Oknitida
| oknitida defenestritidis | |
|---|---|
| výskyt: | ruSSko, zbytek světa |
| příznaky: | padání z oken (možné i v podzemí)
|
| prevence: | nezdržovat se u oken, emigrovat z ruSSka (druhá možnost není ztcela spolehlivá) |
| st. nebezpečí: | nízký (u obyčejných lidí) až velmi vysoký (u důstojníků a dalších papalášů) |
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Defenestrace.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
„Když ti osud zavře dveře, otevře ti okno.“
- russké přísloví
Oknitida, německy „Ausfensterhapalung“, anglicky „Windowsfall“, rusky „естественная смерть“, je nakažlivá nemoc vyskytující se po celém světě. V současné době ale nejvíce řádí v Mordoru, které sice ještě nevyhlásilo stav epidemie, ale čísla tomu již odpovídají.
Ačkoli se v zemích Koruny České, Moravské a konec konců i té zatrolené Slezské venovalo výzkumu této choroby nemálo času a prostředků již od počátku 15. století, konkrétně od roku 1419 (a následně 1483, 1620, a 1948), zařazení do lékařských análů se choroba dočkala až počátkem století jednadvacátého. Původní český tradiční název Defenestrace byl v roce 2023 Mezinárodním sympoziem pro taxonomii chorob zpupně odmítnut jako příliš zastaralý a o novém názvu se nechalo hlasovat. Přestože v tajné volbě vyhrál uvedený český název minimálně o půlku koňské délky, nemoc získala svůj finální název aplikací až druhého navrženého názvu. Což zavdalo spekulacím o nepřípustném vlivu společnosti Hlubna Brno, výrobce nápoje Okena a shodou náhod hlavního sponzora sjezdu. Několik vědců se rozhodlo protestovat, ale záhy se u nich začaly projevovat akutní příznaky. Ty překvapivě zmizely, když si dali pohov a začali vrtat do něčeho jiného.
Příznaky a průběh[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli se choroba dále dělí na „akutní“, „vleklou“, „spontánní“ a „latentní“, příznaky jsou pro všechny varianty podobné. Nemusí se ovšem vyskytovat všechny najednou:
- Úzkost - postižená osoba pociťuje obavy o svůj, beztak mizerný, život.
- Dušnost - osoba má problém s příjmem kyslíku a pociťuje svírání na krku a hrudi.
- Otrava - pacient je ze života strašně otrávený a společnost pána v dlouhém kabátu a s černými brýlemi mu na radosti nepřidá.
- Sebevražedné tendence - dříve se tento příznak považoval za samostatnou chorobu, tzv. „lumíkitidu“, ale ustoupilo se od toho.
- Závrať a pocit beztíže - akutní příznak v terminálním stádiu choroby. Prakticky předznamenává skon pacienta.
Tak jako u Stvoření světa, na počátku choroby obvykle stojí slovo, myšlenka, příspěvek na Facebook, Instagramu, v novinách nebo třeba na hajzlíku v místní nálevně. Zpočátku se nic neděje a probíhá skryté stádium. Infikovaný subjekt je bez příznaků a i když je potencionálním šiřitelem, přímé ohrožení mu nehrozí. Jak se ovšem myšlenkou dále zabývá a přemýšlí o ni, zvyšuje se ohrožení jeho života. V této fázi je možné chorobu zcela eliminovat, ale bohužel na screening dochází stále málo pacientů a tak se prevence míjí účinkem.
V druhé fázi je pacient již ohrožen, protože se o myšlenku podělil s několika lidmi, pár lidí si udělalo poznámku na manžetu nebo screenshot. Podle radikálnosti myšlenky je možné, že pacient pocítí akutní potřebu se napít čaje s příjemně hořkou chutí nebo ho to začne táhnout k oknu. Někdy se dostaví varování organismu nebo chabé náznaky infekce - např. když se ministr zdravotnictví z tisku doví, že už svoji práci nechce dělat a touží po pěstování kytiček a založení truhlářské dílny na venkově u Jablůnkova.
Pokud pacient tento náznak nevyslyší, propuká třetí, akutní fáze. Z ní již není úniku. Existuje několik scénářů, ovšem všechny končí stejně. Viry oknitidy manipulují s lidskou myslí, takže např. v Rusku je obvyklé, že se nemocný potentát vykloní a přepadne z okna jedenáctého patra při jejich mytí, jakkoli by jej myšlenka na úklid zaboha nenapadla a navíc je do Vánoc ještě půl roku čas. Shodou okolností si vybere jediné okno v celé budově, které je otvíratelné. Oknitida umí člověka donutit i k nečekaným sportovním výkonům - pacient se rozeběhne proti zavřeným balkonovým dveřím a zažívá euforii z letu. Radost z volného pohybu je ovšem krátkodobá, neboť gravitace je sviňa, což potvrdí každá žena nad čtyřicet. Speciálním scénářem je ovšem situace, kdy je pacient nalezen na chodníku bez známek života, zjevně po pádu z minimálně pátého patra a v okolí není jediná výšková budova. Koroner poté konstatuje, že otvor na čele nebo na spánku oběti je místo, kudy duše opustila tělo a ten den byl opravdu silný vítr.
Slavné oběti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Masaryk (1948) - akutní oknitida - vypadl z okna při umývání parapetů, což potvrdili přihlížející příslušníci KGB.
- Bohumil Hrabal (1997) - nakazil se při krmení holubů, kdy jej postihla myšlenka na svobodný život. Jedná se o případ spontánní oknitidy.
- Helena Zeťová (2025) - otrava černým mlékem. Vleklá oknitida.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Jára Cimrman tuto nemoc posal v německy psané knize Die Fensterpolitik. Byl to bestseller a nejvíce výtisků se prodalo v ruštině a balkánských jazycích.
