Hrdobec
Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Hrdobec na české Wikipedii. |
Hrdobec je novotvar použitý v množném čísle prvním českým necyklopedistou Janem Nerudou v básni Jak lvové bijem o mříže ze sbírky Plísně komické (1878, všimněte si, že to není prvočíslo). Hrdobec (podstatné jméno, mužský rod, vzor blbec) zde značí brouka hovnivála. (Příruční slovník jazyka českého, díl I., A-J, Praha 1935-37) .
Citace básně:
- Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
- „Nuž pojďte, páni, blíže,
- jen trochu blíže, hrdobci,
- jimž hrouda nohy víže!“
Chybný tvar[edit | edit source]
Českopedie uvádí chybný tvar tohoto slova hrdobce (údajně ve smyslu hrdý člověk). Jde o hrubou chybu, která jasně dokládá, že českopedisté vůbec neznají český jazyk.
Patvar hrdobce se velmi rozšířil v Moravistánu, kde byl úředně moravskými jazykozpytci přijat do moravštiny jako jedna z nesčetných moravských nadávek pro čecháčky. Prvním doloženým moravistáncem, který použil nadávku hrdobce, byl Karel Lobotóm v hospodě U Pavouka.
Rozšíření[edit | edit source]
Ve filmu Marečku, podejte mi pero! dosáhla popularita Hrdobce vrcholu, nezanedbatelnou roli tam ovšem hrál Hliník, který se však potom odstěhoval do Humpolce. Musíme také zmínit nezanedbatelné zásluhy pana Svěráka o popularizaci, hned na druhém místě se umístila hláška Hujer metelescu blescu.