Závist

Tento článek vznikl v prosinci 2006, je tedy skoro stejně starý, jako sama Necyklopedie.

Z důvodu ochrany historických hodnot je zakázáno článek jakkoli negativně hodnotit či dokonce upravovat.
Poškození článku se trestá dle zákona, vandal se navíc vystavuje nebezpečí lynčování davem rozzuřených staromilců.

Pražská paroplavební společnost se ve století devatenáctém zabývala smělým plánem vybudovat flotilu sedmi hlavních hříchů (Pýcha, Lakomství, Smilstvo, Závist, Nestřídmost, Hněv, Lenost). Projekt tento ztroskotal na fanatickém odporu církevních autorit, takže z celého ambiciosního projektu ve výsledku zůstal pouze jediný šroubový parník „Závist“ z roku 1895.

Češi jsou schopni závidět i toaletní papír.

... tedy ne úplně jakýkoliv. Chuck Norris totiž závist trestá.

„Jen já, Závist, jsem věčná.“

- Jiřina Bohdalová

Závist je smrtelný hřích a současně soutěžní disciplína středoevropských národů. Nazývá se podle keltského hradiště Závist v Praze-Zbraslavi. Po celé 20. století usilovaly národy střední Evropy o mistrovství v Závisti.

V době mezi světovými válkami prvenství uchvátili Rakušané (ostatní země jim to však neuznaly), když záviděli nástupnickým státům, že vyžraly ze starého Rakouska-Uherska to lepší, a na ně, rakušany, zůstaly jen kopce a krávy a úřady.

Po druhé světové válce, přešly některé národy (Češi, Slováci, Poláci a Maďaři) na náročný tréningový program zvaný socijálizmus. V rámci tohoto programu si vytvořili tak úzké platové rozpětí a tak chudý sortiment zboží v obchodech, že se brzy naučili závidět i padesátikorunový rozdíl v měsíčním příjmu, ba dokonce možnost koupit více než 2 role hajzpapíru naráz.

Čechoslováci si trénink ztížili v roce 1968 tím, že svou zemi rozdělili na dvě závisle-nezávislé nestejně velké půlky. Tím vytvořili podmínky pro závidění věcí, které se jiné národy nikdy závidět nenaučily.

Veškerý trénink by nebyl k ničemu, kdyby nemohlo dojít ke konečnému klání. Od roku 1989, kdy tréninkové programy skončily, probíhá permanentní středoevropská soutěž v závisti. Slováci skvěle závidí Čechům silnější korunu, zatímco Maďaři nepřekonatelně závidí Slovákům nacionalistické politiky, Poláci závidí Čechům pivo, a Češi Polákům velké území, Rakušané jen stěží drží peloton chatrnými pokusy závidět společenské změny, jen Čechům chabě závidí Temelín [1]. Bohužel z vrozené lenosti se v polovině 20. století vyhnuli tréningovému programu a tak dnes poněkud zaostávají.

Přes zajímavé výkony v mezinárodní závisti - většina národů Evropy Čechům strašně závidí háčky, čárky a kroužek nad "ů" - je nutno konstatovat, že Češi stále zůstávají na špici v řadě disciplín:

• Drží první místo v sousedské závisti.
• Jsou na špici v závisti majetkové.
• Velmi dobré výsledky dosahují ve vojenské závisti a v závisti meziarmádní, zúčastňujíce se mnoha klání na kolbištích Iráku, Kosova i Afghanistánu.
• Čeští Týnejdžeři se mohutně probojovávají vpřed v závisti mobilně-telefonní.