Mořská panna

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Selkie - mořským pannám nejbližší příbuzný druh
Mořská panna
MMV.JPG
Mladý jedinec

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Čeleď: lidovci (Hominidae)
Rod: mořská panna (Virgo maris)


Původ[editovat | editovat zdroj]

Sameček mořské panny - mořský pannák. Více než zjevný pohlavní dimorfismus.
Freesex.gif

Mořská panna je velice roztomile vyvinutý druh primátů, který se před 655 tisíci lety vydal ze souše zpátky do kolébky života, do moře. Světová vědecká obec si dlouho lámala hlavu s vysvětlením původu tohoto živočicha. Až Vědecký tým Necyklopedie vyslovil a následně prokázal hypotézu, že to muselo být na izolovaném ostrově, kde přírodní katastrofa změnila životní podmínky. Ostrovní primáti se zachránili zkřížením s dnes již vyhynulým delfínovcem sličným, který vynikal nejen velkou inteligencí ale i nevšední krásou. Pak zapracovala evoluce, a výsledkem tohoto evolučního procesu je dnešní mořská panna. Mladé, adolescentní mořské panny jsou známy i pod označením malá mořská víla. Ovšem vzhledem k extrémnímu pohlavnímu dimorfismu těchto bezesporu půvabných živočichů, se sameček, mořský pannák, dá jen stěží nazvat malým mořským vilníkem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Mořská panna je endemit, vyskytující se pouze v teplých tropických vodách Københavenských. Je nesmírně plachá a spatřit ji, to bývá velká událost. Toho bohužel využívají různí podvodníci a plagiátoři k bezostyšnému šizení obyvatelstva.

Dospělý, značně vyvinutý exeplář Mořské panny, objevený výzkumným týmem Necyklopedie
Jednou před lety byl v Praze nějakej Mestek a ten vobjevil mořskou pannu a ukazoval ji na Havlíčkově třídě na Vinohradech za plentou. V plentě byl otvor a každej moh vidět v takovej polotmě prachvobyčejný kanape a na něm se válela jedna ženská ze Žižkova. Nohy měla zabalený do zelenýho gázu, co mělo představovat vohon, vlasy měla natřený nazeleno a na rukách rukavice a na nich přidělaný ploutve z papenteklu, taky zelený, na hřbetě měla provázkem upevněný nějaký kormidlo. Mládež do šestnácti let tam neměla přístupu a všichni, kterým bylo přes šestnáct let a zaplatili si vstupný, moc si libovali, že ta mořská panna má velikou zadnici, na který byl nápis ,Na shledanou!’ Co se týká ňader, to nebylo nic. Házely se jí až na pupek jako utahanej flundře. V sedum hodin večer pak Mestek zavřel panorámu a řek: ,Mořská panno, můžete jít domů,’ vona se převlíkla a v deset večer už ji bylo vidět chodit po Táborskej ulici a zcela nenápadně každýmu pánovi, kterýho potkala, říkat: ,Hezoune, šel si to zafilipínkovat.’

Josef Švejk

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Umělecká inspirace

Mořská panna je v principu hermafroditní chiméra, proto je bez problému schopná samooplodnění, obvykle se tedy rozmnožuje parthenogeneticky. Také si ovšem může dát pořádného mořského pannáka, nebo i dva. Zjevně se tedy může rozmnožovat i pohlavně, heterosexuálně, a se zjevným potěšením tak i činí, zhusta i za účelem další hybridisace (zpestření mořskopannenského genofondu). Vybírá si k tomu mladé, dobře rostlé, leč zhusta nezkušené samečky lidského druhu. Ti se snadno nechají nalákat atraktivním zjevem mořských panen, nevěda, že pohlavní styk s mořskými pannami může být velmi bolestivý. Jejich vagina je totiž šupinatá i uvnitř. To by nebyl zásadní problém. Vnitřní vaginální šupiny, v klidu do hladivého hladka složené, se však s nastávajícím panenským orgasmem divoce ztopoří, a dosavadní zřídlo rozkoše se v tu chvíli stane pastí přímo ďábelskou. To se může stát pro mladé, nezkušené samečky lidského druhu přímo tragickou zkušeností, protože v tu chvíli je může zachvátit panická hrůza a jejich jedinou snahou začne být okamžité vytažení, a to za každou cenu. Mnoho mladých chlapců již za svou vášeň zaplatilo příšernými odřeninami i mnohočetnými drobnými řeznými poraněními své mužné pýchy. Tato anatomická zvláštnost mořských panen však není samoúčelná; to slepá evoluce je takto vybavila, aby si mořská panna svého samečka v sobě přidržela tak, aby ani kapka sémě jeho nepřišla nazmar. Zkušený mazák ví, že v takovou chvíli prostě musí zachovat rozvahu a v klidu si počkat, až to tu mořskou pannu pustí a ona pustí jeho.

Jinou zvláštností mořských pannen je to, že zůstávají pannami i poté, co už pannami dávno nejsou. Je to jejich další anatomická specialita, a to uzávěr, tvořený z pevných a na hranách svých ostrých metamofovaných šupin, ne nepodobný irisové cloně aparátu fotografického, který se po dokončeném aktu milování opět pevně uzavře. Znamená to ovšem, že pokusí li se někdo mořskou pannu hrubě znásilnit, může pěkně tvrdě narazit. Boule a modřina na nejcitlivějších místech je to nejmenší, co si takovouto nerozvážností může způsobit. Podaří li se mu přesto vší silou proniknout dovnitř, následné pevné sevření tohoto orgánu způsobí násilníkovi v tom lepším případě parciální circumcisi, v horším případě i totální dečurakisaci.

Ale dost teoretických úvah, zde je praktické potvrzení výše uvedeného:

Z lékařského deníku Lodi Necyklopedie:
Na poslední prázdninové plavbě Necyklopedistů v Tichomoří jsme zakotvili u jednoho z kouzelných ostrůvků archipelagu Nieuw Køpmannæhafn. Dva mladí, teprve nedávno registrovaní Necyklopedisté, se vydali na prohlídku ostrova. Zanedlouho jsme zaslechli z protější pláže steny, vzdechy a hlasité výkřiky vrcholné rozkoše. Tyto však po chvíli vystřídalo dvojí bolestné zaječení, zoufalý nářek a hlasité bědování. Když jsme přiběhli blíže, zahlédli jsme v průzračných vodách atolu dvě odplouvající mořské panny, které brzy zmizely v hlubinách. Oba nerozvážní mladíci pak strávili zbytek plavby v lodní nemocnici, po většinu času opilí jak Dáni, a to z důvodů celkově anestetických.


Stačí přidat vodu a jsem mořská panna[editovat | editovat zdroj]

Stalo se to dávno v měsíčním jezírku, vlezla jsem tam a druhý den jsem se dotkla vody a byla jsem mořská panna, ale opravdu ani nevím jak to je jako blesk, poproste rodiče at s vámi zajdou do měsíčního jezírka přesně až bude měsíční tůň aktivní, přesně jako já a budete mít neuvěřitelné super schopnosti, ale dávejte bacha na vodu mezi lidmi, je to tak, protože se vás budou lidi bát, jako mě, ale aspon si můžete zaplavat s defínama a přeplavat celý oceán a to je na tom to nejlepší, už mám i mořskýho kámoše, delfína, ale je děsně fajn a hlavně je na tom nejlepší to že si rozumíte se všema mořskýma obludama a žraloci jsou vaši kamarádi a nic vám neudělají, takže se jich vlastně nemusíte vůbec bát tak honem do měsíčního jezírka, šupiky, šup...

VTN Logo.png