Narcismus
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Narcismus je vyhrocená sebeláska.
Pokud se budeme chtít vážněji zamýšlet nad jedním z hlavních pojmů dynamické psychologie a psychoanalyticky orientované psychiatrie, bude zajisté nejlépe patrno, uvedeme-li tyto pojmy na reálném příkladu. Pro čitatele bude bezesporu výhodou, budou-li narcistické syndromy popsány na osobě známé. Předností také je, že tato osoba je navíc největším narcistou novodobé české historie. Psychologická sekce Vědeckého týmu Necyklopedie na toto téma vypracovala elaborát. Přinášíme stručný výtažek z této rozsáhlé práce o 2084 stranách.
Výtažek z elaborátu VTN[editovat | editovat zdroj]
| Diagnóza | Příklad |
|---|---|
| Svým obsahem odpovídá ranému stadiu vývoje osobnosti, charakterizovanému nerozlišeností dětského subjektu od objektů okolí (matky, rodičů) a soustředěním libida na vlastní infantilní (kojeneckou) existenci. | U Václava Klause je to dáno vlivem jeho matky, jíž byla Miloš Zeman. Odstraňovala mu pečlivě všechny překážky na jeho cestě za vytouženým úspěchem. |
| Primární narcismus je charakterizován stavem nerozlišeného vědomí sebe sama, v němž jsou uspokojovány životně důležité potřeby instinktivní povahy a z něhož vzniká mylný a autochtonní pocit vlastní omnipotence. | Od malička, přes školní léta byl Václav protěžován a neustále, cíleně i bezděčně chválen za vše, co činil. Nikdy mu nebylo nic vytknuto. To bylo nejlepší podhoubí pro vznik narcisty. |
| Introjekcí (zvnitřněním) tohoto pocitu dochází k tzv. primární identifikaci, jejímž důsledkem je atavismus primárního narcismu, projevující se v různých formách sebelásky, sebecitu, sebehodnocení a sebeprožívání. | V listopadu 1989 se Václav Klaus primárně identifikoval do politiky. S lehkostí se ocitl v pravou chvíli na pravém místě. V politice jsou narcistní sklony základním předpokladem. Je ale nutno uvědomit si, že narcista svoje sklony a činy pokládá za přirozené a normální. Proto má pod postelí střevíce z líčí. Hned vedle nočníku. |
| Sekundámí narcismus představuje stav, ve kterém je již libido vázáno na vnějáí objekty (osoby), avšak slouží pouze potřebám vlastního ,já"; objektní libido je přeměněno na ego-libido. Vnější projevy této orientace jsou zřejmé zejména u některých duševních poruch (narcistické stažení libida ve schizofrenníoh regresích). | Jakékoli přiznání i té nejmenší viny si žádný narcista ani na vteřinku nepřipustí, tím méně narcista formátu Václava Klause. Tyto kontraproduktivní myšlenky napadají jen méně ušlechtilé jedince. |
Naštěstí se prezident na stará kolena odklání od narcismu a tíhne spíše k fašismu[1].
