Jednosměrné letiště

Bimbas A340-600 (D-AIHF) společnosti Lufthansa na jednosměrném letišti přistát samosebou nemůže taky

Jednosměrné letiště je inženýrsko-technologicko-magicko-mystické dílo, kde se nedá vzlétat, ale pouze přistávat. A to ještě za určitých nespecifických podmínek. Jedinou výjimkou, která může na jednosměrném letišti nejen přistávat, ale také z něj vzlétat, je Tu-154, který je díky své inteligenci včas rozpozná a může pak odstartovat pozpátku.

Historie

Jednosměrná letiště začala vznikat na území Svazu sovětských socialistických republik (dále jen SSSR). Vůbec první takové letiště vzniklo v obci Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje, kde jsou dnes dokonce letiště dvě: staré a nové. V SSSR tato letiště rostla jako houby po dešti. K oběma letištím měla vést trať metra, z níž se však podařilo dokončit pouze stanici Taganskokrasnopresněnsko-Razumovskonovoperdelkinskou, která ale stejně není blízko ani jednomu letišti.

Konstrukční a stavební parametry

Technická dokumentace byla v počátcích výstavby jednosměrných letišť jednoduchá. Šlo o zemní ukotvení kůlu o normalizovaném průměru 10 cm, na jehož vrcholu se nacházela dřevěná tabulka (30 * 20 cm) s nápisem Letiště (samoljótnaja plóščaď).

Rozmach po druhé světové válce

Mohutný rozvojový impulz dostala jednosměrná letiště v oblasti Tichého oceánu po druhé světové válce. V poválečném období každý cti dbalý kmen lidožroutů na Nové Guinei provozoval v rámci „kargo kultů“ vlastní jednosměrné letiště, vybavené všemi potřebnými náležitostmi – bambusovými anténami, kokosovými sluchátky, bambusovo-palmovou odbavovací chatrčí a samozřejmě přistávací dráhou v průseku džungle.

V některých případech jednosměrná letiště skutečně sloužila svému účelu, s rozvojem letecké topografie a možností navigace a s ústupem kanibalismu se ale postupně stala obětí konkurenčního boje a podlehla ekonomické přesile obousměrných letišť provozovaných bílými kolonizátory, kteří v leteckých mapách prosadili zřetelné odlišení domorodých jednosměrných letišť od jejich vlastních, koloniálních, obousměrných letišť.

Bílí kolonizátoři, vlastnící většinu provozovaných letadel, také využívali přednostně (až výhradně) vlastní obousměrná letiště, což je možné považovat za jasný projev rasové diskriminace domorodých provozovatelů jednosměrných letišť.

Rozmach po startu Sputniku

Až do kosmické éry lidstva byla jednosměrná letiště málo využívána (prakticky vůbec). Jejich rozmach přišel až po Sputniku a J. A. Gagarinovi. Tato letiště se rázem stala nejvhodnějším místem pro dopad zbytků kosmických lodí.

Nejznámější jednosměrná letiště

• Lockerbie – poslední dokumentované přistání 21. 12. 1988, za pomoci navigačního zařízení Semtex, šéf letového provozu Muammar Kaddáfí. Známé jako Aféra Lockerbie, protože letiště neprošlo ještě řádnou kolaudací.
• Bermudský trojúhelník – rozsáhlé jednosměrné letiště v Karibiku, tisíce potvrzených přistání. Místním specifikem je doprovodná přehlídka žraloků.
• řeka Hudson – 15. 1. 2009 se pilot se nemohl rozhodnout, jestli veme své děti na procházku k řece, nebo do bazénu. Nakonec spojil oboje, pasažéři byli spokojení, kromě jedné postarší dámy, které se namočil pečlivě ondulovaný knír. Tento knír byl později znárodněn.
• Dvojčata – Nejznámější test jednosměrného letiště na světě. Sloužil celosvětové popularizaci konceptu. Zatímco jednosměrná letiště jako vynález lze jednoznačně určit jako Sovětské dílo, tento test byl vytvořen mezinárodní koalicí. Samotná posádka byla slavně obsazena Araby, dokonce těmi nejlepšími v odvětví, trénovanými elitním centrem výcviku pilotů al-Qaeda. Test ale proběhl na jednom z nejslavnějších míst USA, v New Yorku. Datum 11. 9. 2001 je díky němu zapsáno do historie ještě hlouběji, než jinak obdivuhodné pokroky jako vstup člověka na měsíc, konstrukce Chalupoidy nebo vynález Šaliny. Test byl tak důkladně promyšlený, že se na jeho uskutečnění slavně podílely osobnosti jako Chuck Norris (Vesmír), Barack Obama (USA), Bin Ladin (Saudská Arábie), Henryk Lahola (Čechistán), Ježíš Kristus (Izrael) a další

Úspěšný výsledek testu, mylně vydávaný za popelník Miloše Zemana