Řízkofilie

Řízkofilie žerybundus
ukázka jedovaté látky
příznaky:	slintání
diagnostika:	smyslná
napadené orgány:	mozkořitní oblast
alternativní léčbou je zelenina
prevence:	vegetariánství
léčba:	viagra (přestanete myslet na žrádlo)
léky:	klobása
očkování:	neúčinné
st. nebezpečí:	14 a

„Der Schnitzel ist die größte deutsche Erfolgsgeschichte!!!“

- Adolf Hitler

„Řízek, řízek, já opravdu nevím, kam svou otázkou míříte.“

- Václav Klaus

„Oscar Wilde jednou řekl: Řízek je to nejlepší, s čím se v Česku setkal.“

- Halina Pawlowská

„Řízek, samozřejmě, ale jen poctivý a nezatížený politickou minulostí.“

- Vladimír Franz

„U nás na Floridě řízky nejíme.“

- Standa Lokotka

Řízkofilie je psychická porucha projevující se jako nezastavitelná lačnost po řízcích. Vyskytuje se nejčastěji u lidí českého nebo rakouského původu ve věku mezi 10 a 70 lety.

Symptomy

Osoby trpící řízkofilií vylučují velké množství slin už při pouhé zmínce o řízcích. Při vizuálním kontaktu s řízky u nich může dojít až ke stavům amoku, jindy naopak k mdlobě. Řízkofilové mají neustálý hlad, který však lze uspokojivě ukojit pouze řízkem. Dalším projevem poruchy je slabé sociální cítění, řízkofil se o svou pochoutku zásadně nedělí.

Léčba

Až do 19. století byla řízkofilie neléčitelná porucha. Současní odborníci preferují hormonální léčbu. Naočkování kuřecích, kravích nebo prasečích hormonů případně intravenózní podávání porkanu může pomoci za předpokladu, že léčenému subjektu ještě zůstal odpor ke kanibalismu. Pokud ne, léčený subjekt nelze zachránit. Lze pouze zmírnit dopad na jeho tělo pomocí správného dávkování řízků a bramborové kaše.

Historie

Zlotřilý Vídeňák. Jejich vídeňské řízky stály u počátku nákazy.

Řízkofilie byla poprvé zařazena mezi lidské poruchy ve druhé polovině 18. století, předtím byla považována pouze za neškodnou chuť k jídlu. Po zařazení mezi poruchy se začal hledat vhodný léčebný postup, bohužel ani ostravská doktorská elita nebyla schopná přijít na vhodnou léčbu.

Ovšem na začátku 19. století objevil Doktor Karel Wlk konečně již zmíněný léčebný postup. Později byl oceněn Nobelovou cenou a zlatým bludišťákem.

Test na řízkofilii

Pro negativní reakce se postižení se k poruše neradi přiznávají. Proto byl vyvinut speciální psychologický test.

Příprava testovacího prostoru

K testu potřebujeme dostatečně velkou místnost s nejméně třemi stěnami, standardním stropem, neklouzavou podlahou, vytápěním, stropním osvětlením, zapínačem osvětlení, vypínačem osvětlení (tyto je vhodné sdružit do jednoho montážního celku) a dveřmi. Okna jsou zbytečná. Do místnosti umístíme stůl, ideálně jídelní, a několik židlí. Počet židlí musí splňovat podmínky následujícího komplexního vzorce:

• N(ž) = T(o) + P(t)

kde:

• N(ž) - je potřebný počet židlí;
• T(o) - je počet testovaných osob;
• P(t) - počet psychoterapeutů provádějících test.

K místnosti musí přiléhat přípravna ze strany jedné, a zadržovací místnost ze strany druhé.

Další potřeby:

Hrnec bramborové kaše nebo bramborového salátu, pixla okurek, mísa řízků. Počet řízků musí splňovat následující vzorec:

• P(ř) = T(o) + P(t) + T

kde:

• P(ř) - je potřebný počet řízků;
• T(o) - je počet testovaných osob;
• P(t) - počet psychoterapeutů provádějících test;
• T - je parameter vždy rovný jedné.

Postup testu: Prostřeme stůl talíři, noži a ostrými vidličkami . Testované osoby usadíme na židle. Z přípravny přineseme nádoby obsahující řízky, bramborovou kaši nebo bramborový salát, kyselé okurky. Testovaným osobám sdělíme, že nastala doba večeře. Každá testovaná osoba i každý psychoterapeut (jejichž totožnost je testovaným zatajena) dostanou na talíř tzv. porci, skládající se z jednoho řízku, žufanu kaše nebo salátu, a pár kusů okurek. Počet řízků je však vypočítán tak, že jeden řízek zbyde a zůstane ležet v míse uprostřed stolu.

Důležitá poznámka: Počet okurek nebo jejich řezů by měl být prvočíslo, ale pokud tomu tak nebude, není problém výsledky testu přepočítat na evropský standard.

Vedoucí projektu všem popřeje Dobrou chuť (v Rakousku: Zum Banhof), a všichni se pustí do jídla. Ve chvíli, kdy se účastníci pokusu blíží ke konci likvidace této jedovaté pochoutky, zřízenec - k tomu speciálně jmenovaný - v místnosti na zhruba 10 vteřin zhasne světlo. Když opět rozsvítí (moravistánsky rožne) psychoterapeuti vyhodnotí výsledek testu:

Každý, kdo má probodnutou ruku, trpí řízkofilií. Ten testovaný, který má na vidličce řízek je postižený nejvíce.

Závěr testu Zřízenci psychiatrického oddělení neprodleně odvlečou osoby, které v testu selhaly, do zadržovací místnosti. Na zbylém řízku si pochutná vedoucí projektu.