Chrochták ušatý
| Chrochták ušatý | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 chrochtáčí samec
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Chrochták ušatý (lat. murmurus murmurus) je jediným žjícím zástupcem čeledi chrochtákovitých.
Základní charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Chrochtáci jsou velmi plachá stvoření, proto žijí pod zemí. S tím souvisí i jejich mimořádná schopnost zahrabat se do jakéhokoli materálu, na který ho postavíte. Je široce využíván Mosteckou uhelnou společností, dále v prdelském dole a v Chacharovicích nad Odrou. Je to nepřekonatelný hrabací „stroj“, ať ho použijete kdekoli. Dokáže hloubit povrchové i hlubinné doly, razit železniční tunely, kopat studny apod. Zajímavostí je, že rychlost hrabání je ve všech materiálech konstantní: 947 cm/min (všimněte si, že je to prvočíslo)! Ve službách horníků musí být vždy přivázán, jinak by se mohl prohrabat, kamkoli by chtěl, a už by ho nikdy nikdo nenašel.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Chrochtáci se živí zpravidla červotoči, brouky, mravenci a jinou havětí lezoucí okolo. Nasává je svým frňákem jako vysavačem. Nepotřebuje vůbec pít, jako zdroj vody mu stačí vlhkost sražená na jeho uších.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rozmnožování chrochtáka byl vždy jednou velkou otázkou. Nikdo ho nikdy neviděl in flagranti, dříve se věřilo, že prostě vyskakují z děr v zemi. Dnes víme, že chrochtáci se rozmnožují klasicky, ale ve velkých hloubkách a pod velkým tlakem, když náhodou samec narazí při svém hloubení na samičku. Jsou zaznamenány i případy, kdy si sameček, který nemůže najít dlouho žádnou samičku, vystačí i se samečkem. Totéž platí i se samičkami.