Členství na Facebooku
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Facebook. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Členství na Facebooku (Fejsbuku, taky Fejsbůku, Fejsbušku, FB neboli ksichtoknize) patří k poruchám úzkostným a je poruchou chronickou. Pacient má nutkání vykonávat určitý soubor činností jako např. aktualizovat status, nahrávat fotografie a psát, diplomaticky řečeno, nesmysly na stěnu postavenou z nul a jedniček. Člověk, který trpí členstvím na Facebooku, má pocit nesnesitelné úzkosti (kupř. že si ho jeden z jeho přátel vymaže), dokud nevykoná jednu z výše uvedených činností. Tyto pocity mohou být patrné navenek, nebo se mohou odehrávat v mysli. Začátek poruchy je většinou mezi 12. a 18. rokem. Průběh je dlouhodobý a stále intenzita kolísá.
Typy úzkostí[editovat | editovat zdroj]
Nejčastější typy prožívaných úzkostí v souvislosti s Facebookem jsou:
- úzkost nitrná, bez zjevných vnějších projevů (10 %)
- nadměrný strach, co si o mně jiní uživatelé pomyslí (20 %)
- nadměrný strach, co o mně jiní uživatelé napíšou (30 %)
- kontrolování (strach z opomenutí aktualizovat, co dělám, které by ohrozilo mojí pověst na Facebooku) (40 %)
- jiné úzkosti (opakování komentářů, potvrzování přátel a pozvánek, poking, superpoking) (50 %)
- strach ze ztráty přítele na Facebooku (127 %)
Facebook a pocity úzkosti[editovat | editovat zdroj]
Členství na Facebooku produkuje chorobně utkvělou představu, myšlenku. Z medicínského hlediska jsou to nutkavé jevy, nejčastěji myšlenky, popudy k aktivnímu jednání na Facebooku apod., které bezdůvodně ovládají mysl pacienta, i když se je snaží potlačit. Jsou automatické, časté, úzkostné, těžko kontrolovatelné. Paradoxně čím více se pacient snaží přestat na Facebook myslet, tím je myšlenka vtíravější. Typickými obsesemi jsou strach, že pacient vážně někoho urazí, citově zraní, nebo ublíží ostatním. Přitom u lidí trpících členstvím na Facebooku je daleko menší pravděpodobnost, že by to opravdu udělali než u průměrné osoby.
Aktivní jednání na Facebooku je jednání, které osoba trpící členstvím na Facebooku, obvykle opakovaně, vykonává, aby se zbavila obsese a úzkostí, kterou způsobuje. Například u lidí, jejichž obsese se týkají počtu přátel nebo odpovědí na komentáře, kompulze obvykle zahrnují opakované komentování stejných fotografií a status updateů, anebo úzkostlivé vyhýbání se odmítaní pozvánek a neznámých lidí. Obvyklými kompulzemi jsou kromě nadměrného komentování a publikování fotografií také chorobné shromažďování přátel, opakované dotýkání se přátel (poke), počítání přátel, opakování slov a frází na stěnách rozdílných lidí, urovnávání neexistujících sporů a další rituální chování, pomocí kterého se pacient zbavuje obsesivních myšlenek.
Diagnostická kritéria[editovat | editovat zdroj]
- účet na Facebooku
- obsese pacient považuje za své vlastní myšlenky
- pacient nepovažuje svoje správání za přehnané a nesmyslné (toto neplatí u dětí)
- aktivita na Facebooku způsobuje nadměrnou úzkost, zabírá více než hodinu denně nebo významně ovlivňuje každodenní život a pracovní nebo sociální aktivity a vztahy
- registrování na Facebooku není důsledkem schizofrenie nebo poruchy nálady
- aktivita na Facebooku není důsledkem užívání drog nebo léků
Míra rozšíření[editovat | editovat zdroj]
- celoživotní prevalence: 20-30 %
- vyskytuje se ve stejném poměru u mužů i u žen
Léčba[editovat | editovat zdroj]
K léčbě členství na Facebooku se používá jak farmakoterapie (antifejsbukiva) tak psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie). Nejúčinnější je však kombinace obojího. Při psychoterapii je pacient postupně vystavován situacím, které mu působí úzkost (kupř. nepřihlásení se do Facebooku po dobu jednoho týdne) a to tak dlouho, dokud nedojde k jejímu poklesu. Těmto situacím musí pacient čelit, aniž by vykonal kompulzi. Kompulzí se pacient zbaví až po zrušení účtu na Facebooku, protože právě ten je jejich příčinou.