Kult popelnice (Českopedie)

Tento článek pojednává o fenoménu Českopedie. O jiné neřesti si možná přečtete, až to někdo napíše

Štastná českopedistka objevila sice již používané starší popelnice, avšak na Praze 666 viděné prvně

Kult popelnice je známý fenomén Českopedie a webového serveru Českomedia Commons. Projevuje se zvýšeným zájmem některých účastníků o popelnice, jejich fotografování a diskutování nad tímto tématem. Jejich zaměstnání je neznámé, spekuluje se však o tom, že to z velké části budou popeláři, jejich revírem je ulice.

Metody práce a myšlenková náplň

Galerie popelnic

Čtenáři Českopedie o této skutečnosti většinou netuší a domnívají se, že encyklopedie, která je otevřena každému, přeci nemůže ničím tratit v případě, když se sem tam nějaká popelnice vyfotí. Poměrně uzavřená skupinka lidí, možná jeden až dva, z různých krajských měst Česka, se ovšem vyzbrojeni tímto vágně sdíleným argumentem dennodenně spouští s fotoaparátem mezi odpadky, odlehlé kouty ulic a odstrkují bezdomovce jen proto, aby spatřili novou popelnici, či samolepku na popelnici starší. Obyčejná popelnice u někoho na dvorku tak může být v některých případech doslova neštěstím. Přiblíží se popelářský vůz s členy gangu, ti si zapíší, co to za popelnici je, kde je a samozřejmě po nafocení uveřejní její polohu, jedno jak se kdo snaží chránit si své soukromí. Mnozí nešťastníci se pokoušeli popelničáře zastavit i přímo na internetu, avšak jejich bitva byla vedena jen se střídavými úspěchy.

Příkladně tříděný odpad

Pět pěkných barevných upravených košů - zábava na celé odpoledne

Některá témata jsou v rámci kultu magická a konkrétním věcem se přiřazují nadpřirozené schopnosti. Modré popelnice znamenají zdraví a sílu, zatímco ty hnědé mají symbolizovat plodnost (rozuměj odpadků), zeleným popelnicím je naopak třeba se vyhnout (střepy). Žluté popelnice jsou považovány za příslušnice nadřazené kasty, což znamená, že se jich většina účastníků bojí, často je straší v noci a jejich fotografování je proto adrenalinovým zážitkem.

Zatímco dříve byly všechny popelnice plechové a ošklivé, s tříděním odpadu nastal spirituální boom. Cílem kultu popelnice je nejspíše snaha o rozšíření třídění natolik, aby se zvýšil počet popelnic, jejich typů, barev a způsobů účelu.

Zvlášť významným tématem potom také bývají i popelnice různým způsobem zdevastované, či jakkoliv jinak upravené. V tom případě je nutné posoudit, zda-li nebyl kontejner spálen takto již dříve a pokud ne, je nezbytné jej okamžitě vyfotografovat a zadokumentovat. (Skuteční) popeláři také ocení servis ohledně dokumentace frekvence vynášení některých popelnic, který se díky řadě českopedistů ukazuje jako nedostatečný. Otázkou zůstává, jestli to není proto, že někteří popeláří spíše kontejner vyfotí (a jedou dále), než aby ho naložili na vůz a jeli domů. Čert ví.

Komunita

Někteří českopedisté, kteří nejsou (zatím) ovlivněni tímto fenoménem spekulují, kde se asi budou jednotliví zájemci o popelnicovou kulturu scházet. Věnují hodiny a hodiny vyhodnocování jednotlivých záběrů a na základě rozsáhlých matematických mechanismů určují lokace, které jsou nejpravděpodobnější. Je samozřejmě logické, že hlavním místem bude nejspíše dostatečně velká popelnice, nejlépe na textil, kam se vejdou aspoň dva lidi i s počítačem, kde si mohou fotografie nových úlovků rovnou prohlížet. Samozřejmě, dost místa mohou poskytovat i podzemní kontejnery, ovšem zůstává otázkou, jak by se tam vlastně jednotliví popelničáři dostávali.