Dvounohý kůň

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvounohý kůň
Koń w galopie.gif
Dvounohý kůň kluše při dostizích

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď: koňovití (Equidae)
Rod: kůň (Equus)
Druh: dvounohý kůň (Equus bipoda)


Musí to být kobyla - kůň by se přece nenechal přeříznout!

Dvounohý kůň (Equus bipoda) je především anglický druh koní, který se vyznačuje hlavně malou délkou, dvěma nohama a hlavou.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Dvounohý kůň je častý v Anglii, zároveň se dostal dřívějším pevninským mostem i na pevninskou Evropu, kde dodnes přežívají. Záhadně se dostal také na Zeleň. Pravděpodobně ho tam přivezli mořeplavci, kteří šli na ostrůvky kolem Zeleně těžit zlatou sůl, a potřebovali tažnou sílu.

Panuje podezření, že se Dvounohý kůň rozšířil do Anglie z Čechistánu jako aupair na naplaveninách.

Na chov u nás odkazují erby: Pardubice, Dříteň, Všestary, Litovany, Vejprnice, Raná (Chrudim), Dobronice u Bechyně.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Dvounohý kůň ve znaku města Hradubic dokládá dlouhou tradici jeho chovu v Česku.

Dvounohý kůň vypadá téměř stejně jako čtyřnohý, ale jsou zde malé drobnosti. Především jde o počet nohou, kterých je o poznání méně. U dvounohého koně se jejich počet snížil na polovinu.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Dvounohý kůň je zelenožravec, není na potravu příliš náročný. Jí nejrůznější zeleninu, ovoce, ořechy, pizzu, vaše kapesné (výplatu), kostky cukru, čtyřnohé koně, pralinky, biftek a vůbec...

Inteligence[editovat | editovat zdroj]

Dvounohý kůň je jistě nadmíru inteligentní, ale žádné testy jeho inteligenci neprokázaly. Bylo jich provedeno již několik, ale všechny se setkaly s neúspěchem. Často se snaží učit ve školách a to je ještě větší neúspěch.

Pokus s IQ testem pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Zhýralý politik a prezident Vysočiny Miloš Zeman se snažil upoutat při předvolební kampani a vymyslel po dlouhém napínání své nervové uzliny, že by mohl postavit před dvounohého koně IQ test pro člověka. Udělal pro něho speciální tlačítka a obrazovku a očekával velký úspěch a slávu.

Rozzuřený dvounohý kůň začal bušit do tlačítek a v rekordně krátkém čase ukončil svůj test. Výsledky ukázaly, že dvounohý kůň je slabomyslný.

Později zjistili nezávisle na sobě dva vědci, Pičurin a Jaroslav Hašek, že test byla hloupost. Dvounohý kůň mačkal stále jedno tlačítko. Díky této praktice ukázal test velmi zajímavý výsledek - nic.

Přiklonění k obrázku[editovat | editovat zdroj]

Karel Gott, který tento test vymyslel, měl inteligenci velmi hluboko pod velrybí. (Které inteligencí příliš neoplývají.)

Prasopsomil Karel Gott udělal pro dvounohého koně malou výstavu obrázků živočichů, kteří se považují za inteligentní. Objevily se chobotnice, červotoči, hmyz, papoušci, myš lesní, delfíni i opice. Karlíček se domníval, že se dvounohý kůň přikloní k tomu živočichovi, který je na stejné inteligenční úrovni.

Papír, na kterém byly obrázky, příjemně voněl a chuť také nebyla špatná. Dvounohý kůň se nemusel nechat dlouho pobízet a už dlabal jeden po druhém. Božský Karel usoudil, že když snědl naposledy delfíny, patrně bude stejně inteligentní jak delfín.

Usoudil špatně. František Kocourek, který až tak chytrý není, objevil školáckou chybu Karla Gotta. Kůň delfína zdlábl naposledy proto, že byl jednoduše poslední v řadě.

Vznik dvounohosti[editovat | editovat zdroj]

Vznik dvounohosti je zahalen tajemstvím. Protože nikdo nevedl záznamy o jeho průběhu, není jisté jak vznikl. Hlavně v druhé polovině první třetiny 20. století vznikaly jako houby po dešti nové a nové domněnky o původu dvounohého koně.

Auto pro převoz dvounohých koní

Michaliho pivní domněnka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější údaje naleznete v článku Michaliho choroba.

Slavný italský lékař Pedro Michali vytvořil svou pivní domněnku ve stavu opojení pivem Bier. Když se mu začaly podlamovat vlivem silné podnapilosti nohy, přišel na to, že by se koním mohly také podlamovat nohy, které se tak ulomily (a co ta druhá polovina těla?!). Jeho neméně opilí spolupracovníci přijali tuto domněnku s všeobecným nadšením. (Ale že ho pak profackovali, to už se nikde neříká.)

Lysenkova domněnka[editovat | editovat zdroj]

Sovětský přírodovědec Lysenko tvrdil, že dvounohost koní je vlastnost získaná od slepic, díky pobytu koní v kurnících. Jeho zcela marné pokusy o vyšlechtění dvounohých koní v Rusku vedly k téměř úplnému vyhubení koně Převalského.

Čtyřnohý kůň ve vrcholném vzrušení před rozdělením.

Havlova poltivá domněnka[editovat | editovat zdroj]

Václav Havel dlouho v noci dumal nad záhadou dvounohého koně. Bylo po rozdělení Československa a tak milého Václava napadla bláznivá myšlenka. Přední a zadní část těla nejdříve měly svůj vlasní parlament a stále více byly nezávislé, až se rozdělily na dvě části. A proč na světě není plno zadních půlek? No, na to přišel Václav Havel až později. Zatímco Česko je na vrcholu, Slovensko nyní dí ve špíně (přesně tak to neřekl, ale to není podstatné).

Dvounohý kůň dovede ukázat i své zuby. Mnozí tuto skutečnost označují citoslovcem Brr!

Zuzanin tučnicový nápad[editovat | editovat zdroj]

Když jisté smutné Zuzaně Paroubkové na zahradu spadl povětroň a zničil její dlouholetou práci na záhoně masožravých rostlin, napadlo ji, že by na původně čtyřnohého koně mohl spadnout odlomek prdelitu, který mu oddělil jeho zadní část. A kůň, než by zbaběle a zcela nudně a předvídatelně zemřel, raději se přizpůsobil a žil dál spokojeně až do smrti a ještě dál. Naštěstí neřeší ohon, tudíž nemůže být správná a Zuzaně Paroubkové nestoupá hřebínek.

Klokaně-velrybí děj[editovat | editovat zdroj]

Nejnovější výzkumy prozrazují, že má dvounohý kůň dva malé výrostky na kostře připomínající jeho původní čtyřnohost. Pravděpodobně jeho přední nohy začaly zakrňovat, až vypadaly jako u klokana. Postupně se zmenšovaly více a více, až dosáhli podobnosti s velrybami, kde zmenšování skončilo. Tato domněnka se jeví jako nejpravděpodobnější.

Dvounohý kůň jsou možná zadní vrátka přirozeného vývoje. Až velryby vyhynou, plně je nahradí.

SUKova domněnka[editovat | editovat zdroj]

Dvounozí koně vznikli při hře na Přetrženou.

Miloušův paradox[editovat | editovat zdroj]

Miloušův paradox (také Miloušovo paradoxon) je věta vymyšlená Miloušem Jakešem, která ukazuje zvláštnost na dvounohém koni.

Čtyřnohý kůň do kyseliny ponořený...
Dvounohý kůň ve znaku pardubické univerzity.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Dvounohý kůň nenalézá v kultuře příliš místa. Nezanedbatelnou měrou k tomu přispívá i Bohuslav Sobotka z ČSSD, kterého podle slavné koňskobohoušské legendy nakopl dvounohý kůň do pravé nohy. To mu nikdy neodpustil.

Dvounohý kůň se na koňských dostizích obvykle neobjevuje. Někteří lidé k němu mají odpor a hážou na něho, hned jak ho vidí, nejrůznější zeleninu a občas i hovna.

Třínohá monstra[editovat | editovat zdroj]

Poté, co EU nařídila, aby na každém řeckém koni byla ušetřena jedna noha, agilní reformátor Kalousek šel dál. Každému czekoni škrtl nohy hned dvě. A protože je to velmi vychytralý Pražák, škrtl nohy prostřední, tím pádem byl zachován koňský ohon na žíně. Navíc humanitárně spasil svět před třínohými monstry.

Jakékoliv heslo na téma Dvounohý kůň byste na české Wikipedii hledali marně.
Nehopsající Wikipedie.png