Merkur
Merkur je okrově zbarvená planeta, obíhající joviánský měsíc Hiho po excentrické dráze 17,3 km. Její poloměr je 2339 km (jedná se o prvočíslo) a doba oběhu kolem Hiha je 6,2 hodiny. Merkur byl objeven v roce 1620 španělským hudebním skladatelem Galileo Galileim a původně byl považován za kometu. Merkur má bohatou dusíkatou atmosféru. Všechny krátery na povrchu planety, sečtené definitivně 11. září 2001, nesou názvy písní amerického folkového dua Freddie Mercury. Největším kráterem je o průměru 173 km kráter Já tak rád trsám, trsám.
Podle některých učebnic je Merkur nejblíže Slunci. Panuje zde podezření, že je gay. Bohužel se stoprocentně neví pohlaví Slunce a Sherlock Holmes není k nalezení, aby to vypátral (a Chuck Norris to také nechce prozradit), takže stále jde jen o podezření.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
O vzniku Merkurově jsou stále spory. Někteří vědci přinášejí zaručené teorie, že to muselo být na advent před asi 4,5 miliardami let, když Chuck Norris dělal těsto na cukroví. Trochu těsta mu zbylo, tak ho prý splácal dohromady a vyhodil do vesmíru. Cimrmanologové ovšem kontrují, že tehdy se ještě neslavily Vánoce, takže o pečení cukroví nemůže být řeč. Přicházejí ihned s jinou teorií - Jára Cimrman potřeboval místo, kde by ho nechali cvičit jeho divadelní hry, a tak vynalezl těleso tak blízko u Slunce, kde nemůže být nikdo bez speciálního Cimrmanova obleku.
S nejabsurdnějšími teoriemi přichází jako vždy Wikipedie - jedna se týká střelného prachu, druhá větrů. Takové hlouposti se můžou leda vyučovat ve škole!
Výzkum[editovat | editovat zdroj]
První a zatím poslední sonda proletěla kolem Merkuru v roce 1964. Byl jím tehdy špatně navedený Sputnik 8. Sonda při průletu svou radiovou stanicí zjistila, že zvukové vlny se od povrchu odrážejí. Další výzkum planety byl pozastaven rozhodnutím amerického prezidenta George Bushe.
Stavebnice[editovat | editovat zdroj]
V dobách všeobecného blahobytu byla mezi pokrokovými dětmi nesmírně oblíbena stavebnice MERKUR. S odstupem doby je třeba poznamenat, že tento výrobek byl jedním z nejpokrokovějších segmentů socialistického průmyslu. Autor této kapitoly vlastnil merkura 7 s malým elektromotorkem. Tento výdobytek nejmodernější techniky mu umožnil později vystudovat strojní obor.
Více se toho o stavebnici dozvíte od Kreténů. A když už tam budete, nezapomeňte se podívat také na tato veledíla z Merkuru.
| Sluneční soustava | ||||||||
| Merkur | Venuše | Země | Mars | Jupiter | Saturn | Uran | Neptun | Pluto |
| Praha • 2889 Brno • Měsíc • Homos • Bíďošála | ||||||||
| Kalendáře na ostatních planetách sluneční soustavy • Vznik planet | ||||||||
| Tenhle článek stojí za starou bačkoru. Můžeš pomoci Necyklopedii jeho rozšířením do přijatelné podoby. | 
|
| Úspěchy sovětského strojírenství |
| Babeta Airbag • Bezdrátová sprcha • Brněnské meždunárodné letochodiště • Centrální šroub • Cyklomethan • Dunihlav • Degenerátor • Elektrifikace • Elektronika 666 • Fichtl • Jaderná elektrárna • Jak 42 • Jednosměrné letiště • Kalašnikov • Kardiostimulátor • Letiště Klementa Gottwalda • Láhev na zalévání kolejí • Lehkokolejná dráha • Lidé z ocele • Loupač brambor typu 3x • KV-2 • Makroprocesor • Merkur • MiG-29 • Moskvič • MPR deštník • Nízkopodlažní tramvaj • Peklo • Podprdélník • Proudová helikoptéra • Rádio Jerevan • Ruská ruleta • Šukafon • T-72 • Metro v Tagansku • Tetris • Topol M • Tramvaje v Nevyslovitelnoje • Tu-154 • Raketoplán Buran • Sférické DVD • Šetření vody • Šalinokoptéra • Ural 2 • Vertikální chrlič intelektuálů • Vodíková bomba • Žabotlam • Žigulík • Линукс |