Rybí prsty
Rybí prsty je vzácná degenerační bakteriální choroba postihující zejména rybáře. Projevuje se pomalou proměnou prstů v polotovary v trojobalu.
Šíření[editovat | editovat zdroj]
Nemoc se samovolně šíří vodou mezi rybami, které nepostihuje, protože ryby zpravidla prsty nemají. Na rybáře se šíří dlouhodobou expozicí kůže nakaženým rybám. Mezi lidmi se šíří převážně prstěním. Konzumace vzniklých polotovarů je zpravidla bezpečná po tepelné úpravě. Konzumace neupravených prstů může mít za následek zácpu či průjem.
Symptomy[editovat | editovat zdroj]
Choroba má tři hlavní stádia před léčbou: inkubační, přechodné a vrcholné.
V inkubačním stádiu se nemoc projevuje pouze pachem vodních živočichů a rybiny.
V přechodném stádiu se kůže na prstech začne zdrsňovat a z části oranžovět. Kůže se pomalu přetváří v strouhanku.
Posledním stádiem je vrcholné, kde se svaly a kosti přetvoří v téměř perfektní kvádry rybího polotovaru v žloutko-strouhanko-moučném obalu.
Léčba[editovat | editovat zdroj]
Choroba se efektivně vyléčit nedá, ale dá se zamezit dalšímu šíření a zhoršování symptomů. To se provádí pravidelným oškubáváním výrůstků, což se provádí při plném vědomí, jelikož nemoc silně oslabuje účinky narkózy. Jediným možným řešením je chlast. Tyto škubánky jsou běžně dále zpracovávány v potravinářském průmyslu.
Při nedostatečné nebo zanedbané léčbě dochází k srůstu prstů a postupné přeměně v filé, což vede k rozšíření choroby do celého těla. To může mít za následek přeměnu v mořskou pannu, případně mořského panice.
