Kurt Gödel

Gödelova hlava měla prý silné gravitační pole

„

Nedělal si Gódel zadel? —Josef Hrncirik

“

„

Dělal. —Slaviboj Ošćěpić

“

Kurt Gödel byl slavný rakouský metamatematik, totiž pseudomatematik, pseudologik a pseudopseudo. Narodil se v moravistánském hlavním městě Brně.

Mládí

Od narození trpěl na SNVIQ (syndrom nepoužitelně vysokého IQ, prostě idiot), který byl pravděpodobně způsoben velkým nádorem na hlavě. O jeho inteligenci svědčí už jen to, že ač žil v Moravistánu, nikdy se moravsky nenaučil; komunikoval pouze pomocí němčiny a primitivních matematických symbolů. Malý Kurt se s tímto trpkým osudem nikdy nesmířil a pilně luštil křížovky a snil o kariéře slavného křížovkáře. Po deseti sekundách a deseti vyluštěných křížovkách svou snahu najít neřešitelnou křížovku vzdal a vydal se na mnohem perspektivnější dráhu pseudopseudomatematika.

Nekompletní teorém nekompletnosti

Po dvou letech tvrdé práce, roku 1931, dokončil své stěžejní dílo - tzv. Nekompletní teorém nekompletnosti zabývající se spolehlivostí informací na Necyklopedii. Sestává se ze tří bodů:

A) Nezávisle na tom, jak kompletní je sada vstupů (například hesel v Necyklopedii), vždy existuje alespoň jeden další potenciální vstup, který obsažen není.

B) Nezávisle na tom, jak jsou vstupy přesné, vždy existují alespoň dva vstupy, které si protiřečí.

C) -- Nekompletní, ne?

Gödelův důkaz vyvrátil Jiří Paroubek protipříkladem, Gödel poté kontroval důkazem druhým; na ten však už Jirka odpověď nenašel a uznal svou porážku.

Práce v teorii čísel

Během svých posledních let Kurt zběsile rozvíjel svou teorii nečísel, prvočísel, druhočísel, třetičísel ... nekonečnočísel. Teorie byla prakticky bezchybná a nepochybně kompletní, měla však jeden problém - byla totálně na nic (jeho kolegové tuto skutečnost dokonce matematicky dokázali; roku 2009 však Dalekostánský židovský matematik Abeles Kornstein nalezl v jejich důkazech chyby, takže teorie možná k něčemu je).

Duševní porucha

Gödel byl plachý, stažený do sebe a výstřední. V polovině léta nosíval teplé zimní oblečení. V polovině zimy nechával všechna okna svého domu otevřená. Měl náchylnost k nemoci a doktoři mu předepsali zvláštní dietu a lékařský režim, které však Gödel často ignoroval nebo udělal pravý opak. To mu způsobilo další nemoci. V roce 1940 trpěl krvácejícím vředem, avšak díky své nedůvěře k lékařům pozdržel léčbu; hrozila mu smrt a byl zachráněn pohotovostní transfuzí krve.

Mezi jeho bludy byla i domněnka, že neznámí zločinci se ho pokouší zabít otrávením jeho jídla. Proto jedl Gödel pouze jídlo uvařené jeho ženou, a nejedl dokonce ani co by si uvařil sám. Podrobnější údaje naleznete v článku Potravní selekce.

Smrt

Kurtova přínosná práce kupodivu moc příjmů nenesla. Po svých (pseudo) matematických úspěších Kurt však značně zpychnul, to vedlo až k tomu, že odmítal všechno pod jeho úroveň. Kurt zakončil svůj život dost nešťastně, zemřel hladem na brněnském nádraží poté, co se v jídelně pro bezdomovce dožadoval lanýžů, kaviáru a láhve šampaňského.