Prasečí chřipka

„Přiznejme si, pánové, kdo z vás to má?“

- Jiří Paroubek o prasečí chřipce

Podle direktivy 284121 musí všechna prasata nosit roušku

Zjevné příznaky

Projevy nákazy

Prvotní příznaky této choroby se projevují poměrně nevinně. Postižení lidé prodělají příznaky, které by se daly považovat za běžnou těžší chřipku. Pacient si po skončení těchto příznaků může myslet, že je již vyléčený. Vir však může v člověku přežívat až do konce života. Po prvotních příznacích vytvoří spóry v mozečku a míše, kde vyčkává několik let na další útok. V druhé vlně útočí vir na mozek a působí zásadně na lidské chování. Postižený začne v lepším případě šíleně toužit po sexu s prostitutkami, po drahých autech a po výletech na východ od své vlasti. V horším případě může zcela zešílet. V nejhorším případě opravdu zmagoří a začne se angažovat ve vysoké politice (viz níže).

Původ a prvotní výskyt epidemie prasečí chřipky v historii lidstva

Ohrožená vesmírná drůbež

Dle nejnovějších vědeckých bádání se první epidemie tohoto viru projevila u keltských kmenů asi 1500 - 1000 př. n. l.. V Evropě panovala těžká situace. Keltové žili pod římskými hradbami, považováni za barbary. Z největší pravděpodobností oslabením imunitního systému, častým opíjením a špatnou hygienou usnadnili viru cestu. Otázkou zůstává fakt, jak došlo k prvotnímu přenesení viru z prasete na Kelta. Virus se rychle rozšířil právě díky již zmíněným silným sexuálním a záletnickým tužbám nakažených, v době 400 před Kristem již zachvátil prakticky celou Evropu. Dalšímu rozmáhání epidemie zabránilo až stěhování národů způsobené nájezdy Hunů.

Výskyt prasečí chřipky u nás

Nejvyšší koncentrace nakažených je naším výzkumným týmem monitorována na Ústecku a v pohraničním okolí rychlostní komunikace E55. Zvýšený výskyt nemoci můžeme zaznamenat též na Znojemsku. Epidemie se počala šířit z NDR po roce 1989. Okolo roku 1996 náš vědecký tým počal monitorovat i první nakažené Čechy.

Sexuální migrace nakažených

V posledních letech jsme vědeckým bádáním odpozorovali směr migrace nakažených pacientů za sexem. Němci nejraději migrují do již zmíněných lokalit v česku, kde došlo k přenesení viru na obyvatele České republiky. Češi migrují spíše dále na východ. Oblíbili si Východné Slovensko a Ukrajinu. K nakažení Ukrajinců zatím nedošlo, dle statistik však vědci předpokládají, že se budou snažit své choutky ukojit v ruské tajze.

Prasečí chřipka v novodobé historii

Dle nejnovějších studíí historiků prasečí chřipka způsobila II. světovou válku. Fakt, že by Adolf Hitler patřil mezi nejsilněji infikované by totiž vysvětlil Hitlerovy pojmy jako lebensraum (- životní prostor) (silná sexuální touha ho nutila táhnout na Sibiř, kde by s mladými vesničankami ukojil své touhy) nebo můj boj (ano, přiznejme si, že on a jeho lékaři boj s touto zákeřnou nemocí neměli růžový).

Hitler několik týdnů po infikaci (fotodokumentace z kartotéky jeho osobního lékaře Josefa Mengeleho)

Po konci války prchali (již nakažení) kolaboranti Hitlera do Jižní Ameriky, zejména do Brazílie. Odtud se dnes dostala prasečí chřipka do Mexika, kde způpsobila další epidemii.

Budoucnost

Po zkřížení s ptačí chřipkou dojde k další mutaci a pokud se dostane do parlamentu, hrozí zkřížení z prasopsí chřipkou s nedozírnými následky, které si ani nedovedeme představit. Aštar Šeranova flotila je již v pohotovosti.

Očkování proti prasečí chřipce

Očkování má nežádoucí účinky, proto se skoro nikdo z vládních představitelů nedal očkovat. Pro ilustraci uvádíme odstrašující příklady. Případná podobnost je čistě náhodná.

• 

  Nežádoucí účinek očkování byl kompenzován vznikem multierotogenních zón.

• 

  Obzvláště děsivý případ vedlejších účinků.

• 

  I v tomto nepovedeném případě musel pacient zaplatit regulační poplatek.