Ženská logika

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Combo.png
VAROVÁNÍ - TRIGGER WARNING
Tento článek obsahuje sexistické narážky.
Pokud jste feministka / feminista / maskulinistka / maskulinista, může Vám způsobit psychické problémy.

„Dlouho jsem předpokládal, že ženy mluví ve svém vlastním jazyce. Po mnoha letech studia jsem došel k závěru, že argumenty některých žen nedávají smysl ani v metajazyce či metametajazyce“

- Bertrand Russel

„Zatímco klasická logika je bezrosporná ale neúplná, ženská logika je nesmysl a to úplný.“

- Kurt Gödel

Ženská logika je formální logický systém který byl vyvinut ve druhé polovině 20. století tzv. feministickým kroužkem, to je americkou komunitou vědkyň a filozofek v okruhu Consuely Clintonové (matka Hilary Clintonové po které příjmení po svatbě převzal i Bill Clinton

Zrod myšlenky ženské logiky[edit]

Idea vytvoření vlastního logického systému se zrodila mezi feministickými myslitelkami postupně. Jak feministické hnutí získávalo na síle a feministické teorie všeho druhu dobývaly svá místa ve studovnách všech fakult, bylo stále zřejmější, že se zastánci a především zastánkyně feministických teorií budou muset vypořádat s poslední výtkou, kterou vůči nim ostatní akademici a především akademici z oborů logiky zastávali. Bylo třeba se vypořádat s drobnou poznámkou, že feministické teorie nedávají žádný logický smysl. Z tohoto období je známý citát.

„Neodpovídá-li feministická teorie zákonům logiky, pak je třeba přehodnotit a změnit logiku“

- Consuela Clintonová

Obhajoba myšlenky ženské logiky[edit]

Filozofky feministického kroužku pak poukázaly na skutečnost, že klasická výroková a predikátová logika sloužila odjakživa mužům jako nástroj útlaku proti ženám. Tato logika byla poprvé popsána nikým jiným, než právě mužem Aristotelem. Podle feministického kroužku je ale klasická logika systémem myšlení vlastním výhradně mužům, kteří svou logiku ženám nutili násilím jako univerzální princip aby tak potlačili jakékoli svobodné rozhodnutí ženy a ještě ji vnutili pocit viny, že jedná nesmyslně a proti zákonům přírody. Přitom podle feministického kroužku platí že dlouho potlačovaná ženská logika má minimálně stejné právo na platnost není-li ovšem dokonce vyspělejší. Pokud prý muži měli potřebu prosazovat svou logiku na ženách násilím, je to dokladem, že nebyli schopni nad ženskou logikou zvítězit na poli intelektuálním. To, co feministický kroužek tedy udělal popsáním systému ženské logiky proto prezentuje jako nikoli nový logický systém ale pouze jako popis základů již dlouho potlačovaného ženského myšlení. Ženská logika je tak zároveň součástí širší teorie ženské mysli. Emancipace potlačované ženské logiky může pomoci všem ženám během hádek s jejich mužskými protějšky, protože konečně shledává jejich argumenty legitimními.

Charakteristika ženské logiky[edit]

Ženská logika se od klasické (mužské logiky) liší v několika principech

Princip tolerance třetího[edit]

Ženská logika nepoužívá tzv princip vyloučení třetího, tedy že pravdivostní hodnota se zakládá pouze ze dvou hodnot a to pravdy a nepravdy. Podle feministek je tohle příklad maskuliního netolerantní ho myšlení. Ženské myšlení nemůže nikoho diskriminovat nehledě na počtu.

Princip mírového řešení[edit]

Ženská logika nepoužívá princip sporu. Podle ženské logiky může být výrok zároveň pravda i nepravda. Neschopnost mužů akceptovat dvě rozdílné hodnoty opět svědčí o intolerancí mužů, kteří za vším hledají spor a o neschopnosti zvládat multitasking. Jedná se tak o tzv parakonzistentní logiku.

Emotivita a intencionalita[edit]

Důležitou hodnotou kterou ženská logika zavádí je naopak tzv emotivita výroku. Každý výrok má pravdivostní hodnotu na základě emotivity v kontextu ostatních výroků. Důležitým aspektem emotivity je tzv. intencionalita, tedy "co tím chce mluvčí říct/naznačit/o co mu jde" - jednoduché ohodnocení ošacení nebo jídla nikdy není pouze výrokem o jídle či šatstvu ale skrývá další vyjádření v účelu - jsem tlustá/hubená. Výroku je pak třeba přiřadit pravdivostní hodnotu na základě pravdivosti intencionálního výroku, to je jestli jsem vážně tlustá. Žena pak posoudí výrok buď podle toho, jestli je tlustá nebo podle emocionální odezvy, které v ní naznačení, že je tlustá vyvolá. Pakliže pak žena posoudí výrok za nepravdivý, protože není tlustá, tak na základě absence principu sporu zároveň sama může prohlásit, že tlustá je.

Smysluplnost[edit]

Podle feministického kroužku smysluplnost každého výroku přímo závisí na tom, zda jej lze nebo nelze převést na takovou emocionálně-intenciální formu, kterou je možno (nejlépe normativně) hodnotit. Smysluplné jsou tedy jen hodnotitelné hodnotící výroky. Jakékoli jiné výroky nemají žádný význam. Metaemocionální či metapsychologické výroky označuje ženská logika za zbytečné a nepoužitelné.

Identita mluvčího[edit]

Dalším důležitým aspektem emocionality výroky je tzv. identita mluvčího - přesně podle pravidla: Když dva říkají totéž, není to totéž. Například když žena řekne že je či není tlustá, má vždy pravdu, řekne-li to muž, nemůže mít pravdu ať by řekl cokoli.

Známým prvkem ženské logiky pak je známý ženský postargumentační dovětek


Fat Martini Woman.jpg
Ženské věci
BlondýnaDámskoDominaHarfaHidžábJihočeské matkyKosmetikaMenstruaceMrchaPannaPrsPříležitostSeznam hereček a osobností s velkým poprsímStará pannaStydké pyskyTchýněVaginaVřetánkoWomaniumŽena obecnáŽena všeobecnáŽenská logikaŽenské hormonyŽenský orgasmusŽenský postargumentační dovětekŽenština