Skorotekutina

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Skorotekutina, neboli liquidogasus, je po pevné látce, kapalině, plynu a plazmě pátým lidem známým skupenstvím.

Chemický vzorec patrně nejvýznamější skorotekutiny, Chuck-norrisia

Západní výzkum[editovat | editovat zdroj]

Po rozdělení látek do třech skupenství (což bylo provedeno tak dávno, že už nikdo neví, kdo v tom měl prsty) si mnozí vědci všimli, že některé "matroše" se do oněch škatulek jaksi nehodí. Vědci ze zemí západu obraceli svou pozornost k vesmírným výšinám a neonovým reklamám, a po přemýšlení, z čeho že vlastně ty hvězdy jsou a co to vlastně je v těch rourách svítivého, stanovili jako čtvrté skupenství plazmu. Horký ionizovaný plyn. Oukhej. Jenže málo se ví, že o mnoho let dříve byly podniknuty podobné výzkumy jinde.

Východní výzkum[editovat | editovat zdroj]

Koupel ve skorotekutině

Mnohem praktičtější výzkumníci ze slavné země východu a jejích přisluhovačů však zaměřili své výzkumy na věci možná méně vznešené - bahno, ropu a podobné látky. O tom, jak výzkum probíhal, jsme získali cenné svědectví z první ruky:

Oni nás do toho jejich slavnýho vejzkumu moc nepouštěli, ty rusáci, a ani nás neposlouchali, takže když Jozif Géloš, ten Maďar co pořád chtěl hrát kopanou, říkal, že tam ten dioxid lejt nemaj, nevěřili mu no a pak museli zdrhat až se jim za zadkama prášilo, ale většinou nás nechali motat se kolem všech těch aparatůr a očumovat co dělaj, nám to bylo ale docela jedno, stejnak jsme byli pořád u Natašy a Nasťy v kantýně, rozumějte, my jsme se v chemii ani fyzice vůbec nevyznali, tak co bysme furt v tom smradu dělali, že jo? No a le prej nakonec nějak ty rusáci zjistili, že je pět skupenství.“

- František Rubačka, pamětník a účastník výzkumů

Výsledky výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Ropa je dle výzkumů sovětských vědců skorokapalina.

Sovětské výzkumy jsou prakticky neznámé, ať už kvůli údajnému informačnímu embargu či bídné práci západních agentů. Kvůli tomu je jako čtvrté skupenství označována plazma, ačkoli byla objevena později než páté skupenství, skorotekutina.

Ale co a jak vlastně zjistili zasloužilí vědci? Všimli si že třeba taková ropa, je nějaká moc tuhá a také příliš významná na to, aby to byla nějaká ubohá kapalina. Na druhou stranu, všem bylo jasné, že na to, aby bylo ropu možno klasifikovat jako pevnou látku, jí také něco chybí. Podobně tomu bylo s bahnem. To se totiž na první pohled tváří jako pevná látka, ale když do něj šlápnete... Tyto a jim podobné látky byly klasifikovány jako liquidogasus, skorokapalina.