Slunce
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Sluníčkář. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
„Sultán Solimán, Vládce náš, Slunce naše jasné“
Slunce je taková koule žhavých plynů, která se s železnou pravidelností zjevuje na Východě a zapadá na Západě. Slunce vychází díky ostrovní říši, které se říká Japonsko.
Fyzikální údaje[editovat | editovat zdroj]
Nejprve je nutno uvést, že Slunce je hodně nestabilní. Žena v průběhu menstruačního cyklu je oproti němu naprosto neměnná, fádní a nudná.
Vezměme v potaz například teplotu. V létě, kdy je venku vedro až k zalknutí - Slunce pálí a žhne jako pominuté. Zato v zimě, kdy by se nějaké to teplíčko šiklo, tak si jen tak bledě svítí a nehřeje. Díky vědeckému výzkumu je též známo, že též nejde o dokonalou kouli, protože z něj sem tam vytryskne proud žhavých plynů, které nabíjí satelity a jiné věci mimo naši planetu. Tomuto úkazu se říká erupce.
Slunce také nemá stálou velikost ani umístění. Třeba ráno, když s funěním vyleze zpoza kopce, tak je takové malé, nanicovaté a nedomrlé. Zato v poledne, to je veliké a sedí vám nad hlavou a láskyplně laská zpoceným plešatým pánům pokožky hlavy. Večer se pak zcvrkne do velikosti bobule vína (schválně si to změřte!).
Vliv na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
O vlivu na životní prostředí se vedou spory. Zatvrzelí environmentalisté Slunce velebí jakožto dárce života a nezbytnou věc pro život na naší planetě. Zdá se, že tento názor je reliktem víry ze starého Egypta, kde se Slunci dokonce obětovalo jídlo.
Zastánci opačného názoru prosazují trvalé zastínění Slunce, protože způsobuje rakovinu kůže, mění barvu pokožky, nutí lidi kýchat a podobně. Přestože v současnosti nemá tento názor jednoznačnou převahu, některé zájmové skupiny, jakožto zejména ČEZ již aplikují sluneční filtry přímo do ovzduší, používajíc k tomu například chrchelné elektrárny.
Postoj EU není jednoznačný, protože doposud nezpracovala jedinou směrnici, která by nestabilitu či vliv Slunce na naše životní prostředí jakkoli regulovala. Apel na poslance Evropského parlamentu je tedy na místě.
Ekonomický přínos[editovat | editovat zdroj]
Je nezvratným faktem, že Slunce přináší do kasiček státu nejeden chechták. Charitativní organizace, jakým je například již zmíněný ČEZ, provozují lapače světla za účelem jejich transformace v tvrdou měnu. Systém přeměny není prostému občanu zcela znám, ale děje se tak za pomocí maskování za výrobu elektřiny.
Určování času podle barvy Slunce[editovat | editovat zdroj]
Slunce mění své barvy podle času. Reverzní logikou můžeme tedy podle barvy slunce určit čas. Pomoci by vám mohl následující přehled. Schválně si to ověřte.
- Červené - je ráno
- Oranžové - je víc ráno, než den
- Žluté - je den
- Tmavě oranžové - je víc večer, než den
- Černé - je noc
Podívali-li jste se přímo na Slunce pomocí silných dioptrických brýlí, nebo ještě lépe dalekohledem, je tabulka následující:
- Huh! - je ráno
- Šlaka! - je den
- Šmankote, jsem slepej! - je poledne
- Žjova! - je večer
- He? - je noc
Velmi orientačně lze čas určit i na základě velikosti slunce. Nastalo-li totiž tzv. superslunce, indikuje to začátek ledna.
Viz také[editovat | editovat zdroj]
Sluneční soustava | ||||||||
Merkur | Venuše | Země | Mars | Jupiter | Saturn | Uran | Neptun | Pluto |
Praha • 2889 Brno • Měsíc • Homos • Bíďošála | ||||||||
Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavy • Vznik planet |