místo svého vzdělání si z neznámých důvodů zvolil provinční Prahu, kde se naučil latinsky a stal se bakchalářem. Vzhledem k tomu, že jeho touha po vzdělání byla opravdu mimořádná, přečetl všech 20 knih, které se tehdy v Praze vyskytovaly (včetně Kuchařky Arnošta z Pardubic). Stal se tak předním pražským intelektuálem; získal teologické, právnické i lékařské vzdělání.

Cítil se být povolán také k vyřešení největšího problému té doby, totiž jak udělat ze tří papežů jednoho. Bylo jasné že jindy obvyklé rozčtvrcení by v tomto případě nepomohlo, naopak by pak bylo až dvanáct papežů. Jan Hus proto navrhl aby lidé místo papežů poslouchali Ježíše, který byl tehdy již téměř 1400 let po smrti. (To Jan Hus nevěděl, protože o jeho smrti se nepsalo v žádné ze zmíněných 20 knih, které tehdy byly v Praze k dispozici).

Následování Ježíše Krista ho přivedlo až do jeho rodiště Betléma. Tam určitou dobu pobýval a v jedné betlémské kapli byl dokonce ustanoven kazatelem. O Betlémské kapli by měli studenti vědět hlavně to, že jeden z jejích donátorů a zakladatelů se jmenoval Tomáš řečený Prdel (Tomasso dicto Prdel)

Po té, co ve svých kázáních kritizoval nešvary tehdejších kněží (zatímco alkoholismus jeho chlebodárce Václava IV. mu nevadil), byl obviněn z toho, že jeho učení se neshoduje s obsahem Jedenadvacáté knihy.. Tehdejší papež se ale za něj postavil, a aby ho zpopularizoval u jeho odpůrců, vybral ho jako prvního člověka pro let do vesmíru.

K letu mělo dojít 6. 7. 1415 na německém kosmodromu v Kostnici. Stala se ale tragédie a jeho raketa se při startu vzňala a Hus v ní uhořel. Kvůli tomuto neštěstí byly papežem lety do vesmíru zakázány a k dalšímu letu došlo až o téměř 550 let později.

Prokletá diakritika[editovat | editovat zdroj]

Američané a Angličané (a programátoři) si vystačí se 128 znaky, protože John Wycliff (britská obdoba Mistra Jana Husa) se nepletl do věcí, kterým nerozuměl, takže nemají nabodeníčka. Těmto základním 128 znakům bez háčků a čárek se říká ASCII.“

Je obecně známo, že Jan Hus je autorem originální pravopisné reformy, kterou navrhl ve svém latinsky psaném traktátu De Pornographia Bohemica. Základem tohoto pojednání je nešťastná myšlenka opuštění spřežkového pravopisu a jeho nahrazení diakritikou a nabodeníčky. K označení dlouhých vokálů čárka (tzv. nabodeníčko dlúhé, virgula) - á, é, í, ó, ú, ý, příšerné háčky ě, š, č, ř, ž, ň, a čárkoháčky ď, ť nebo dokonce krůžky ů.

Zdá se, že vše vytvořil v naprostém pomatení mysli, nebo v alkoholovém delírium kredenc. Vynucoval si, aby do této jeho češtiny za státní peníze bylo přeloženo všech 20 knih, které se tehdy v Praze vyskytovaly. A další generace trpěly a trpí dál. Děti ve školách se jen stěží prokousávají podivným písmem. Počítačové klávesnice musely být pro Čechy překonstruovány.

Průlom nastal až po příchodu Necyklopedie. Její reforma pravidel českého pravopisu se snaží napravit alespoň část škod, které Hus a jemu podobní napíchali.

Neo-ortodoxní encyklopedie k tomu dodává: „Tak zvanaa dyakrytyka (z lat. »krytyka Boha«) ıest neyhorszıım rouhaanıım, kteree zatıım kdo vymyslel. Tıım nıekyym byl bakchalaarz Jan Hus. Dovolyl sy krytyzovat Boha, kteryy stvorzıl dokonalou abecedu o 22 znacyych a przedal ıy v zemy Kanaan lydem, kterzıı zaahy spaachaly prvotnıı hrzııch przıdaanıım 23. pyysmena pro poczaatecznıı a koncovee samohlaasky. Buuh samotaarze stııhaa svyym hnıevem. Sytuacy ıesztıe zhorszıly pohanee Rzekovee a Rzıımanee. Porzaad se ale ıednalo o abecedu bozıı, nezz przıszel Hus a dovolyl sy bozıı dıılo krytyzovat. Przıszel s rouhaczskou myszlenkou, zıe czesztına ıe takee dıılo bozıı a dokonalee a proto zaslouzzıı dokonalyy zaapys. A dokonalyy zvuk - pryy - nezapyyszeme kupenıım nedokonalyych pyysmen za sebe. A nemuuzzeme-ly odebyyrat z pyysmen, neb by z nıch nıc nezbylo, ıe pryy trzeba k nım cosı przıkreslyt. To ısou przıtom nesmysly. Kdyby byl patrzıcznıe vzdıelaan v dygytaalnıı technyce, vıedıel by, zze vrszenım dokonalyych pyysmen bozııch lze zapsat cokolyv. Proto praavem horzel. Navyyc kazzdyy vyy, zze czesztınu vymyslel Satan. Hus v tomto kaazal zelenou a saam pyl pyvo: saam nıkdy nıkde dyakrytyku nepouzzıl. Takovyy to byl sraacz.“

Perun.png

JHBH NSCHVLJ TNT CLNK
SLTVN BH VSMHC VSVDC VSVDC SMHLSK STH SVM HNVM


Lékařské dílo[editovat | editovat zdroj]

Z lékařských děl Jana Husa se dochovala například kniha Výklad viery, desatera a páteře, kde se snažil propojit své znalosti lidské anatomie s křesťanskou věroukou, v rámci tehdejšího historicky prvního pokusu světových vědců o vytvoření teorie všeho.

Husí brk[editovat | editovat zdroj]

Gagál domácí
Pommerngans2.jpg

O dalším Husově historickém průniku až do současnosti se široká veřejnost dozvěděla díky známé knize „Gagál ve světle staletí“, vydané v nakladatelství Miroslav Macek (dříve Jos. R. Vilímek). Autory jsou historička Karolina Adamová, profesorka Čunkovy univerzity a Robert Zoellick, absolvent Harvard University. Kniha poutavě vypráví o vývoji českého pojmenování ptáka, kterému dnes říkáme husa. Jenže až do roku 1416 se pták jmenoval gagál, podle svého charakteristického zvuku. Krátce po Husově smrti si kališníci a další jeho následovníci uvědomili, že všechny své knihy a kázání Hus napsal gagálím brkem. Na Mistrovu počest se brku brzy začalo říkat husí brk. Netrvalo dlouho a také gagálovi se začalo říkat husa.

Jmenovaní historici také zjistili, že to byl právě Jan Hus, kdo zavedl psaní gagálím brkem. Předtím intelektuálové i úředníci používali k psaní rákosové stonky. Když nebohý král Václav IV. velkoryse slíbil Husovi a jeho přátelům, že jim bude zdarma poskytovat psací materiál, začali všichni vyčůraně přemýšlet (vždyť to byli Češi), jak této nabídky využít co nejlépe. A tak M. J. Husa napadlo, že by si mohli nechat od krále posílat gagály. Jejich brka budou používat k psaní, zatímco zbytkem si vylepší svůj skrovný jídelníček. A protože královské slovo platí, muselo se z královských statků posílat do Betlémské kaple každoročně na 30 vykrmených gagálů.

Jan Hus v současnosti[editovat | editovat zdroj]

V poslední době působí Jan Hus jako zaměstnanec ČD ve skupině informatiky na pražském hlavním nádraží [1], aktuálně bývá také pravidelně k vidění i přímo na trati. [2]

S tématem souvisí[editovat | editovat zdroj]

Baloun.jpg „Ten je taky z Klokot, řekl smutně Baloun. Než mně ho přinesly, zařvala dvě housata, ale to není žádný maso, to je měkkotina.“
Baloun, III/2 - V Budapešti
Honza.gif Honzové
Jakub Jan RybaJan Ámos KomenskýJan BabicaJan Berwid-BuquoyJan DvorskýJan FischerJan František WomackaJan HusJean-Jacques RousseauJan KaplickýJan KavanJean LafitteHonza NedvědJan NerudaJán SlotaJán SokolJan ŠvejnarJan XXIII.Ján ZákopřaníkJan ŽižkaHonzíkova cesta