Neptun

Neptun (zastarale Vodopán), poslední planeta Sluneční soustavy, je takový vesmírný Avatar – modrý, vzdálený a tajemný, a to až tak moc, že na jeho objevení nestačily běžné oči a musel ho vypočítat matematik. A co myslíte, že byste viděli, kdybyste stáli na Neptunu? Nic. Jednak na něm nemůžete stát, protože je plynný, jednak by vám to bylo jedno, protože byste umrzli.

Bazén?

Přestože se po Neptunu nikdy neprojdeme, měli bychom si vážit jeho objevitelů – šikovného francouzského matematika Urbaina Jeana Josepha Le Verriera (vsadím se, že jste to jméno přeskočili), který sebou vypočítané souřadnice Neptunu napráskal svému kámošovi Johannu Gottfriedu Galleovi, německému astronomovi, který na neznámou planetu namířil svůj dalekohled. Proč bychom si je měli pamatovat, když Neptun stejně pouhým okem nevidíme a při pohledu do dalekohledu zahlédneme jen malou tečku? Protože svým čuměním nahoru nechali prostor jiným pro objevování naší planety – Viktoriiny vodopády, ostrovy na severu Kanady i Kilimandžáro byly objeveny až později.

Objev

• Na začátku 17. století si ho všiml Galileo Galilei zastávající myšlenku, že každá planeta (a hlavně Země) se točí. Když se na něj speciálním dalekohledem díval, přišlo mu, že se moc nehýbe a prohlásil jej za hvězdu a přenechal na další bádání o dvě století později.

• Podruhé a naposledy se o něj někdo zajímal v 19. století, když si astronomové všimli, že Uran se chová divně. No prostě: nešel rovně. Tak si sedli, spočítali, že ho musí něco rušit – a bum, objevili novou planetu. Takže Neptun je první planeta, která byla objevena na papíře. Jinými slovy – nebyl vidět, ale čísla řekla: 'Hele, tam něco musí být!' To je, jako kdybyste počítali příklady a našli nového spolužáka.

Popis

Po bleskově rychlém přeřazení Pluta (ani se nestihlo rozkoukat) do skupiny trpasličí planety a jiní exoti je Neptun osmou a od Slunce poslední planetou Sluneční soustavy.

Neptun je modrý. Krásně modrý. Ale není to voda, jak by se zdálo. Je to hlavně methan. Takže kdybyste si chtěli zaplavat, skončili byste v plynné polévce při teplotě −200 °C. Což by nebyl zas tak dobrý zážitek, pokud nejste lední medvěd z oceli.

Tahle planeta má i větry – ale ne jen tak ledajaké. Neptun má nejrychlejší vítr v celé sluneční soustavě: až 2400 km/h. Pro představu: to je jako když se snažíte jít do školy proti větru, ale on vás místo toho pošle rovnou zpátky do postele.

Tak co, kdo se hlásí jako dobrovolník na kolonizaci?

Odkazy