Brno
|
Tento článek patří mezi nejkvalitnější články na celé Necyklopedii. |
Tento článek na téma „Brno“
pojednává o opačném tématu než článek Praha.
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Шалинград.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
„Brno je metropole - ale nemá metro, takže je to jenom pole“
- Místní debiljdoucí z Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje
Dnes už se ví, že pražské logo je sprostě okopírováno od brněnského originálu.
„Kudy se tady jde do metra?“
„Brno je vesnice na hovno“
„Jediný vtip, ve kterém se dá bydlet.“
- někdo, kdo věděl, co říkal.
„BR! no “
„Když někdo mluví o Brně,
nemám daleko k obrně“
Brno (hantec: Štatl, anglicky: Chicago[1], popřípadě Brünn,, rusky: Шалинград, německy Reichsstadtl (viz hantec[[Lisp|)), případně Wien-Nordvorstadt, jidiš: ברין[1]; je hlavní vesnicí Moravistánu. Má okolo 10 000 obyvatel, rychle se ale rozrůstá a pro rok 2084 se očekává, že bude mít již 10 003 obyvatel.
Brno se nachází ve východní části regionu, poblíž sunitsko-křesťanské hranice (Brno stále náleží Sunnitům) a je proslulé svou orientální kulturou. Hlavní pamětihodností je hrad Špilas, jeden z hradů tyčících se nad chatrčemi chudého Moravistánu. Byl postaven v dobách Ottomanské říše, když se Islám rozšířil v Moravistánu (do té doby známého jako Velká Morava).
V roce 1918 po připojení k Československu se mor a další choroby tohoto města bez sebemenších zdravotních standardů rozšířily do celého světa, první zemí postiženou pandemií brněnských chorob bylo Španělsko a hovoří se proto o Španělské chřipce, i když prapůvod této smrtelné nemoci pochází z Brna. Další vlna nastala v roce 2009 – mylně se hovoří o mexické, prasečí, též svinské chřipce.
Dnes je víska stále velmi oblíbená pro svoji kulturu, která je směsicí kultury arabské (hranice se Saúdskou Arábií jsou vzdáleny pouhých 30 kilometrů), arménské, gruzínské, chorvatské, české, slovenské a mnoha další kultur. Hatemanem Brna je od roku 1946 Horst Fuchs. Hymnu složili Eva a Vašek v roce 1985.
V posledních 80 letech, díky pomoci z Prahy, se Moravistánci v Brně mohli poprvé dozvědět o existenci vzdělání, elektřiny, automobilů a vlaků. Od přistoupení České republiky k EU všechny členské země pomáhají této zaostalé vesnici zbohatnout, i když její ekonomická úroveň je stále zhruba na 5 % průměru EU (zaostalejší jsou pouze Poruba, Most-Chánov, Zábřeh a Moravistanačka Gračanica). Přesto není neobvyklé, když se zde občané, během zimních hladomorů, porvou o jogurt se smetanou.[2]
V Brně se každoročně pořádá závod Trolejbantů, nebo-li, jak by Moravák řekl: "Šalinkár".
(Skoro) Úspěchy
Moderní systém podzemní dráhy byl navržen s cílem částečně nahradit hypertrofovanou síť šalin, ale jeho realizace byla odložena do doby, než bude vyřešen spor o umístění hlavního nádraží a dokud nebudou rozděleny úplatky. Částečný odpor vůči projektu brněnského metra, který je společný většině obyvatel, je součástí místního folkloru a není překážkou Pokroku. Spor byl nakonec vyřešen velmi šalomounsky. Nádraží bude odsunuto na Bystrc (to je neutrální umístění), a první tři stanice metra (Pražská, Leninova a Moravské náměstí) tak byly po pouhých 13 měsících výstavby otevřeny, čímž byl překonán plán. S výstavbou tunelů mezi nimi se prozatím nepočítá. Nakonec se podařilo zprovoznit i tzv. houpací síť o sedmi stanicích, z nichž některé byly ale přejmenovány.
Okolo roku 1997 vyslala nově ustavená vládní společnost Spojených Vidláků zemského města Brna svého emisara do hlavního města České republiky, do Prahy. K jeho bezmezné a trpké desilusi našel properující město s fungující kanalizací, metrem a štestím zářícími lidmi, kteří nechodí oblékáni do vypelichaných kožešin, něco, na co brněnští vidláci nebyli v žádném případě připraveni. Po návratu do vesnice Brno se sešla rada starších Spojených Vidláků zemského města Brna a diskutovali, co dělat. Čtyřicet dní a čtyřicet nocí uplynulo, než bylo stvrzeno konečné řešení a nejmoudřejší šaman sdělil vesničanům rozhodnutí rady. Neexistují žádné záznamy jeho projevu (obyvatelé Brna si nikdy nezvykli na psaní ani četbu), ale pronesl přibližně toto:
„Cajzli v Práglu se majó betálně líp, valime jim rozhodit sandál že budó valit čučky.“, což se dá přibližně přeložit jako „Napadněme Prahu!“
Válečné přípravy byly ohromné. Prostoduší vidláci propadli frenetickému nadšení, každý muž starší 16 let byl povolán do takzvané „Armády Brněnské Spásy“ (ABS). Vyzbrojili se kameny, oštěpy a vidlemi (strašlivou multifunkční zbraní masové zkázy a nástrojem pro kydání hnoje).
Dlouho plánovaný Velký útok byl zahájen 1. září 1997 (povšimněme si, že se jedná o prvočíslo), protože tento den lidé v Praze posílají své děti do institucí nazývaných škola (smysl těchto budov brněnským vidlákům sice uniká, nicméně usoudili, že pokud budou jejich děti pryč, budou obyvatelé Prahy zranitelnější a tudíž je bude možno snáze zdolat). Armáda Brněnské Spásy se nalodila na flotilu bojových šalin a vyrazili směrem ku Praze. Naneštěstí brzy zjistili, že koleje jejich šalin končí ve vesnických polích, kde je napadlo hejno obrovských vražedných motýlů, a jejich Velký útok skončil zdrcujícím neúspěchem.
Zklamaní venkovští burani (v sanskrtu označuje výraz buran (संस्कृतम्) vesničana, název „Brno“ znamená osada buranů) obrátili svůj hněv proti svým velitelům a zmasakrovali celou společnost Spojených Vidláků zemského města Brna, pak se vrátili na své záhumenky jako obvykle.
I ve školství dosáhli v Brně relativních úspěchů. Kromě několika základních škol a jednoho učiliště byla v Brně od r.1778 i univerzita. Po 4 letech byla přeměněna na lyceum a přesunuta do Olomouce. V roce 1827 byl škole obnoven status univerzity, aby roku 1855 byla zrušena pro nedostatek posluchačů. Univerzita byla obnovena až po nástupu firmy Masa-ryk and Comp. k moci.
Jméno
Největší vesnice Moravistánu, kterou dnes známe jako Brno, dlouho neměla žádné jméno. Někteří domorodci jí ve staromoravštině říkali Štatl, což ovšem také označovalo místní nápoj z kvašeného zrní a majoránky.
Mnozí Moravistánci ovšem své vesnici říkali také Bratislava anebo Trenčín, a to již od dávných dob Velké Slovenské říše, kdy území Moravistánu bylo poprve součástí nějakého vyspělého státního útvaru, kterému se též někdy říká Sámova říše, podle legendárního prvního slovenského byznysmena.
Absence jednotného pojmenování největší moravistánské vesnice v podstatě nikomu nevadila. První kdo se v celé věci začal šťourat byl nechvalně známý Leoš Jeleček, sociální geograf moravské národnosti, který se prosazováním dublet Česko/Czechia mstí lidstvu za to, že po rozpadu Československa nebylo pro západní část bývalé federace přijato jím navržené jméno Spojené Státy Moravské (SSM).
Jako graduovaný geograf Jeleček zaznamenal, že Štatlu na mapových dílech cosi chybí. Po několika měsících úvah, bezesných nocí a studia Moravského deníku Jeleček zjistil, že štatlu chybí jméno.
První návrh na pojmenování Jelečkovo neprošel a Leošovi nutno přiznat, že to znělo blbě i jemu samotnému. Po několika dalších měsících obětavé práce přišel Jeleček s geniálním návrhem pojmenovat svou rodnou vesnici Brno.
Genialita Jelečkova návrhu spočívala v tom, že brno nic neznamenalo a nemohlo proto nikoho urazit.
Název Brno si ovšem Jeleček nevymyslel, ale převzal je z názvu malé planetky hlavního pásu asteroidů, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Planetku 2889 Brno objevil český astronom Antonín Mrkos v roce 1981. Protože nevěděl, jak ji pojmenovat, napsal si na 26 lístků písmena mezinárodní abecedy (bez ch), vložil je do krabice od bot, zamíchal a pět z nich náhodně vytáhnul. Výsledkem bylo slovo obrna, což se Mrkosovi příliš nelíbilo. Vypustil proto písmeno a a po několika pokusech sestavil nic neznamenající a nevyslovitelné slovo brno.
Když se Leoš Jeleček u astronoma Mrkose ujistil, že na asteroidu 2889 Brno teměř jistě neexistuje žádný život a že tudíž nehrozí nebezpečí soudních žalob pro urážku na cti, byl jeho návrh oficiálně zveřejněn v Moravském deníku a největší vesnice Moravistánu dostala jméno Brno.
Vývoj se však nezastavil a v dnešní době se název změní na progresivnější Krno, celosvětová kampaň již vypukla. Žít Krno půjde v celé EU co nejdříve v celém světě.
Alternativní teorie
Podle jiného, historicky ne zcela doloženého výkladu, vznikl název v době stěhování národů. Praotec Moravec, unaven jednak vyčerpávající cestou a druhak vínem z úrodného dolnomoravského úvalu, kterým na cestě z rodných mongolských stepí musel projít, dospěl na obzvláště odporné místo na soutoku dvou veletoků, Zvratky a Slintavy, bažinaté, nezdravé, a vůbec odpuzující. Zhnuseně se rozhlédl a pravil: „Br! ...no, co naděláme, ale když už jsme tady, tak tu zůstaneme.“ Jeho soldateska žreců a vykladačů práva, rovněž ne zcela střízliva, tento výrok okamžitě zapsala do zemských desek s nedozírnými následky zejména pro školní mládež.
Místní části a další pamětihodnosti
Další slova na B co nic neznamenají
Brna, Brnb, Brnc, Brnd, Brne, Brnf, Brng, Brnh, Brni, Brnj, Brnk, Brnl, Brnm, Brnn, Brnp, Brnq, Brnr, Brns, Brnt, Brnu, Brnv, Brnw, Brnx, Brny, Brnz, Brn0, Brn1, Brn2, Brn3, Brn4, Brn5, Brn6, Brn7, Brn8, Brn9
Galerie
Železniční síť Brna.
Asteroid 2889 Brno.
Reklama na Brno.
I v Rumunsku jezděj Brňáci.
|
Brněnské čtvrti a pamětihodnosti
|
|---|---|
| Augec • Betonovo • Blekfíld • Centralnoje • Husovice • Kénik • Brno-Komec • Brno-Komín • Maloměřice • Monte Bú • Pisoárky • Vineyards • Žiguljovsk • Žebrotín
AZ Tower • Brněnské komunikace • Přehrada • Hlavní nádraží • Náves Svobody • Metro • Letiště • Hedvíčkova třída • Nové nádraží • Onderculus Romanus • Petrovská mešita • Phallus Brunensis • Noční linky • Říční flotila • Starobrno • Start raketoplánu • Šalin • Tuba• U Mikuláška • U Pavouka • Vozovna Pisárky • ZOO • Zelný rynek |
Aktuální zpravodajství
Podívejte se také na
- Biskupice
- Benešov
- Brněnská kultura
- Bučovice
- Hlavní město Republiky Česko
- Morče
- První světová válka
- Moravský pavilon v Benátkách
- Moravští radikálové
- Rovnost, volnost, brněnství
- Muslimskodemokratická unie - Česká strana lidová
- Primátor Onderka zahajuje golfovou sezónu
- Kurt Gödel
- Giordano Brno
- SK Líšeň
- Brněnský tramvajový tunel Žabovřesky
| Sluneční soustava | ||||||||
| Merkur | Venuše | Země | Mars | Jupiter | Saturn | Uran | Neptun | Pluto |
| Praha • 2889 Brno • Měsíc • Homos • Bíďošála | ||||||||
| Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavy • Vznik planet | ||||||||
| ABECEDA | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Esc | F1 | F2 | F3 | F4 | F5 | F6 | F7 | F8 | F9 | F10 | F11 | F12 | F13 | PrtSc SysRq |
ScLk | Pau Brk |
Lose Weight |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ~ ` |
! 1 + |
@ 2 ě |
# 3 š |
$ 4 č |
% 5 ř |
^ 6 ž |
& 7 ý |
* 8 á |
( 9 í |
) 0 é |
— – |
+ = |
←Bkspc | Ins | Home | PgUp | Num | / | * | − | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tab↔ | Q | W | E | R | T | Y | U | I | O | P | { [ ú |
} ] |
| \ |
Del (Del) |
End | PgDn | 7 | 8 | 9 | + | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Caps | A | S | D | F | G | H | J | K | L | : ; ů |
" ' |
←Enter | PrDel | Any | Shit | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ↑Shift | Z | X | C | V | B | N | M | < , |
> . |
? / |
↓Shift | ↑ | 1 | 2 | 3 | Ent | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ctrl |  win
|
 Linux
|
Alt | n i c | Alt | Linux
|
▒ | Ctrl | ← | ↓ | → | 0 | . | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tento článek vznikl už v roce 2005, je tedy dokonce starší než samotná Necyklopedie.
Z důvodu ochrany historických hodnot je zakázáno článek jakkoli negativně hodnotit či dokonce upravovat.
Poškození článku se trestá dle zákona, vandal se navíc vystavuje nebezpečí lynčování davem rozzuřených staromilců.