Mrskavec ochmýřený

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Nebezpečný živočich
mrskavec ochmýřený
Mrskavec.jpg
stavba těla

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: oboustranní (Duosidea)
Rod: mrskavec (Cerberus)
Druh: mrskavec ochmýřený

(Cerberus Pulpus)

Nejbližím příbuzným mrskavce ochmýřeného je neochmýřený Mrskavec obrovský. Na expedici v Norsku ho objevil Vědecký tým Necyklopedie.

Již stařičký Darwin pravil ve své teorii, že přežijí jenom přizpůsobiví. Jedním z takových živočichů je nedávno objevený mrskavec ochmýřený.

Popis mrskavce[edit | edit source]

Mrskavec ochmýřený (Cerberus pulpus) je reliktní vodní živočich, dá se říci přímý potomek trilobita. Jeho výzkumem a studiem byl pověřen VÚŽ (Výzkumný ústav živočichů) pod vedením prof. Stonožky. Kolektivem vědců bylo zjištěno, že mrskavec je malý tvor, podlouhlého elipsovitého těla, velikosti 0,5-1 mm. Barvy je šedohnědé. Jeho tělo je opatřeno sedmi páry nožiček a je celé ochmýřeno velejemnými chloupky, které slouží mrskavci k zadržování kyslíku a tudíž k dýchání. Mrskavec je totiž vodní živočich, žije v bažinách a u kanálových výpustí. Mrskavcovou zvláštností je, že oba konce jeho těla jsou opatřeny jak zrakem, tak přijímacím i vyměšovacím otvorem. Lze jej tedy právem řadit do kategorie živočichů oboustranných. Živí se zetlelými zbytky jiných organismů a je tedy asi užitečný.

Velký problém ovšem nastal, když bylo zjištěno, že jediným produktem jeho metabolismu je metan, což je jak známo velmi nebezpečný skleníkový plyn. Vzhledem ke globálnímu oteplování řeší nyní ekologové téměř neřešitelný problém: Hubit či nehubit? Kvůli metanu snad i hubit, ovšem kvůli jeho stáří a výjimečnosti nehubit. Pokusy s léky proti plynatosti zcela selhaly, mrskavec po nich prostě zdechl.

Rozmnožování mrskavce[edit | edit source]

Zkoumáním rozmnožování mrskavce pověřil prof. Stonožka sebe a mladou nezkušenou kolegyni dr.Kulovanou. Dle výsledku bádání se dá soudit, že se věnovali zkoumání rozmnožování zcela jiného živočišného druhu, neboť po týdnu bádání bylo ve zkušební kádince napočítáno 324 mrskavců z původního počtu dvou. Jak se rozmnožili, nikdo neví. Tvrzení, že to samo, neobstálo. Jak prohlásil na tiskové konferenci mladý nadějný doc. Kalivoda, je to jen další důkaz toho, že prof. Stonožka již na své úkoly nestačí a je na čase, aby uvolnil místo mladším. Jeho slova o výkonech prof. Stonožky potvrdila mimo kameru i dr. Kulovaná.

Kalivodův paradox[edit | edit source]

Vzhledem ke zjištění, že mrskavec je živočich oboustranný, vyvstal problém, jak exaktně popsat jeho pohyb, pohybuje-li se. Je to dozadu dopředu, nebo dopředu dozadu? Tento problém byl po svém objeviteli doc. Kalivodovi pojmenován Kalivodův paradox. Vyřešen bude, jakmile bude jmenována a svolána mimořádná vědecká komise, vše ovšem záleží na tom, kolik financí uvolní MŽP (Bursík).

Využití mrskavce[edit | edit source]

Mrskavec slouží za potravu rybám a obojživelníkům. Pro člověka význam nemá, leda v tom, že mu způsobuje nevolnost a průjem, proto pozor! Jak prohlásil laborant Samička z VÚŽ, je to prevít na hovno, a je škoda se s takovým svinstvem patlat, ale vědátoři jsou vědátoři, tak co bych se staral, že jo.

Příbuzné druhy[edit | edit source]

Mrskavec obrovský