Vodíková bomba

„Bez vodíkové bomby ani ránu.“

- Obchodní zástupce firmy Linde-Gazprom-Technoplyn

Vodíková bomba je strašná zbraň hromadného ničení, účinnější než glycerin i toluen.

Princip

Tento typ bomby funguje na principu slučování vodíku s kyslíkem:

2 H₂ + O₂ ⟶ 2 H₂O

Účinek

Výše uvedená rovnice vzbuzuje v každém chemikovi děs a hrůzu, protože je mu okamžitě jasné, že

• Při této reakci vzniká vysoce nebezpečný dihydrogenmonoxid.
• Vstupní reaktanty jsou plyny, produktem je kapalina, jde tudíž o obávaný implozní typ bomby (odborníci je někdy nazývají termobarická).
• Reakce je doprovázena mohutným štěknutím, které má další odstrašující efekt.

Ochrana

Bombu je možné zlikvidovat sofistikovanými prostředky jako například elektronovým dělem, které vodíkovou nálož přemění na neškodný plyn helium:

H₂ + 2 e⁻ ⟶ He + He

Pokud takové technické prostředky nemáme a dojde k výbuchu, který se nám nějakou neuvěřitelnou náhodou podaří přežít, před následným spadem se můžeme chránit pláštěnkou nebo deštníkem, případně záchranným člunem a vestou, podle intenzity detonace.

Historie

Vodíkovou bombu objevil nešťastnou náhodou mladý nadějný historik, filozof, fyzik, chemik a sklerotik Sergej Mnogozubov, bratranec Michaila Lomonosova a kolega Alexeje Meresjeva, když si chtěl ve své domácí laboratoři při výrobě cca 50kg chloridu zinečnatého zapálit fajfku. Jeho dentální ostatky nalezené v okolí byly slavnostně převezeny ke kremelské zdi a pohřbeny. Na místě jeho rodného domku je dnes rybník.