Kurt Gödel

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Gödelova hlava měla prý silné gravitační pole
Nedělal si Gódel zadel?

—Josef Hrncirik

Dělal.

—Slaviboj Ošćěpić

Kurt Gödel byl slavný rakouský metamatematik, totiž pseudomatematik, pseudologik a pseudopseudo. Narodil se v moravistánském hlavním městě Brně.

Mládí[edit]

Od narození trpěl na SNVIQ (syndrom nepoužitelně vysokého IQ, prostě idiot), který byl pravděpodobně způsoben velkým nádorem na hlavě. O jeho inteligenci svědčí už jen to, že ač žil v Moravistánu, nikdy se moravsky nenaučil; komunikoval pouze pomocí němčiny a primitivních matematických symbolů. Malý Kurt se s tímto trpkým osudem nikdy nesmířil a pilně luštil křížovky a snil o kariéře slavného křížovkáře. Po deseti sekundách a deseti vyluštěných křížovkách svou snahu najít neřešitelnou křížovku vzdal a vydal se na mnohem perspektivnější dráhu pseudopseudomatematika.

Nekompletní teorém nekompletnosti[edit]

Po dvou letech tvrdé práce, roku 1931, dokončil své stěžejní dílo - tzv. Nekompletní teorém nekompletnosti zabývající se spolehlivostí informací na Necyklopedii. Sestává se ze tří bodů:

A) Nezávisle na tom, jak kompletní je sada vstupů (například hesel v Necyklopedii), vždy existuje alespoň jeden další potenciální vstup, který obsažen není.
B) Nezávisle na tom, jak jsou vstupy přesné, vždy existují alespoň dva vstupy, které si protiřečí.
C) -- Nekompletní, ne?

Gödelův důkaz vyvrátil Jiří Paroubek protipříkladem, Gödel poté kontroval důkazem druhým; na ten však už Jirka odpověď nenašel a uznal svou porážku.

Práce v teorii čísel[edit]

Během svých posledních let Kurt zběsile rozvíjel svou teorii nečísel, prvočísel, druhočísel, třetičísel ... nekonečnočísel. Teorie byla prakticky bezchybná a nepochybně kompletní, měla však jeden problém - byla totálně na nic (jeho kolegové tuto skutečnost dokonce matematicky dokázali; roku 2009 však Dalekostánský židovský matematik Abeles Kornstein nalezl v jejich důkazech chyby, takže teorie možná k něčemu je).

Duševní porucha[edit]

Gödel byl plachý, stažený do sebe a výstřední. V polovině léta nosíval teplé zimní oblečení. V polovině zimy nechával všechna okna svého domu otevřená. Měl náchylnost k nemoci a doktoři mu předepsali zvláštní dietu a lékařský režim, které však Gödel často ignoroval nebo udělal pravý opak. To mu způsobilo další nemoci. V roce 1940 trpěl krvácejícím vředem, avšak díky své nedůvěře k lékařům pozdržel léčbu; hrozila mu smrt a byl zachráněn pohotovostní transfuzí krve.

Mezi jeho bludy byla i domněnka, že neznámí zločinci se ho pokouší zabít otrávením jeho jídla. Proto jedl Gödel pouze jídlo uvařené jeho ženou, a nejedl dokonce ani co by si uvařil sám. Podrobnější údaje naleznete v článku Potravní selekce.

Smrt[edit]

Kurtova přínosná práce kupodivu moc příjmů nenesla. Po svých (pseudo) matematických úspěších Kurt však značně zpychnul, to vedlo až k tomu, že odmítal všechno pod jeho úroveň. Kurt zakončil svůj život dost nešťastně, zemřel hladem na brněnském nádraží poté, co se v jídelně pro bezdomovce dožadoval lanýžů, kaviáru a láhve šampaňského.