Obezita
Obezita je fyzikální veličina, která určuje jak je kdo tlustý. Obezita vychází z výšky a hmotnosti. Základní jednotkou obezity je kilogram navíc (kg↑). Značka obezity je O. Když je někdo morbidně obézní, má tzv. OTP(ochranný tukový polštář).
| „ | Obezita je nemoc – proto je třeba pořádně se najíst, aby s ní mohlo tělo bojovat. |
“ |
Vzorec pro výpočet obezity[editovat | editovat zdroj]
Vzorec pro výpočet obezity je
O = m – ( l↑-ok)
Vysvětlení výpočtu obezity[editovat | editovat zdroj]
- l je značka pro délku a l↑ je značka pro poddruh délky tedy výšku
- m je značka pro hmotnost
- OK je značka pro obezitní konstantu. Obezitní konstanta je 100 centimetrů, někdy celý metr, to podle situace.
- Nejdříve počítáme závorku.
- Do vzorce dáváme u hmotnosti kilogramy, u délky centimetry a u obezity kilogramy na víc
Vzorec čteme „Obezita rovná se hmotnost mínus závorka výška mínus obezitní konstanta konec závorky“
Poznámka: Takto lze vypočítat obezita pouze u lidí vyšších než 1,35 metru. Trpaslíci tedy z hlediska matematického nemohou být obézní.
Příklad[editovat | editovat zdroj]
Vezmeme si, že počítáme jakou obezitu má člověk, který váží 90 kilogramů a měří na výšku 180 centimetrů
Výpočet:
- O = 90 kg – (180 cm-100 cm)
- O = 90 kg – 80 cm
- O = 10 kg↑
Tento člověk má tedy deset nadbytečných kil. Kdyby vyšel výsledek třeba mínus dvacet kilogramů na víc tak ho zapíšeme -20 kg↑
V životě[editovat | editovat zdroj]
Nejvhodnější obezita je mezi -5 kg↑ a 5 kg↑. Tedy pro člověka měřícího 170 cm je nejvhodnější vážit mezi 65 až 75 kilogramy.
Velká plusová i mínusová obezita je nebezpečná.
Plusová obezita[editovat | editovat zdroj]
Vysoká neboli plusová obezita (od 10 kg↑) je velmi nebezpečná. Lidé s vysokou obezitou se nazývají obezitáři, staroslověnský Obezitníci, franouzsky Les Obezitábles, německy Die Schweinerei.
Obezitáři jsou lidé, kteří mají obezitu vyšší než 10 kg↑. Obezitáři mají větší riziko celé řady nemocí - například infarktu, rakoviny tlustého střeva, selhání ledvin a mnohých dalších onemocnění. Jejich život je ohrožen i jinak, neboť tito lidé bývají například na plážích taženi do moře v domnění, že se jedná o sebevražedné kytovce, kteří najeli na mělčinu.
Někteří obezitáři se snaží obezitu snižovat do hranice 5 kg↑, která je ještě ideální, ale to jsou revanšisté, kteří tímto bojují proti nárůstu produkce textilních firem a brzdí tak rozvoj kapitalismu.
Vhodné názvy pro lidi trpící vysokou obezitou jsou - tlustý prase, špekosaurus, tlouštík, tlusťoch, tlustoprd, pašík, vepřík, čuník, buřt, buřtík, vypasenec, špek, špekáček, váleček, metráček, pupkáč, břicháč, cvalík, cvalda, knedlík, knedlajz, tlustokožec, tlustonožka, titanik a Halina Pawlowská.
Mínusová obezita[editovat | editovat zdroj]
Nízká neboli mínusová obezita se nazývá, když někdo má obezitu -10 kg↑ (mínus deset kilogramů navíc, nebo plus deset kilogramů namíň - 10kg↓; zápisy jsou ekvivalentní). Někdy se používá termínu debezita.
Lidem, kteří trpí nízkou obezitou, se říká vyhublíci, chrastítka, vychrtlíci nebo vyžle. Nízké obezita je rovněž velmi nebezpečná a lidé kteří jí trpí na ni mohou rovněž umřít a zadělávají si na spoustu nemocí. Na druhou stranu se poměrně dobře uživí v módním průmyslu jako ramínka na šaty či jako reklama na hlad.
Příčiny vysoké a nízké obezity[editovat | editovat zdroj]
Vysokou či nízkou obezitu mohou způsobovat genetické předpoklady. Příčinou vysoké obezity bývá velmi často přežírání a požírání smažených jídel, majonézových salátů a jiných dobrůtek, nadměrné pojídání sladkostí a málo pohybu. Nízkou obezitu způsobuje, že někdo málo jí, ať už záměrně, či že prostě nemá na jídlo. Náhlý úbytek na váze může být rovněž příznakem řady nemocí jako je třeba anorexie, rakovina a nadměrná pracovitost. Zejména práce bývá označována za hlavního původce nízké obezity ve světě, ale vzhledem k povaze českého národa toto u nás příliš nehrozí. Výjimkou je teplicko, kde se ve velkém úspěšně distribuuje v rámci státem řízeného pilotního projektu chuť do práce.
