Tuleň psí

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Psuleň
Allatok 09.jpg
Psuleň v říji

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: psovité (Canidae)
Rod: tuleň (schmajchlus)
Druh: tuleň psí (schmajchlus canidae)


„To je tuleň psí, ten na lidi nejde.“

- děda Komárek
Největší přirozený nepřítel tuleně psího - Kosatka tučňáčí

Obecná charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Tuleň psí, moderněji zvaný psuleň, je typický představitel fauny na slunných plážích Severního ledového oceánu. Jedná se o po většinu roku mírumilovné zvíře s inteligentním výrazem. Agresivní je pouze samec a to jen v období říje, která probíhá u většinou v chladných obdobích roku. V období letních veder je prakticky nečinný a vzdáleně připomíná pohozenou pneumatiku.

Samec psuleně je zhruba dva metry velký a může vážit až půl tuny. Samice je o něco menší, dosahuje zhruba dvou třetin samcovy délky a pomocí bezlepkové diety se udržuje ve váhové kategorii 200-300 kg. Podobnost společenství psuleňů a lidí je velmi příznačná. Samice samce komandují a on je víceméně radši někde na rybách. Narozdíl od lidí mají psuleni významně nižší IQ, takže samci psuleňů vytrvale provozují harémový život. Naopak mají mnohem větší rezistenci vůči psychickému utrpení, takže to dávají levou zadní. Ploutví.

Stravovací návyky[editovat | editovat zdroj]

Psuleň je masožravec, ovšem v případě nouze se dokáže živit i místní flórou, která prospívá jeho srdci. Jedinec se zpravidla při jakékoli příležitosti přežere, potravu si ve formě tukových polštářků ukrývá na horší časy. Atraktivita samců je poměřována právě množstvím tukových zásob a samec tak dává najevo, že myslí na zadní ploutve.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Psuleň se rozmnožuje převážně těžko. Dospělý samec využívá spánku samice, něžně ji omráčí ploutví a pak bleskově provede koitus, než si toho všimnou ostatní samice a v rámci rovného postavení v harému budou vyžadovat totéž. Štastná samice se probere z mrákot a zabřezne, přičemž po 350 dnech březosti rodí mládě do písečné jámy, kterou si vyhrabe při prvních kontrakcích. Samice po vrhu sedí na pláži, užívá si laktační psychózu a o novorozence se stará zbytek samic. Samec tou dobou oslavuje se sousedními samci a provozuje chvástání, což je specifický zvukový projev.

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Hladový psuleň je obávaným predátorem chladných moří. Nemůže si před ním být jista žádná chobotnice, mřenka, nedospělá kalamára nebo makrela. Nadržený psuleň je oproti tomu též obávaným sexuálním predátorem a před ním si nemůže být jista žádná plastová láhev či nedospělý batyskaf.

Jejich jediným přirozeným nepřítelem jsou kosatky, které lovu psuleňů věnují mnoho úsilí, neboť v té kose nemají co do zobáčku. Ve volné přírodě byly pozorovány koordinované šiky těchto tvorů, vyzbrojené ubrousky kolem krku a čutorou tabasca za ploutví, kterak decimují psulení kolonie. Z toho se dá snadno usoudit, že syrový psuleň je velmi chutný, neboť jinak by si vzaly třeba kečup, který přebije ledasco.

Čtěte dále[editovat | editovat zdroj]