Řeporyjská válka

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Válka!

Řeporyjská válka je ideová přestřelka mezi městskou částí Praha-Řeporyje a Ruskou federací na přelomu listopadu a prosince 2019, která se rozvinula ve veřejném povědomí. Válka započala mediálními střetnutími starosty Pavla Novotného s ruskými médii. Požár Skanzenu Řepora byl následně interpretován jako válečný akt Ruské federace, na který následně Řeporyje odpověděly protiútokem. Řada následujících tzv. "nehod" ruské vojenské techniky a další incidenty tak jsou výsledkem úspěšné řeporyjské protiofenzívy. Jako o své osobní válce s Ruskem, tehdy ještě v nadsázce, mluvil o svých aktivitách Pavel Novotný v úterý 17. prosince 2019 v rozhovoru s novináři ruského armádního časopisu Zvězda.[1]

Z vysílání celostátního kanálu Rossia 1 2019-11-28

Příčiny války

Starosta Novotný přivezl ruskému velvyslanectví ostrou nótu
Metamorfosa

10. prosince 2019 zastupitelstvo Řeporyjí jednomyslně schválilo na návrh starosty Novotného záměr vybudování pomníku zhruba 300 padlým vojákům Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří se v roce 1945 podíleli na osvobození Prahy od nacistů[2]. Tuto část jednání přenášela řada internetových médií on-line. Jako hosté vystoupili na jednání též například zastupitel Prahy 11 za SPD Robert Vašíček nebo proruský aktivista Žarko Jovanovič, kteří oba agitovali proti záměru. Byly připomenuty dřívější zločiny vlasovců, ale i to, že se při osvobozování Čech chovali slušně, na rozdíl od jiných vojsk. Ve prospěch pomníku vystoupil například historik Pavel Žáček. Na jednání bylo připomenuto, že velitel jedné z divizí RoA Sergej Buňačenko vydal 6. května 1945 v Řeporyjích rozkaz, po kterém vlasovci přišli na pomoc protinacistickému Pražskému povstání.[3] Ruské velvyslanectví prohlásilo pomník vlasovcům za porušení mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila nápad na pomník za „naprosto příšernou iniciativu”, která slouží reinkarnaci nacismu a české úřady podle ní svou nečinností „nadržují zločinnému přepisování dějin“. Poté, co starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný vyhlásil záměr postavit na území městské části pomník Ruské osvobozenecké armádě (tzv. vlasovcům), stal se cílem mediální kampaně ruských státních i nestátních médií, která jeho osobně i Čechy obviňovala z fašismu a rusofobie. Starosta Novotný přivezl ve středu 27. listopadu 2019 na multikáře ruskému velvyslanectví ostrou nótu.[4] Jedním z vrcholů této kampaně bylo Novotného vystoupení v talkshow kanálu Rossija 1 Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti v pátek 29. listopadu 2019[5] Pracovníky ambasády označil za pitomce[6] Prezidentu Putinovi vyčetl svoji nepříjemnou povinnost reagovat na “obtěžující, obsahově i argumentačně slabé prohlášení státu, se kterým mají Řeporyje společného maximálně to, že před časem veřejně vyjádřily podporu městské části Praha 6, která se zcela pochopitelně rozhodla konečně zbavit ostudné sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, jednoho z nejhorších vojevůdců v moderních dějinách vaší země, duševního mrzáka, lidské zrůdy a především ubohého vraha, který neváhal bezdůvodně masakrovat nevinné civilisty v Maďarsku, Mongolsku a Československu.“ V dopise také napsal, že Řeporyje jsou městskou částí, která o budování pomníků rozhoduje sama. „Nebudeme o našem záměru zbudovat jim pomník ani o jejich historické roli s nikým zvenčí diskutovat a už vůbec o tom nebudeme diskutovat s Ruskem, symbolem okupační moci, lži a porušování lidských práv.“ „Řeporyje mají tisíckrát lepší historickou zkušenost s vlasovci, než s vámi, vy karikatury sebe sama s atomovým kufříkem za zadkem a hlavou plnou vodky a černého svědomí.“ V úterý 17. prosince 2019 přijal starosta Novotný ve své kanceláři novináře z ruského armádního časopisu Zvězda. Celý rozhovor přitom přenášel přes mobil v přímém přenosu na svoji facebookovou stránku. Když se ho na úvod zeptali, zda má ochranku, řekl jim, že tu nikdo není, ale že tu má jednu zbraň, a ukázal reportérům mačetu, ale ne na ně. Novinářům Novotný řekl, že když vyhraje válku proti Rusku, nechá je žít, vrátí Krym Ukrajině, propustí všechny politické vězně, pověsí Lavrova, ještě neví, co udělá s Putinem, a Zvezda bude normální demokratické médium.[1]

Vypuknutí války

V noci z 9. na 10. prosince 2019 vyhořelo v Řeporyjích několik budov soukromého skanzenu Řepora. Vyšetřování investigativních novinářů došlo k závěru, že tento požár byl nepřátelským aktem ruských tajných služeb, pravděpodobně GRU.[zdroj?]­ Následné zprávy o nehodách a neštěstích spojených s ruskými ozbrojenými silami tak začaly být interpretovány jako skrytá odplata řeporyjských bojovníků, což následně vyšlo na povrch jako svatá pravda.

Bitevní pole je připraveno!

Bitvy

Za součást řeporyjské války se považuje řada událostí spojených s ruskými ozbrojenými silami a tajnými službami. Společným jmenovatelem těchto incidentů je fakt, že na místě jejich konání byla očitými svědky spatřena oranžová multikára, stejně tak jsou všechny útoky i protiútoky dávány do souvislosti s aktuálním programem starosty Novotného, který je označován za jejich původce.

Požár letadlové lodi Admiral Kuzněcov

Dne 12. prosince 2019 zachvátil požár jedinou ruskou letadlovou loď Admiral Kuzněcov kotvící v Murmansku. Vzhledem k tomu, že způsobené škody přesahují zbytkovou cenu letadlové lodi, je tímto incidentem pravděpodobně definitivně vyřazena z provozu.[7]

Aktuálně je tedy počet letadlových lodí na obou stranách vyrovnán.

Ponorka B-380

V noci ze 14. na 15. prosince 2019 se v Sevastopolu potopila ruská vojenská ponorka B-380 i s dokem, v kterém byla zakotvena.[8]

Po krátké sérii výslechů na straně Ruské federace je tento incident připisován jednotce řeporyjských instalatérů.

Střelba na centrále FSB

Dne 19. prosince 2019 došlo v centrále ruské zpravodajské služby FSB v Moskvě ke střelbě, při které byly zabity zřejmě 2 osoby a 5 dalších bylo zraněno.[9]

Následkem útoku bylo v Moskvě vyhlášeno pátrání po oranžových multikárách. Pozdě, protože Novotný opět rafinovaně změnil techniku boje.

Bojová multikára (Multicar Dieselameise M 21 Kipper) pilotovaná samotným Pavlem Novotným po úspěšném sestřelu ruského letounu Su-57 bezpečně zpět na letišti

Pád letounu Su-57 a vrtulníku Mil Mi-28N

Na Štědrý den 24. prosince 2019 při zkušebním letu v Chabarovském kraji na ruském Dálném východě havaroval ruský vojenský stíhací letoun Suchoj Su-57, oslavovaný jako nejmodernější stroj ve výzbroji ruského letectva.[10] Sporný je prozatím sestřel vojenského vrtulníku Mil-Mi-28-N "Noční lovec" ze dne 11. prosince 2019, při kterém zahynuli dva letci. Oba incidenty vykazují všechny znaky řeporyjské války, až na přítomnost oranžové multikáry.[11] V obou případech totiž figurovala záhadná multikára zelené barvy, pro radary zcela neviditelná.

Dle záběru ruských tajných služeb byl Su-57 sestřelen řeporyjskou multikárou typu M-21 Kipper, která díky některým drobným úpravám a vybavením zcela novým typem avioniky získala schopnost nadzvukového letu. Je více než pravděpodobné, že tato hrozivě účinná zbraň zastavila i drzý let "Nočního Lovce".

Pád vlády Dmitrije Medvěděva

15. ledna 2020 byl tlak na Ruskou stranu, vyvolaný sérií neúspěchů tak velký, že donutil k rezignaci kabinet premiéra Dmitrije Medvěděva. [12]

Po pádu vlády se Pavel Novotný slitoval a opustil myšlenku oběsit tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Reference

edit  Pražské čtvrti
Asie | Barrandov | Benice | Bílá hora | Braník | Břevnov | Čakovice | Ďáblice | Háje | Hloupětín | Holešovice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Komořany | Jamrtál (Nusle) | Jižní město | Krč | Letňany | Lochkov | Malá Strana | Měcholupy | Michle | Modřany | Motol | Olšany | Pankrác | Prosek | Přední Rozkopanina | Radlice | Řeporyje | Řepy | Sídliště Novodvorská | Smíchov | Sobín | Staré Město | Strašnice | Střížkov | Velká Ohrada | Vinohrady | Vršovice | Záběhlice | Závist | Zbraslav | Zličín | Žižkov | Žvahov | Praha 666 | Praha 13 | Stodůlky
Vlajka Československa.svg Války, bitvy, revoluce, povstání, puče a rvačky týkající se Česka edit 

Pravěk: Studená válka
Středověk: Nultá světová válkaDívčí válkaHusitské válkyBlitva u Sudoměře
Raný novověk: Defenestrace (1618)Bitva na Bílé hoře (1620)Bitva u Vídně (1683)Malá Desenská válka (1691)
Světové války: Revoluce 1848První světová válkaVálka s čolky (1939)Druhá světová válkaPrvní Desenská válka (1945)
Studená válka: Druhá Desenská válkaVálka volů (1987)Sametová revoluce
Devadesátá léta: Studená občanská válka
Nultá léta: Česká válka za nezávislostMoravská válka za nezávislostMimoňská občanská válkaKopřanská krizeSedmidenní válka s Rakouskem (2008)Šumavské povstání
Desátá léta: Česká válka za nezávislostMoravská válka za nezávislostChilsko-česká válka (2011) • Česko-norská válka (2016)Střetnutí u Tábora (2016)Sousedský puč (2016)Milovická revoluce (2017)Povstání chemikářů (2018)
Dvacátá léta: Česká válka za nezávislostŘeporyjská válka (2020)Covidová válka (2021)Válka mezi Babišovými příznivci a odpůrci (2022)Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Třicátá léta Strážsko-libereckokrajská válka Čtyřicátá léta První Skalicko-Borská válka

Merkava-2.jpg Války edit 
Atomové bomby na velrybyBitva na Bílé hořeBitva u BasryBitva u Little Big HornuBitva u VídněBlitva u SudoměřeCovidová válkaČesko-norská válkaDesenská Covidová válkaDívčí válkaFlamewarHitlerovo vítězstvíChilsko-česká válkaKonfliktní týmKopřanská krizeKřižácké výpravyPedijská válkaMalá Desenská válkaMimoňská občanská válkaNultá světová válkaPrvní světová válkaDruhá světová válkaRovníková válkaŘeporyjská válkaSedmidenní válkaPrvní Desenská válkaDruhá Desenská válkaTřetí Desenská válkaSlovensko-francouzská válkaSousedský pučStalingradský kotelStrážsko-libereckokrajská válkaStudená válkaSvětová válkaSyrská občanská válkaŠumavské povstáníŠvýcarská invaze do LichtenštejnskaTřetí světová válkaVálka dvou NecyklopediíVálka mezi Babišovými příznivci a odpůrciVálka s čolkyVálka s švábyVálka volůZimní válkaIII. Rýžová válkaPrvní Skalicko-Borská válka