JájenAir

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letoun A380 společnosti JájenAir, který JájenAir nejčastěji využívá. Nejvíce při mezikontinentálních letech. Povšimněte si sofistikovaně skrytého písmene C v logu na ocase letadla, která prozrazuje pravý název společnosti i v maskovacím provedení – Ryanair.

JájenAir (anglicky Cry'n'air) je průkopnická iránská luxusní letecká společnost. Známější je pod krycím názvem Ryanair, což je ale jenom matení veřejnosti, její šéf se totiž nejmenuje Ryan, ale Saddám Husajn. JájenAir je oficiálně společnost Íranská, ale její chování jednoznačně nasvědčuje tomu, že její vedení je Afgánské, snaží se totiž fanaticky nešetřit na všem možném i nemožném. Dokonce i na letadlech. Společnost nejčastěji využívá letadla Airbus A380. JájenAir má suveréně nejlepší přistání tak zvané “butter landing”

Původ názvu společnosti[editovat | editovat zdroj]

Název společnosti JájenAir pochází z časté obhajoby nebohých pasažérů, kteří, přistiženi posádkou při snaze vpašovat na palubu prudce nebezpečné předměty (jako třeba objemnější peněženku v kapse, taštičku navíc k příručnímu zavazadlu nebo nedejbože třeba housle), hájí se často frázemi, začínajícími „Ale já jen...“. Takové je alespoň vysvětlení lingvistů. Odborníci Necyklopedie na leteckou dopravu se přiklánějí k teorii, že název ve skutečnosti předznamenává celkové směřování společnosti – pokud budou pokračovat v zahájených inovacích, brzy budou na palubu vpouštěni pouze samotní cestující bez jakýchkoli zavazadel nebo osobních věcí – tedy „já jen“.

Charakteristika společnosti[editovat | editovat zdroj]

Společnost JájenAir se naoko tváří jako velmi levná. Velmi levná je ale jen samotná letenka. Kromě toho si cestující připlácí za to, že zaplatí letenku, že poletí z letiště, že si vezme kufr, že přesáhne hmotnost kufru třeba jen o miligram a tak dále. Dále pak platí také během letu za to, že se potřebuje najíst nebo napít a plánuje se také zavedení plateb za použití WC (případným notorickým podvodníkům bude udělána čára přes rozpočet tím, že se na seznam zakázaných předmětů, s nimiž nesmíte do letadla, zařadí také inkontinenční pleny – bylo by jimi možné udusit letušku nebo pilota, takže jsou vysoce nebezpečné). Když se to vezme kolem a kolem, obvykle se celková cena za letenku (plus cena dopravy na letiště) vyšplhá na úroveň ceny letenky s normální společností, kde máte v ceně kufr normální váhy, občerstvení za letu a lidské zacházení.

Plánovači letů společnosti JájenAir nejsou příliš vzdělaní v zeměpise. Je totiž obvyklé, že jejich lety nelétají na letiště u města, po němž se letiště jmenuje, ale na nějaké vzdálenější. Kupříkladu vzdálenost města Frankfurt a letiště, označovaného společností JájenAir jako Frankfurt, je dvě hodiny cesty. Klidně se tak může stát, že cestujícího cesta z letiště do města vyjde dráž, než samotná letenka. Samozřejmě, že cestující na tuto veselou komplikaci nejsou při nákupu letenky upozorněni. Cestující vidí Frankfurt, předpokládá, že to tedy bude někde u Frankfurtu, a nenapadne ho hledat v okruhu sta kilometrů od Frankfurtu.

Tato skutečnost je také důvodem, proč společnost JájenAir začala opouštět letiště Praha. Na jejich poměry je totiž příliš blízko stejnojmennému městu. Dokud tedy nebude otevřeno nové mezinárodní letiště ve Vodochodech, rozhodla se společnost přesídlit svou českou flotilu do Brna. Vzhledem ke vzdálenosti mezi Prahou a Brnem je možné, že se letiště brzo objeví v letových řádech společnosti pod názvem Praha-Tuřany (zkratka PRT nebo LKPT)

Inovace, zavedené nebo navrhované společností JájenAir[editovat | editovat zdroj]

  • Snižování povolené váhy odbavených zavazadel, její striktní dodržování a příšerné doplatky za případnou nadváhu (zatím pouze zavazadel, nikoli cestujících; ovšem ani tento krok do budoucna nelze vyloučit)
  • Placení za WC v průběhu letu (Jájenair nejenže nejspíše využívá cestující jako doplňkový zdroj paliva, ale ještě si za to nechává platit!)
  • Letadla „na stojáka (co se ušetří na váze zavazadel, to se nahradí živou váhou dalších cestujících)
  • Jeden pilot místo dvou
  • Superletuška

Zavedení jednoho pilota a superletušky[editovat | editovat zdroj]

Poslední dvě uvedené inovace si zaslouží podrobnější analýzu. Do praxe dosud nebyly uvedeny, ale společnost JájenAir usilovně pracuje na tom, aby přesvědčila mezinárodní letecké úřady, aby je povolily. Společnost tvrdí, že mít v kokpitu letadel dva piloty na tak krátké (evropské) tratě je mrhání penězi, že řízení dnešního letadla je jednoduchá záležitost a že když stačí jeden řidič v autobuse, stačí také jeden pilot v letadle. (Přirovnání k autobusu považují letečtí odborníci Necyklopedie za nešťastné, vzhledem k tomu, že společnost JájenAir vlastní pouze letadla Boeing, nikoli Airbus, který má s autobusem mnohem více společného.) Roli druhého pilota za běžného provozu zastane autopilot, doplněný o několik konverzačních frází, jako například „kde je to kafe“, „ta nová letuška je kus“, „pane kapitáne, do té bouřky ne“, „pozor, to není ranvej, to je dálnice nebo „mayday, mayday“.

V případě, že pilota za letu postihne infarkt, usne, předávkuje se kafem nebo vyletí rozbitým okýnkem, zasáhne speciálně vycvičená superletuška, která ohlásí dispečerům výjimečný stav, pročte bezpečnostní manuály a pravidla pro selhání pilota a nakonec s letadlem bezpečně přistane. Kromě toho ještě bez problémů zvládne vybírat poplatky za použití předního WC a bude prodávat výherní losy, jako je tomu dosud. Post superletušky ovšem neřeší situace, kdy pilot zůstane v kabině a při vědomí, ale dopustí se obyčejné lidské chyby nebo nedbalosti. Přitom je dobře známo, že nesrovnatelně větší počet leteckých nehod zaviní právě chyba pilota, nikoli jeho smrt nebo indispozice před nehodou.

Jestliže pravidlo jednoho pilota projde, je možné, že ho společnost JájenAir zavede pouze na některé linky. Cestující si bude moci svobodně vybrat, zda chce letět letem s jedním nebo se dvěma piloty. Druhý pilot bude samozřejmě za příplatek, stejně jako možnost nakouknout před letem do kokpitu a přesvědčit se, že tam druhý pilot skutečně je. Dá se očekávat, že linky se dvěma piloty budou alespoň mezi rozumnými cestujícími oblíbenější, proto je možné, že společnost právě na tyto linky nasadí letadla na stojáka. Zisk se tak ještě zvětší a pokryje i neúnosné náklady na přítomnost druhého pilota.

Odborníci Necyklopedie se domnívají, že pokud se pravidlo jednoho pilota osvědčí, pokusí se společnost JájenAir v budoucnu prosadit, aby letadlo řídil pouze autopilot. Piloti budou degradováni na superletušky a letušky budou propuštěny, případně degradovány na uklízečky (těch bude potřeba hodně, pokud se poplatky za použití WC vyšplhají hodně vysoko). Kdyby se stále ještě vyráběly inteligentní letouny Tu-154, JájenAir by je určitě nakoupil a nechal by je létat samotné bez pilotů i bez autopilota.

Možné příčiny[editovat | editovat zdroj]

Vůdčím mozkem společnosti JájenAir je nekonvenčně myslící pán jménem Michael O-ou-Leary. Právě od něj pochází naprostá většina průkopnických inovací společnosti. Společnost je vysvětluje snahou o maximalizaci ekonomického zisku. Skutečností ale je, že se JájenAir cítí znuděn přílišnou bezpečností až nudností leteckého provozu a po dlouholetém trendu nastolování bezpečnosti v letectví se rozhodl obrátit k trendu opačnému - nastolování nebezpečnosti.

Za těmito tendencemi Michaela O-ou-Learyho stojí podle všeho jeho životní frustrace. O-ou-Leary se jako každý malý kluk toužil stát pilotem. Zahájil dokonce i pilotní výcvik, jeho sny se ale definitivně rozplynuly ve chvíli, kdy byl přistižen, jak ředí letecké palivo vodou. Hájil se prý slovy „já jen (!!!) chtěl ušetřit“. Vysvětlení mu nikterak nepomohlo, z výcviku byl okamžitě vyřazen a bylo mu navždy zakázáno usednout za knipl. Když tedy nemohl pan O-ou-Leary řídit letadlo, založil si leteckou společnost a řídí tu. Na ošklivé a nespravedlivé zacházení ze strany realizátorů leteckého provozu ale nezapomněl a snaží se jim pomstít tím, že pomalu zavádí pravidla, ohrožující bezpečnost letectví.

Podle leteckých odborníků Necyklopedie se společnost JájenAir takto snaží nabídnout cestujícím kompenzaci za vysokou cenu letenky s poplatky a chce jim poskytnout neobyčejné zážitky z dobrodružných letů. Zatím není známo, jak hodlá pan O-ou-Leary řešit případné dobrodružné zážitky obyvatelstva na zemi pod leteckými koridory. Buďto budou pozůstalí pozemních obětí leteckých nehod dodatečně požádáni o doplacení životního zážitku svých příbuzných, nebo bude v zemích, nad nimiž společnost JájenAir létá, zavedena paušální daň, která v takové situaci bude použita na zaplacení dlužné částky.

Letectvi Astronautika.jpg
   v  d  e
Letectví a Astronautika
A380BomboniéraBrněnské letochodištěCs Air ForceCessnaGötterdämmerungJak 42Jednosměrné letištěLetiště Klementa GottwaldaL1L2Letecké linky PIDL-159Kloubové letadloLétající trolejbusLetecká dopravaMiG-29Mizení cestujících v letadlechO letadélku KakánětiRyanairŘidičský průkazŘízení letového provozuStíhací rogaloTu-154TurbulenceVrtulníkŠalinokoptéra
GYMIAIR

Aštar ŠeranBuranEnterprise NX-01Expedice na VenušiJak cestovat do vesmíruKanonizaceKolonizace MěsíceKostnický kosmodromLeninMezinárodní vesmírná staniceNecyklopedie našla život na MarsuOsídlování NeptunuPravidla provozu ve vesmíruRaketoplán NecyklopedieRakousko-uherský kosmický programRebešovický nadsvětelný koridorSpudnikSputnik 666Star Trek XI.Vesmírné silnice