Anexe Jižního Tatarova Kukinem v roce 2015
Anexe Jižního Tatarova Kukinem v roce 2015 započala kdy jindy, než v roce 2015 (konkrétně 30. srpna) oznámením Valburgy, hlavní zástupkyně jejího Valburgy klanu, že v Tatarově končí.
Jižní Tatarov jako území kdysi patřilo Rakousku-Uhersku, poté až do roku 2015 Valburgy Klanu a od roku 2015 po anexi Kukinovi. Po roce 2018 je místo okupované.
Průběh[editovat | editovat zdroj]
Začátek[editovat | editovat zdroj]
Kukin ihned po oznámení poslal okupační složky, aby ohlídaly prostor polí a rybníka včetně zemědělského družstva. Ty byly staženy 8. 9. 2015 podepsáním dekretů všech členů dvanáctky a vztyčením tatvalské vlajky na místo kamenného památníku.
Kritika Kukina[editovat | editovat zdroj]
Řada lidí Kukinovi vyčítá, že oblast patřila již od 19. století Valburgy klanu a že Kukin si autonnomní oblast nárokoval a poté anektoval nezákonně. Řada vesnic Kukinův postup a anexi odsoudila a neuznala.
Odchod Kukina (2016)[editovat | editovat zdroj]
Po tomto odchodu byla oblast až do 5. 10. 2018 naprosto klidná a žádné jednotky se zde nepohybovaly.
Napadaní separatisty v roce 2018[editovat | editovat zdroj]
Dne 5. 10. 2018 15:54 SEČ překročili hranice západního Tatarova Škodovističtí separatisté, kteří spolu se speciálními jednotkami ještě tentýž den vytvořili plotové bariéry. Proti ním se postavili dobrovolníci z jiných vesnic. Tím dnem začala tzv. druhá tatarovská válka, která trvala tři dny (všimněte si, že se jedná o prvočíslo). Až po komunálních volbách 8. října byla zavrhnuta.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V červnu 2022 vyšlo najevo, že území částečně okupují separatisté Valburgy klanu a Škodivstičních separatistů proti dobrovolným jednotkám.
V současnosti je území stále okupované a na osvobození oblasti to nevypadá.