Megaslon

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Megaslon (Elephas maximus megafonus) je jedinečný poddruh slona indického (Elephas maximus), který vznikl pravděpodobně genetickým šlechtěním a následným únikem z laboratorního prostředí. Svým vzhledem a chováním se podobá svému příbuznému, slonu indickému, avšak disponuje řadou výrazných zvláštností, které z něj činí fascinující objekt studia.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Megaslon dosahuje výšky pouze 1,5 metru v kohoutku, což je přibližně polovina výšky běžného slona indického. Jeho hmotnost však zůstává značná – váží okolo 3 tun, což svědčí o jeho robustní postavě.

Charakteristickým znakem megaslona jsou jeho uši, které mají extrémní schopnost slyšení, pokrývající frekvenční rozsah od 400 000 do 600 000 Hz. Díky této schopnosti dokáže megaslon vnímat zvuky, které jsou pro jiné tvory neslyšitelné, což mu umožňuje detekovat hrozby nebo komunikovat na velké vzdálenosti. Tato vlastnost však také způsobuje jeho přecitlivělost na hluk, proto megaslon preferuje klidná, odlehlá prostředí.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Původ megaslona je spojen s únikem z tajného výzkumného zařízení. V současnosti se megaslon přizpůsobil životu ve volné přírodě a největší populace byla zaznamenána v oblasti Národního parku Kaziranga v Indii. Tato lokalita poskytuje megaslonům ideální podmínky