Vlaštovka
|
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Vlaštovičník. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
Vlaštovka je slangový název pro bezpilotní hypersonický útočný bombardér vyrobený ze speciálního vysokopevnostního materiálu se základem v rozmixovaných dřevinách, známým jako papír. Obvykle je vyráběn vysoce kvalifikovanými leteckými konstruktéry, kteří v rámci utajení „studují“ na základních a středních školách, z jejichž oken hotové stroje vypouštějí. Jsou známy také případy vzletů přímo ve výrobní hale, jež ovšem končí téměř vždy kolizí se stěnami budovy či s jiným konstruktérem. Byť jsou vlaštovky nejčastěji vyráběny pro přenos termonukleárních pum nad libovolně vzdálený cíl, ve většině případů nevzlétnou ani bez nákladu.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Vlaštovky se hojně využívají k transportu termonukleárních pum, kterých mohou naráz nést až 50. Upravené vlaštovky taktéž používá organizace NASA, a to pro intergalaktické lety. České aerolinie (ČSA) aktuálně vlastní 4 dopravní vlaštovky vyrobené společností Vlaštovkyrob a. s., jež létají na pravidelné lince Praha-Olympus Mons a Ostrava-Velká rudá skvrna a 1 dopravní vlaštovku létající na lince Frýdlant nad Ostravicí-VY Canis Mayoris.
Nehody[editovat | editovat zdroj]
0.0.0000
Bůh vypustil první vlaštovku, jež narazila do zdi. Výsledkem byl velký třesk.
6.8.1945
Americký žák třetí třídy na neznámé základní škole v New Yorku hodil vlaštovku z okna školy směrem na jihovýchod. Výsledkem byl výbuch v Hirošimě. Podle všeho mu jeho kamarád A. Francis Birch na vlaštovku na poslední chvíli přilepil lepící páskou nukleární bombu, a to tak šikovně, že si toho tento žák nevšiml a vlaštovku vypustil.
26.4.1986
Vlaštovka ruské výroby transportující 500 000 tun jídla pro školní jídelny nedokázala dosáhnout orbity a dopadla do východní Evropy. Výsledkem byl masivní výbuch, jež způsobil rozptýlení materiálu do atmosféry, jež se dále šířil ve formě mraku směrem na západ. Ruské úřady událost dlouho tajily, aby se ostatní státy nedověděly, jak špatné jídlo mají ve svých školních jídelnách, nevědouce, že se jedná o problém ne jen ruský a vinu svalily na atomovou elektrárnu v Černobylu.