Obezita
| „ | Obezita je nemoc – proto je třeba pořádně se najíst, aby s ní mohlo tělo bojovat. |
“ |
Obezita je fyzikální veličina, která určuje jak je kdo tlustý. Obezita vychází z výšky a hmotnosti. Základní jednotkou obezity je kilogram navíc (kg↑). Značka obezity je O. Když je někdo morbidně obézní, má tzv. OTP(ochranný tukový polštář).
Výpočet obezity[edit | edit source]
Protože původní výpočet obezity byl složitý jako autobus a obsahoval víc podivných písmenek než řecké daňové zákony, postupnou pilnou prací vědeckého týmu Necyklopedie se podařilo formuli zjednodušit tak, že ji může vypočítat kdejaký laik[1] a není potřeba odborníků.
Vzorec pro výpočet obezity je: O = m – ( l↑-OK)
- Vysvětlení výpočtu obezity
- l je značka pro délku a l↑ je značka pro poddruh délky, tedy výšku
- m je značka pro hmotnost
- OK je značka pro obezitní konstantu. Obezitní konstanta je 100 centimetrů, někdy celý metr, to podle situace.
Postup: Nejdříve počítáme závorku. Do vzorce dáváme u hmotnosti kilogramy, u délky centimetry a u obezity kilogramy navíc. Vzorec čteme „Obezita rovná se hmotnost mínus závorka výška mínus obezitní konstanta konec závorky“.
Poznámka: Takto lze vypočítat obezita pouze u lidí vyšších než 1,35 metru. Trpaslíci tedy z čistě matematického hlediska nemohou být obézní. Ze všech jiných hledisek ovšem mohou a proto je to tak humorné, když na nějakého horizontálně znevýhodněného jedince narazíme.
Příklad[edit | edit source]
Vezmeme si, že počítáme jakou obezitu má člověk, který váží 90 kilogramů a měří na výšku 180 centimetrů
Výpočet:
- O = 90 kg – (180 cm-100 cm)
- O = 90 kg – 80 cm
- O = 10 kg↑
Tento člověk má tedy deset nadbytečných kil. Kdyby vyšel výsledek třeba mínus dvacet kilogramů na víc tak ho zapíšeme -20 kg↑
V životě[edit | edit source]
Nejvhodnější obezita je mezi -5 kg↑ a 5 kg↑. Tedy pro člověka měřícího 170 cm je nejvhodnější vážit mezi 65 až 75 kilogramy.
Velká plusová i mínusová obezita je nebezpečná.
Plusová obezita[edit | edit source]
Vysoká neboli plusová obezita (od 10 kg↑) je velmi nebezpečná. Lidé s vysokou obezitou se nazývají obezitáři, staroslověnský Obezitníci, franouzsky Les Obezitábles, německy Die Schweinerei.
Obezitáři jsou lidé, kteří mají obezitu vyšší než 10 kg↑. Obezitáři mají větší riziko celé řady nemocí - například infarktu, rakoviny tlustého střeva, selhání ledvin a mnohých dalších onemocnění. Jejich život je ohrožen i jinak, neboť tito lidé bývají například na plážích taženi do moře v domnění, že se jedná o sebevražedné kytovce, kteří najeli na mělčinu.
Někteří obezitáři se snaží obezitu snižovat do hranice 5 kg↑, která je ještě ideální, ale to jsou revanšisté, kteří tímto bojují proti nárůstu produkce textilních firem a brzdí tak rozvoj kapitalismu.
Vhodné názvy pro lidi trpící vysokou obezitou jsou - tlustý prase, „špekosaurus“, tlouštík, tlusťoch, tlustoprd, „pašík“, „vepřík“, čuník, buřt, buřtík, vypasenec, špek, špekáček, váleček, „metráček“, pupkáč, břicháč, cvalík, cvalda, „knedlík“, knedlajz, tlustokožec, tlustonožka, titanik a Halina Pawlowská. Je na bíledni, že se jedná o samé zdrobněliny a tudíž vyjadřují schovívavost, případně milostnou náklonnost. Něco jako slova „maminka“, „miminko“ a „mrdáníčko“.
Mínusová obezita[edit | edit source]
Nízká neboli mínusová obezita se nazývá, když někdo má obezitu -10 kg↑ (mínus deset kilogramů navíc, nebo plus deset kilogramů namíň - 10kg↓; zápisy jsou ekvivalentní). Někdy se používá termínu debezita[2].
Lidem, kteří trpí nízkou obezitou, se říká „vyhublíci“, „chrastítka“, „chrti“, „vychrtlíci“ či „vyžlata“. Nízké obezita je rovněž velmi nebezpečná a lidé kteří jí trpí na ni mohou rovněž umřít a zadělávají si na spoustu nemocí. Na druhou stranu se poměrně dobře uživí v módním průmyslu jako ramínka na šaty či jako reklama na hlad.
Příčiny vysoké a nízké obezity[edit | edit source]
Vysokou či nízkou obezitu mohou způsobovat genetické předpoklady. Příčinou vysoké obezity bývá velmi často přežírání a požírání smažených jídel, majonézových salátů a jiných dobrůtek, nadměrné pojídání sladkostí a nedostatek pohybu. Nejohroženější jsou tedy programátoři a jiní IT odborníci, jeřábníci, odboroví předáci, fotbaloví bafuňáři a poslanci parlamentu. Zatímco u programátorů[3] existuje nenulová šance, že se z obezity dostanou například za pomoci úplavice, střevní koliky nebo infekcí mamilstvím, u jeřábníků nic takového nehrozí, protože ti i do kanclu jezdí výtahem.
Nízkou obezitu způsobuje, že někdo málo jí, ať už záměrně, či že prostě nemá na jídlo. Náhlý úbytek na váze může být rovněž příznakem řady nemocí jako je třeba anorexie, rakovina a nadměrná pracovitost. Zejména práce bývá označována za hlavního původce nízké obezity ve světě, ale vzhledem k povaze českého národa toto u nás příliš nehrozí. Výjimkou je teplicko a širší Ústí nad Labem, kde se ve velkém úspěšně distribuuje chuť do práce v rámci státem řízeného pilotního projektu „Hybaj, Česko“.
Boj proti obezitě[edit | edit source]
Protože je obezita pro normální lidi škodlivá a obézní lidé bývají častěji nemocní, mnoho zemí vyhlásilo obezitě válku. Zatímco ve Spojených státech amerických je bitva teprve ve fázi zákopů a v Evropě je tomu podobně, některé země již dosáhly kolosálních úspěchů. Nejdále je v boji proti obezitě KLDR, která má prokazatelně jen jednoho jediného obézního obyvatele. Toho poté ukazují neustále v televizi jako odstrašující příklad.
- ↑ Teoreticky i Filip Turek, když by k tomu dostal obrázkový návod.
- ↑ Neplést s debilitou, to je úplně něco jiného. Ačkoli se to nevylučuje, samozřejmě.
- ↑ Tím myslíme „programátory“ v Javě, Javascriptu a Lispu - Céčkaři jsou marní.
