Lakota

	„Strýčku, je to pravda, že byste si nechal pro šesták vrtat koleno?“
	„A máš ten šesták?“

„To vám na Vinohradech měl krám kupec jménem Roubíček. Ale v celé čtvrti jej znali pod přezdívkou Lakota. Samosebou, že tak neříkali přímo jemu, jen tak mezi sebou. Roubíček to věděl, ale co moh dělat? Tu jednou paní Karkošová říká malé Aničce. Anči, běž k Lakotovi a kup pytlík krupek, nemám co dát do polévky. Vychovaná anička v krámu slušně pozdravila, dobrý den pane Lakota, maminka mě posílá pro pytlík krupek do polévky. Roubíček popadl bejkovec a kdyby nebylo procházejícího strážníka Zanatiče, hnal by ji až na Václavské náměstí. “

- Josef Švejk

Lakota pro někoho znamená ctnost (ta jak známo bývá odměněna), pro jiného nepěknou lidskou vlastnost, psychiatři ji v krajním případě vysvětlují poruchou osobnosti. Eufemisticky bývá označována jako přehnaná šetrnost a šetrnost je spíše ctností, je zde tedy jistý rozpor.

„Já nejsem lakomý, já jsem jenom opatrný na peníze“

- známý kulak Vodička

„Pane doktore, dejte mi nějaké přášky na lakotu.. ale dejte mi jich HÓÓÓÓDNĚ!!“

- Harpagon

Jak poznáme lakomce

Jednoduše. Nikdy, ale opravdu nikdy se s námi o nic nepodělí s poukazem na to, že sám má málo. Vyznačuje se až chorobnou šetrností, což vystihuje řada lidových přísloví, namátkově třeba: "Je tak lakomý, že by sežral i hovno z pod sebe". Pokud to není nezbytně nutné, neutratí ani haléř, spíše hledí kdo by mu co zaplatil. Proto bývá neprávem označován za vyžírku, ale to je omyl, on pouze šetří. Řídí se často logikou proč něco kupovat, když to může ukrást.

Podle něho ovšem nekrade, pouze zachraňuje majetek před mrháním, zabraňuje tak vlastně škodě. Postupně se na hromadění majetku stává zcela závislým, tomuto cíli podřizuje veškeré svoje jednání a chování. Že by platilo, „majetek kazí charakter?“

Slabiny lakomce

Velkou slabinou lakomce je, že výtečně slyší na slovo zadarmo. To je vodou na mlýn různým obchodníkům, kteří se slovem zadarmo často zaklínají. Je s podivem, že v tomto případě i jinak opatrný lakomec ztrácí opatrnost a obezřetnost, a stává se snadnou kořistí obchodníka zrovna tak, jako každý běžný člověk. Na slovo zadarmo slyší všichni, je to snad jediné fungující kouzelné slovo. Další věc, na kterou lze nachytat lakomce, je zaklínadlo levně. Jakmile lakomec uslyší levně, nelituje sil ani námahy a ten šmejd si pořídí, „no nekupte to“.

Závěr

Lakotu a lakomce je třeba litovat, vždyť oni se vlastně nakonec vytrestají sami. Konec konců systém budeme šetřit, ať to stojí, co to stojí, hovoří sám za sebe. Okradení lakomce pak není hříchem, lehce se dá zdůvodnit tím, že už má dost a jsou zde potřebnější. Pozor na závist, závidět jim opravdu není co, nemají to v životě lehké. Jejich život je pln odříkání, utrhují si od úst, jen aby ušetřili. Nakonec stejně umřou, jako každý druhý a jejich pracně nahromaděný majetek zhýralí dědicové prohýří podle hesla lehce nabyl, lehce pozbyl. Ale rozhodně jsou zhýralci v životě šťastnější než lakomci.

Jak to vidí Českopedie

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Lakotština na české Wikipedii.

Podle Českopedie je Lakota jeden z indiánských kmenů, čili něco jako Komanči...

Dorozumíte se s nimi touto větou:

Iyéčhiŋkiŋyaŋka čha kiŋyáŋ mitȟáwa kiŋ hoká ožúla! - Mé vznášedlo je plné úhořů.