Muskulární hypertrofie

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

!!! V Ý S T R A H A !!!
!!! Syndrom muskulární hypertrofie skutečně může postihnout každého !!!
A nestěžujte si, pokud i Vy budete postiženi touto těžkou závislostí,
byli jste varováni!

Takto vypadá těžký případ muskulární hypertrofie

Syndrom získané muskulární hypertrofie je typ závislosti, do které lze velmi snadno upadnout, ale je téměř nemožné se z ní vlastními silami dostat. Je to závislost stejného druhu, jako jsou látkové závislosti fysické, neboť zde hrají velkou roli endogenní psychotropní substance. Současně se jedná i o těžkou závislost psychickou, obdobnou závislostem herním. Tato kombinace vede k nezadržitelné progresi tohoto postižení, a zároveň je i závažnou, jen obtížně překonatelnou překážkou jeho účinné terapie.

. Syndromem muskulární hypertrofie zasažení jedinci se často snaží skrývat své postižení pod oděvěm
AMHS-70.jpg
Syndrom muskulární hypertrofie skutečně může postihnout kohokoliv, bez ohledu na jeho věk.

Muskulární hypertrofie[edit]

je onemocnění, provázející lidstvo snad už od nepaměti, které se však masově rozšířilo zejména v průběhu dvacátého století. Jedná se zde převážně o dvojí typ syndromu:

  • IMHS - Idiopathic Muscular Hypertrophy Syndrome
  • AMHS - Acquired Muscular Hypertrophy Syndrome
Zde je názorně vidět rozdíl mezi jedincem zasaženým AMHS (vlevo) a IMHS (vpravo). U postižení AMHS je už na prvý pohled zjevná charakteristická nabicanost.

Zásadní rozdíl mezi IMHS a AMHS je v tom, že zatímco idiopatický syndrom (ze základu ἴδιος + πάθος) vzniká bez vnější příčiny, samovolně, a rozvíjí se jako reakce ku svalnatosti přirozeně disponovaného organismu na životní podmínky (manuální práce při přiměřeně střídmém životním stylu a stravovacích návycích), tak syndrom získané muskulární hypertrofie je od začátku spojen s aktivním přispěním syndromem postiženého jedince, kteréžto aktivní přispění má výrazně progradující charakter. Právě rozšíření tohoto typu syndromu, AMHS, nabývá v poslední době až pandemický charakter. Navíc právě tento syndrom, původně postihující převážně mužskou část populace, se, hlavně v druhé polovině dvacátého století, začal lavinovitě šířit i v ženské populaci, kdy i toto šíření má zřetelně stupňující se tendenci. Pro AMHS se běžně užívá i zjednodušený termín "bodybuilding", jehož české synonymum "kulturistika" má v tomto kontextu jistý nádech legračnosti.

Funkční osvalení[edit]

Funkční osvalení tanečníka
Funkční osvalení není pro ozdobu, pouze umožňuje výkon nelehké profese

Muskulární hypertrofie není postižením do té doby, pokud se jedná o tzv. funkční osvalení. Jedná se o takovou míru osvalení, která je optimalisována pro výkon určité činnosti, a kdy další jeho růst by již byl této činnosti na překážku. Totéž platí pro rehabilitační i kondiční terapie. Za syndrom, AMHS, lze považovat stav, kdy další rozvoj osvalení je sám sobě cílem, kritickým se stává tehdy, když už je excesivní rozvoj muskulatury cílem jediným. Z hlediska vnějšího vzhledu lze za přibližnou hranici považovat tzv skulpturální mez. Dokud chlap či ženská víceméně odpovídá antickému ideálu řeckého klasického období, je to stále OK. Ovšem to, jak AMHS ve svých plně rozvinutých formách metamorfuje svou oběť, to už je úplně jiná píseň, to už je temná balada o neúprosném pádu do chřtánu závislosti.

Příčiny vzniku získaného syndromu muskulární hypertrofie AMHS[edit]

V případech získané muskulární hypertrofie se jedná o syndrom. Znamená to, že na výsledném stavu se podílí více faktorů, kdy každý z nich přispěje svým neblahým dílem. Jest nyní dobrá příležitost analysovati je jednotlivě, vždy však třeba na zřeteli míti, že tyto excesivní muskulární hypertrofie budou vždy, co do příčin, záležitostmi multifaktoriálními.

AMHS v počátečním stadiu

Zásadní vliv anabolických steroidů na hypertrofii svalů[edit]

Problematiku těchto látek bych uvedl co nejjednoduššími slovy a co nejpřístupnějším způsobem asi takto:

Steroidy jsou skupiny sloučenin s perhydrocyklopentanofenathrenovým jádrem. Steroidní hormony jsou vesměs deriváty cholesterolu. Ten tedy je bezprostředním prekursorem testosteronu i dalších testikulárních steroidů. Většina cholesterolu je dodávána z krevní plasmy, ač malá část se jej utváří z acetyl-koenzymu A přes mevalonát a skvalen in situ. Po esterifikaci je pak většina cholesterolu deponována v cytoplasmatických tukových kapénkách. Stimulací luteisačním hormonem je aktivována esterasa, vytvořený volný cholesterol se přesouvá do mitochondrií, kde cytochrom P-450 konvertuje cholesterol na pregnenolon, a to odstraněním postranního řetězce. Odštěpování postranního řetězce se poté účastní i řada následovných hydroxylací. Příklad: odštěpením postranního řetězce, zde odstraněním 6-uhlíkového fragmentu isokaprolaldehydu, vzniká steroid  5 α-dihydrotestosteron (DHT), který má přibližně podobnou androgenní a anabolickou aktivitu jako testosteron, androstenedion i dehyproepiandrosteron.

AMHS ve stadiu supplemetárním - bez "speciální výživy" to už prostě dál nejde
Těžký případ velmi pokročilého stadia ženské muskulární hypertrofie, kdy u postižených již nastaly nevratné změny.

Předpokládám, že i po pouhém letmém přečtení tohoto stručného úvodu má v problematice anabolických steroidů každý zcela jasno a nebude třeba ji zde hlouběji rozebírat.

Přesto je třeba zdůraznit, že při absenci svalové aktivity se anabolický účinek steroidních hormonů nedostavuje. A je jedno, zda si ty steroidy vyrobilo tělo samo, vlastním přičiněním, nebo zda byly jejich syntetické deriváty do organismu nasypány zvenčí (a to u zvířat i u lidí). Ukázalo se, že jejich podání pravidelně necvičícím a k tomu sexuálně laxním samcům mělo malý nebo zcela zanedbatelný vliv na rozvoj svaloviny; a pokud bylo zjištěno u pravidelně necvičících, leč sexuálně méně laxních samců zvětšení svalů, jednalo se právě o ty svalové skupiny, které se vztahovaly k jejich sexuálnímu chování. Ukázalo se, že tyto svaly jsou steroidy daleko výrazněji ovlivněny, než zbytek ostatních kosterních svalů. Prostě; je li jediným soustavným cvičením zobače anabolik souložení, narostou mu pouze svaly do výkonu této činnosti bezprostředně zapojené (svaly mrdné).


Vliv alimentárních kontaminací[edit]

Fusarium, to je taková krásná chlupatice.

Potraviny jsou kontaminovány kdejakým sajrajtem, jedno zda sajrajt původu biologického, kdy lze sotva určit, co vše se ve zdravé, přírodní stravě skrývá, nebo zda se jedná o sajrajt potravinářsko průmyslový, kde lze alespoň zhruba odhadnout, které látky to asi budou a jaký mohou mít účinek. Z hlediska syndromu muskulární hypertrofie jsou zde hodny pozoru některé látky přírodního původu, specielně produkty plísní. Nejen těch, co rostou na kamembertu či rokfóru, ale i skryté, leč velmi účinné produkty bioplesnivění biopotravin.

Zearalenon je produkován plísněmi rodu Fusarium. Zearalenon (dříve označovaný jako F-2 toxin) je nesteroidní estrogenní mykotoxin, lakton kyseliny β-resorcylové. Přesný mechanismus toxicity zearalenonu nebyl zatím kompletně prostudován. V organismu je zearalenon metabolisován na estrogenně mnohem aktivnější α-zearalenol a β-zearalenol. Ve srovnání s jinými fytoestrogeny patří zearalenon mezi vůbec nejúčinnější xenoestrogeny. Vzhledem ke své estrogenní aktivitě byl zearalenon a jeho metabolity klasifikován jako fytoestrogen (přesněji mykoestrogen) a růstový stimulátor. Některé deriváty zearalenonu mají, vyjma účinku anabolického, ostatní účinky potlačeny, a tak se vesele používají jako anabolika k výkrmu dobytka a zkrze tento dobytek i jedinců člověčích. Přitom ti, u kterých je AMHS již plně rozvinut, jsou vesměs zapřisáhlými masožravci, a nějakým tím zbytkovým zearalenonem rozhodně nepohrdnou, jen když jim to dodá ještě více vytoužené svaloviny.

Jiné problémy mohou nastat pro konsumenty naklíčeného bioobilí a dalších biosemen, kdy během klíčení mohou nenápadně klíčit i fusarie a obohatit zdravou výživu o své jedovaté i ještě jedovatější mykotoxiny (třeba trichotheceny ), což je obecný problém všemožných alternativních bio trávožroutských veganství.



Když ti svaly rostou
a nikdo neví proč

je docela možné,
že pro slepičí kvoč.

Brojleři a residua růstových hormonů[edit]

Existuje theorie, že nelze vyloučit vznik a rozvoj AMHS v důsledku konzumace živočišných výrobků ze zvířat, u nichž byl nárůst hmotnosti podpořen anabolickými steroidy. Jejich využití není bohužel v potravinářském průmyslu vzácné.

Pekáč buchet a patřičné krmivo k tomu

Kuřátko roztomilé: za pět neděl na talíř! Jateční hmotnosti dosahují brojlerová kuřata za 35 až 40 dní od narození, kdy váží alespoň 1,8 kilogramu. Za tu dobu spotřebují velmi málo krmiv. Krmena jsou speciální směsí, na podporu růstu se hormonální přípravky ani antibiotika používat nesmějí a nepoužívají, takže v ochranné lhůtě se tyto nedovolené a nepoužívané supplementy musí vysadit, aby v mase nezůstala residua. Prostě kuřátko vykrmované maximálně intensivním způsobem, tak, aby vyrostlo co nejrychleji a nejlevněji. Za každou cenu. Každopádně pro ty, které postupující AMHS dohnal až k těžké závislosti, je rychlý růst objemu svaloviny inspirací a zářným majákem. U kulturistů (což je alternativní název pro postižení AMHS) proto k nejrozšířenějším doplňkům stravy patřil právě veterinární steroid stilboestrol, užívaný k rychlému nárůstu svalové hmoty u drůbeže. Není pak divu, že takto postižení nabývají vnějších forem brojlera - a bohužel často i nejen oněch vnějších forem.



Teorie virálního přenosu[edit]

V diskutovaném případě muskulární hypertrofie se jedná o syndrom. Znamená to, že na výsledném stavu se podílí více faktorů, kdy každý z nich přispěje svým neblahým dílem. Takže kromě alimentárních příčin a kromě působení polutantů ze životního prostředí může jít, a často i jde, o účinek působení (či spolupůsobení) specifických virů, které ovlivňují metabolické procesy, dotýkající se celkového rozvoje svaloviny.


Virus AMHS coby infekční agens[edit]

Typická anorektická forma AMHS

Na vzniku a rozvoji syndromu svalové hypertrofie se prokazatelně podílí i několik kmenů specifického viru, všechny pak ve výsledku působí stejným způsobem. Methylací příslušného genu potlačují produkci specifického katabolického enzymu, odbourávajícího svalovou hmotu. Je tím porušena rovnováha s komplementárním, anabolisujícím procesem, který naopak nárůst svalové hmoty podněcuje. Výsledkem je excesivní nárůst svalové hmoty, tedy muskulární hypertrofie. Projevuje se to stejným způsobem, jako by byl organismus vystaven záplavě umělých anabolik, tedy až na to, že se zde jedná o anabolika tělu vlastní, a jejich přebytek je relativní v důsledku absence vyvažujících katabolik. Ani v případě nouze (dlouhodobém hladovění) pak svalovina, coby zásobárna proteinů, není odbourávána a zužitkována. Výsledkem je mohutnou svalovinou obalená vychrtlost.


Jednotlivé virové kmeny[edit]

V současnosti je známo už několik kmenů AMHS viru (konkrétně tři), klasifikovaných podle jejich charakteristických kapsidových proteinů. Kapsida, to  je bílkoviný virový futrál, plášť, který obklopuje virovou nukleovou kyselinu, tedy DNA či RNA, podle toho, co je ten který virus za potvoru. V kapse kapsidy jsou případně schované i některé šikovné virové proteiny, které fungují jako šperháky. Kapsida má ochrannou funkci a virus svůj krycí plášť odhodí, až když dosáhne hostitelské buňky, vnikne do ní, uzpůsobí si jí dle svých potřeb, a počne se v ní množit neboli replikovat. Proteiny kapsidy představují řadu antigenů, něco jako identifikační průkazky, proti kterým organismus může vytvářet obranu, a nebo, pokud jsou dobře zfalšované, taky ne.

Dva kmeny AMHS viru, pracovně označené jako P a Q, jsou si velice příbuzné, liší se hlavně jmény svých objevitelů a elegancí střihu svých kapsid. Až (a jestli vůbec někdy) bude objeveno pro ně specifické antivirotikum, tyto kmeny viru začnou mít zatraceně hluboko do kapsid a bude je možno zcela potlačit.

Třetí kmen, R-AMHS, je odlišný, jedná se zde totiž o zvláště nebezpečný retrovirus

Kmen R-AMHS;  retrovirus[edit]

Tento kmen AMHS viru je typický RNA virus, náležející mezi retroviry. To je skupina zvlášť potměšilých virů, majících schopnost vytvořit podle své RNA podloudnou molekulu DNA, a tu, pomocí svých specifických, paklíče připomínajících nástrojů, vpašovat do genomu buňky hostitelské. Tam pak může vykonávat i svou neblahou činnost, totiž inhibici onoho výše zmíněného specifického katabolického enzymu. A protože retroviry jsou obecně velice persistentní, podobně jako herpesviry, chovají se i R-AMHS viry podobně protivně, jako opary. Větší čas jsou latentní a nikterak se navenek neprojevují. Čas od času však, stejně jak to činí herpes simplex neboli opar protivný, se skryté viry aktivisují a rozvinou své neblahé konání. Virem R-AMHS postižený má v této aktivní periodě pocit, že mu v těch chvílích cvičení obzvláště sedne, dělá mu mimořádně dobře, a je udiven náhle tak snadným a rychlým přírůstkem svalové hmoty.

Plně rozvinutý syndrom muskulární hypertrofie

Humorovirus kmene Bulibunda (ironická forma)[edit]

Ironmen Are Sexy

Když na přelomu let 1918 a 2018 náhle vypukla rozsáhlá epidemie dýmějového humoru, ukázalo se, že jeden z kmenů humorovirů, humorovirus Bulibunda, který se již během 80. let 20. století nepozorovaně rozšířil celosvětově a zůstává v populaci stále přítomen, též může být příčinou vzniku a rozvoje AMHS. Ironická forma viru, jak se v kausálních studiích opakovaně ukázalo, způsobuje mimo jiné i závažné metamorfosy metabolismu železa, kdy jedinec postižený timto typem ironického humoru získává svaly jak ze železa i železné zdraví, ocelový pohled i ocelové nervy, jeho hlas dostává kovový timbr, a vůbec celkově nabývá formy ironmana, spojené s výraznou muskulární hypertrofií. Přesto se pro nezanedbatelnou část ženské populace právě tito "ironmani" jeví být sexuálně velmi přitažlivými.


Teorie parasitární[edit]

Syndrom AMHS v progradujícím stadiu

Cryptomegalosporidium Lenca patří mezi kokcidie, specielně mezi sacrocystidy, podčeledě Toxoplasmatinae, stejně jako její blízká příbuzná, mnohem známější Toxoplasma Gondii. I svým životním cyklem je Toxoplasmě Gonidii velice blízká.

Cryptomegalosporidium Lenca je vnitrobuněčný parazitický prvok, vícehostitelská kokcidie, která parazituje v buňkách člověka i zvířat. Jejím definitivním hostitelem byli šavlozubí tygři, mezihostitelem se může stát většina teplokrevných živočichů včetně člověka.

Parasitární cryptomegalosporidiosa se šíří podobnou cestou, jako se šíří (virová) vzteklina. Zdrojem infekce jsou zde tzv. oocysty, které následně sporulují a vydrží v prostředí ústních dutin mezihostitelů velmi dlouhou dobu. Když je však kousnutím či některým z agresivních druhů polibku oocysta přenesena na jiného teplokrevného živočicha, z oocyst se briskně vyklubou velice mrštní tachyzoiti, kteří rychle zaplaví nervovou a svalovou tkáň onoho příliš divoce políbeného. Postupně z nich však vzniknou líní a pohodlní bradyzoiti, kteří se v mezihostiteli zabydlí na jeho celý další život v zapouzdřeném stavu.

Šavlozubý tygr, (někdejší definitivní hostitel), se mohl nakazit tím, že sežral maso obsahující spící bradyzoity, současní mezihostitelé se infikují několika způsoby: buď přímo, divokými sexuálními praktikami (sado-maso), kdy může dojít k přenosu bradyzoitů, nebo potravou, obsahující oocysty. Nejčastěji však dochází k nepřímému přenosu oocyst, přes nějakého mezihostitele, kterým může být, jak již výše řečeno, libovolný teplokrevný živočich. Vůbec nejčastějším typem nepřímého přenosu se tu jeví být napadení oběti specifickým druhem hlodavců.

Z hlediska přenosu AMHS je velmi důležité, že je souvislost mezi latentní cryptomegalosporidiosou a jejím působením na nervový systém člověka. Jsou to hlavně tyto příznaky:

  • zvýšení produkce dopaminu v mozku
  • zvýšení podrážděnosti a agresivity, za současného rozvoje celkové nekňubovitosti.
  • zvýšení sexuální aktivity při snížení potřeby sociální a emocionální hloubky vztahu
  • snížení pudu sebezáchovy za současného zvýšení chlípného chtíče
  • zvýšená hladina testosteronu a dalších endogenních steroidních anabolik

Z hlediska AMHS je hodné pozornosti právě ono zvýšení hladiny endogenních steroidních anabolik, které má přímý dopad na rozvoj muskulární hypertrofie u nositele latentní cryptomegalosporidiosy.

AMHS-Cílový stav. Je prostě k sežrání, tedy alespoň z hlediska šavlozubého tygra.

Z evolučního hlediska je vznik extrémní muskulární hypertrofie velmi výhodný. Předpokládaný konečný hostitel, tygr šavlozubý, má s ulovením těžké, nemotorné, vlastní vahou zpomalené kořisti větší šanci na úspěch i méně námahy, přitom je úlovek mnohem masitější a vydatnější potravou, než by poskytla kořist štíhlá a mrštná. A přestože jsou šavlozubí tygři již dávnou minulostí, účinek latentní cryptomegalosporidiosy na jejího hostitele trvá. Náhradou šavlozubých tygrů jsou zde, stejně jako u toxoplasmy, recentní myšilovné šelmy kočkovité, a nejčastějším mezihostitelem a šiřitelem infekce jsou převážně drobní myšovití hlodavci.

Postupný, zřejmě již nezadržitelný rozvoj AMHS závislosti. Vlhko na trenkách ukazuje, že už pouhé sebepozorování vzbudí u postiženého až orgasmickou rozkoš (stříknutí si do trenek).

Může být přenašečem parasitární infekce Myš Lenka?[edit]

Jak bylo výše řečeno, velkým dílem se na přenosu cryptomegalosporidiosy podílejí malí hlodavci. Z možného přenosu parasitární infekce, vedoucí v konečném stadiu ke vzniku rozvinuté AMHS, byli od počátku podezřelí zejména agresivní hlodavci myšovití (Muridae).

Druhy důvodně podezřelé z přenosu oocyst byly:

  • Myš domácí (Mus Musculus)
  • Myš Boduga (Mus Booduga)
  • Myš Lenka (Mus Lenca)

Zejména nejznámější druh, Mus Musculus, byl už vzhledm ke svému jménu, horkým kandidátem. Ale aby jen tak, z ničeho nic, domácí myš napadla člověka, se nestává, a to ani poté, co její pud sebezáchovy cryptomegalosporidiosa potlačí.

Uvažována byla Boduga, ale ani ta se nejeví být dostatečně agresivní - alespoň dosud nikde nebylo zaznamemáno, že by někoho napadla spásná Myš Boduga.

Ale poslední uvažovaný hlodavec se ukázal být trefou přímo do černého. Je totiž velmi běžné, že člověka napadne Myš Lenka. Je to dokonce považováno za natolik samozřejmé, že pokud někoho delší dobu žádná myš lenka nenapadne, připadá si hloupě a je z toho jaksi celý nesvůj. A skutečně. U velké části těch, kteří tak usilovně pracují na rozvoji své muskulární hypertrofie, bylo iniciačním momentem právě to, že je napadla Myš Lenka, skrývající v sobě zárodek cryptomegalosporidiosy.


Vliv hlodavého parasita (červ pochybností) na vznik AMHS[edit]

Objev tohoto parasita byl spojen s postupným rozšiřováním AMHS v ženské populaci. Přitom bylo analysováno i působení tohoto parasita na mysl i emoční vyladění jeho hostitelek. Zde je shrnutí výsledku výzkumu, prováděného za značně obtížných podmínek (extrémně hypertrofované samice dokáží být, za jistých okolností, i životu nebezpečné):

Stav zvaný nabicanost

Co vede krásé ženy k tomu, aby zvedaly hnusné, těžké, studené činky, aby potem svým smrdíce funěly na posilovacích mučidlech, zobaly více či méně škodlivé preparáty, pilulky a supplementy, a zvolna, leč neúprosně se měnily v obludně nabubřelá monstra? Jejich úporná snaha se tu jeví být jakýmsi pomalým způsobem mučivé sebevraždy, zjevně zakotvené v obsedantní nespokojenosti s vlastním tělem. V podstatě stav až nečekaně podobný anorexii. Přitom jim tento stav evidentně vyhovuje, neboť veškeré to trápení těla postižené očividně přináší přímo orgasmickou rozkoš; rozkoš takovou, jakou dokáží vyvolat záplavy endorfinů, či anandamid, hormon blaženosti, provázející stresovou zátěž až za hranici snesitelnosti dotaženou, viz např. terminální stavy při ukřižování.

Je přitom zřejmé, že se zde jedná o zářný případ AMHS. Výzkum přinesl zjištění, že původcem je zde drobný parasitický červ pochybností (Acephalus dubioferentes), hlodající v mysli postižené ženy, a vedoucí jí k cestě pádu do hlubin závislosti. Zárodky, miniaturní spory tohoto endoparasita, jsou zřejmě všudypřítomné, a ve slabé chvilce proto mohou napadnout kohokoliv.

Muskulární hypertrofie v terminálních stavech drasticky mění i výraz ženské tváře, nejen její tělo

Stejný mechanismus lze samozřejmě nalézti i u lidských samečků, i zde červ pochybností, Acephalus dubioferentes, hojně páchá své neblahé dílo, leč u samiček lidských stále ještě tento stav vzbuzuje více pozornosti. Nakolik zaslouženě, to by mohlo být dobrou a šťavnatou náplní slušně dotovaného výzkumu genderologického.

Plně rozvinutá muskulární hypertrofie, kdy už došlo k nevratným změnám postiženého organismu

Terminální stadium případu mužské muskulární hypertrofie, kdy už je stav postiženého se životem neslučitelný

Terminální stavy muskulární hypertrofie[edit]

V terminálním stadiu AMHS už je postižený metamorfován v mohutnou hroudu svalů, kdy jej syndrom muskulární hypertrofie dokonale přichystal na očekávané sežrání šavlozubým tygrem. Ke kterémužto sežrání pro totální absenci šavlozubých tygrů sotva kdy dnes dojde. Jenže co si takovou extrémní hroudou hypertrofované svaloviny, bez pomoci oněch šavlozubých tygrů, počít?

Jatečné zpracování muskulárně hypertrofovaných, coby náhradní řešení, totiž nepřipadá v úvahu. Jednak by takto získané maso bylo plné spících bradyzoitů potměšilé cryptomegalosporidiosy, čekajících na svou další příležitost, a pak taky, pro silné promoření všemožnými anaboliky, růstovými hormony a lecjakými dalšími "supplementy", by takto vytěžené maso nebylo hygienickými orgány ke konsumaci připuštěno.

Konečné řešení otázky AMHS je tedy stále ještě v nedohlednu. Protože to, aby lidé sami, pod vlivem rozumových úvah, změnili své chování, to je už pouhá pustá fantasie.



Problematika léčby progresivního syndromu muskulární hypertrofie[edit]

Zbývá tedy léčba. Zde je ale každá rada drahá. K plně rozvinutému AMHS je nutno přistupovat z adiktologického hlediska, protože zde už se jedná o skutečnou, dokonce velmi těžkou závislost. Z hlediska prognosy je špatnou zprávou kombinace závislosti psychické, spolu s progradující závislostí fysickou. Je to závislost na stavech, vyvolaných souborem endogenních psychotropních, někdy až psychedelických látek, jako jsou například endorfiny, anandamidy, noladinether a dalších, kdy ve vzájemné součinnosti s účinky endogenních i externích anabolických steroidů přináší postiženým stavy blaženosti sotva srovnatelné s čímkoliv jiným. Substituční léčba je zde obtížná, neboť i blaženost orgasmická, standardními prostředky dosahovaná, ani zdaleka nedosahuje mohutnosti, kterou přináší AMHS v plně rozvinutém stadiu.

Pokud by se však přeci jen podařilo u AMHS postiženého z bludného kruhu (vicious circle) jeho závislosti vyprostit, stane se z něj splasklý žok; kostra, potažená plandavou, vytahanou kůží. To už je lepší odvrátit zrak a zanechat takto postiženého jeho hypertrofované muskulární blaženosti.

Terminální stadium ženské AMHS, tak, jak jej zachytil vědeckovýzkumný tým Abyssplanet

Zdroje, ze kterých bylo, či mohlo být čerpáno[edit]

Hippomenes a Atalanta. Dostatečně osvaleni na to, aby byli exceletními běžci své doby.

https://sportrevue.isport.blesk.cz/foto-zenska-kulturistika-tohle-je-ale-pekelne-zrudna-podivana

https://anzdoc.com/2009-redakni-rada-bulletin-biotechnologicke-spolenosti5df6aed15329e8c18547ce8261ea608486040.html Bioprospect_2.qxd:Layout 1-9.7.2009 13:52-Stránka 41 (citace):
Zvýšení produkce zvířat:
Nejrozvinutější projekty v této oblasti se zabývají urychlením růstu některých chovných ryb, využitím působení transgenu růstového hormonu. Toto se v dnešní době provádí u lososů, pstruhů, tilapií, kaprů a sumců. Tato zvířata potřebují méně potravy a prostoru, a jejích maso se podobá kontrolním zvířatům. Průmyslové využití těchto ryb může být povoleno pouze v momentě, kdy bude dostatečně zabráněno jejich úniku do volných vod. Šance, že takovýto únik by měl fatální dopad na životní prostředí, se zdají být velmi malé, ale nemohou být dokázány s jistotou ve všech případech.

Myostatin je protein omezující svalový růst.
Přirozené mutanty tohoto genu mají abnormálně vyvinuté kosterní svalstvo, zatímco nadexprese genu kódujícího pro část tohoto proteinu má transdominantně negativní efekt a způsobuje svalovou hypertrofii. Tento fakt je zajímavý v právě v případě, kdy muskulární hypertrofie může být indukována až po narození jedince...
Tento model je v současné době rozvinutý jak u velkých savců, tak u lososů. Zajímavou perspektivou by byla integrace transdominantního genu myostatinu do chromozomu Y u dojnic. Samice těchto linií by produkovaly mléko jako doposud a samci by se stali zajímavým zdrojem hovězího masa. Důkazem, že tato myšlenka není pouhou utopií, jsou podobné výsledky pokusů u myší.

Sport
Mistr světa ve vodní levitaci Disciplíny AlkoholismusAtletikaBahenní souboj s tygremBanžo žumpingBěhBaseballBasketbalBiatlonBojový styl RockyBrusleníBungee jumpingCyklistikaČavolDOSBoxExtrémní sportyFormule 1GauchingGeocachingGolfHázenáHod granátem na plechovkuHod kilemHod hovnemHokejJezdectvíKašnobalKolováKopanáKulturistikaLukostřelbaObžerstvíParkourPokyho trojbojRagbyRallyŘitní alpinismusSchodySkoky do hloubky na časSkoky do vodySnowboardingSvátostný sedmibojŠachyŠermTenisTour de FranceVodáctvíVodní turistikaVolejbal
Sportovci Milan BarošMona BarthelováPavel BémBoryšTomáš DošekRadek DudaWayne GretzkyDominik HašekZlatan IbrahimovićNeymarInriJaromír JágrMarek KuličLionel MessiKarel PoborskýTomáš RosickýChris FroomeRoger FedererNovak DjokovičDjoković NovákVlastimil Vlášek
Bafuňáři Jaroslav HřebíkVlastimil KošťálStanislav Šulc
Týmy AC Sparta PrahaSlavia 071 FC SlopáckoTJ Baník Vysoká PecTJ OsvětimanyČeská fotbalová reprezentaceČeskej fotbalovej týmKlausubova jedenáctka (2014) • Zemanova jedenáctka (2018) • Kapří ligaArsenalČelzýReal MadridHC Sparteşcu RomâniaHC Brno BystrcHC Jestřábi ProstějovFC Barcelona
Olympiády LOH 2008 PekingZimní olympiáda v PrazeLetní olympijské hry 2020
Choroby
Zkumavka s močí SS Tělesné choroby

CukrovkaČechomorDorostenecká nemocDýmějový humorHemeroidyJabbismusKlešťová encefalitidaKokotokokyKyprovkaMichaliho chorobaMonogamieMusculativní demenceMuskulární hypertrofieNádorNajbrtNemakačenkémieObezitaPrasečí chřipkaPrůjemRýmičkaRybí prstySvrabSyfilisŠkoloviceŠkrlaToxoplazmózaZácpaZimní virózaZrakovinaŽízeňŽlutá zimnice

Ptačí ruka Duševní choroby

ApplepsieArchitekturaAutofilieČlenství na FacebookuDepreseDyslexieEmoFóbieInsektofilieKlausofobieKlišéKrize středního věkuKulocentrismusLepenský virLiterární masochismusMatematický ďábelMaterialismusMetapsychická jaringitidaMoralismusMoribundusMzeNarcismusObrnaObsedantně kompulzivní poruchaParanoiaPedofilieProkrastinacePsychoanalýzaŘízkofilieSerbantropieSušiho komplexUmělá demenceVeganstvíVegetariánstvíVPDSPWindowsXenofobieZávislost na mobiluZprasitelský komplex

Skwádačka Choroby a metly Českopedie

AdamstownAdminitidaAhAkvarijní rybyArbitrážeAzbukopedieBl8CinikCopyrightČeskofilm (Wikipedie TV)EditcountitidaFranta VolantHumorJak počítají IQ ČeskopedistéKult popelniceMomentálně můžete editovat WikipediiNudleOsobní útokyOxymoronSprávciTramvajová dopravaToma646VandalismusWikichrámWikipedistéWikityranieZastaralé šablony

<blink>FREE SEX</blink> Ostatní

AstrologismusBurešismusInkontinenceJehovismusKomunismusKonspirační chorobyRosamunde PilcherSebevraždaSyndrom vyhořeníTrest smrti