Blitva u Sudoměře
Nepotěšil jsi mne chlapče, ale ani já tě nepotěším. Najde se nějaký hrdobec, který SPRASÍ tento článek? |
Blitva u Sudoměře je jihočeský spor, který je jedním z argumentů války mezi Moravou a Českem (nikoli mezi Českem a Moravou. Začali to jako vždy Moraváci). Celý spor trval celkem dva a půl dne, ale jeho následky trvají dodnes.
Začátek sporu[edit | edit source]
Začátek sporu je dodnes nejasný. Jak to vše začalo vědí pouze začínající barmani a děti (bude později vysvětleno). Skupina táboritů pod vedením nádeníka Jana Šišky se rozhodla zakufrovat v jednom z nejčastěji navštěvovaných podniků, kde se nalévá jen pivo a vodka a další hořlaviny. Bohužel se musela celá skupina rozdělit na polovinu mezi dvě hospody, které čirou náhodou byly obě v jedné ulici. Důvodem bylo, že Evropská Unie doposud nepovolila, nedotovala ani nevyhlásila za normu zásobovat hospody pivem přes trubkový systém s průtokem 2400 l/h. V té době byl průtok maximálně 620 l/h, z toho důvodu rostla města jako je Plzeň.
Svědectví
Pouze pár začínajících hospodských "střízliváků" a dětí, které nemohly usnout přes příšerný zpěv, vědí, kde přesně táborité zapomněli boty a srazili k zemi pár popelnic. Kriminalisté z Andělu si dodnes myslí, že ty popelnice měly ležet a celý případ označili za nesmyslný, později byl spis náhodou použit jako toaletní papír během papírové krize. Ostatní barmani byli obyčejně na mol po celou otevírací dobu a ještě na cestě domů (většina hospodských se tak ožrávala, že nebyla schopna dojít ani na autobus).
Činnost táboritů v Táborských hospodách
První dva dny celého sporu se odehrály v obou zmíněných hospodách. Po celou dobu se táborité nalévali pivem a kvůli nízkému průtoku se uchýlili i ke skotské, vodce a nového sovětského pití zvané "Grezožroutiščovec". Z toho důvodu stoupla spotřeba alkoholu na člověka v ČR o celé dva sudy a ceny klesly téměř o polovinu kvůli vysoké poptávce. Táborité byli nakonec nuceni opustit hospody a poté i město, protože porušili zákon, který byl evropským parlamentem vydán narychlo pro regulaci spotřeby piva a benzínu. Původně táborité měli odejít brzy ráno druhého dne, ale nakonec flám protáhli až k večeru a nakonec se rozhodli zůstat tam ještě chvíli. Nakonec opustili hospody a posléze i město v poslední den. Slavný pijan Jan Šiška rozhodl zajít na další pivo ke "kámošům" do Písku.
Jan Šiška
Nejedná se o Jana Žižku z Trocnova, tento maník má s tím vandrákem společné pouze křesní jméno a kauzu Žižka-Šiška. Kvůli české nevzdělanosti bylo soudy rozhodnuto řízení, ve kterém se mělo určit, který Jan je který. Soud skončil neúspěchem pro oba dva - Šiška chtěl třetí jméno a Žižka chtěl Šišku poslat do prdele.
Vrchol sporu[edit | edit source]
Táborité se rozhodli přesunout své zadky do Písku, ale takováto nebezpečná cesta byla moc i pro Mojžíše. Z toho důvodu zakotvili u Sudoměře a začali vysílat světelné signály pro přivolání lidí z Písku. Zpráva byla úspěšně přijata, ale pískaři byli ve stejném stavu jako táborité. Z toho důvodu byly zavolány posily ve formě přenosné cisterny Škoda Liquidmover Probeer, která pomohla přesunout dost zásob a většinu pískařů k Sudoměři. bohužel na místě táborité zablokovali jedinou příjezdovou cestu, a tak se pískaři museli přebrodit přes Bláťovo jezero. Doposud sloužilo pro testování plastických výbušnin pro armádu. Po příjezdu obou stran ministerstvo obrany pod vedením Krávolíny Peake vydalo finance na oplocení oblasti elektrickým plotem bez generátoru nebo zapojení do zásuvky. Na další testování nezbyly finance, a tak byla Peake vycuknuta z ministerstva. Pískaři začali s přebroďováním, ale první cisterna zapadla a řidič se i s tažným člověkem utopil v pivu. Táborité to všechno viděli a rozhodli se pískařům pomoci. To však pískaři nevěděli a domnívali se, že jim jsou napráskat za tu rozbitou cisternu, která byla majetkem šejka Mahumula Abdulína Hulína. Nastala bahenní bitva, během které se většině lidem udělalo nevolno. Nakonec vše ukončil Jan Šiška, který situaci urovnal tím, že za ni mohli Moraváci.
Následky[edit | edit source]
Morava na celou kauzu reagovala uvalením Embarga na Česko (konkrétně celý západní zbytek) a přestala dodávat kontušovku, díky čemuž stoupla spotřeba piva a moc Plzně, která pro další moc začala stavět armádu, která měla táhnout do Bruselu s požadavkem na předělaní kanalizace na lihovod.