Pandouk
| Pandouk | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pandouk velký (Ailearachnis melanoleuca)
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Pandouk (Ailearachnis) je rod bezobratlých savců žijící na Dálném východě. Vznikl zkřížením pandy a pavouka, narozdíl od pavdy, která vznikla zkřížením pavouka a pandy. Tyto dva rody žijí v symbióze. V současnosti čítá rod pandouk celkem 2 druhy – pandouk velký a pandouk červený.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Oba druhy pandouků se živí převážně rostlinnou stravou, rostlinná složka zabírá asi 95 % stravy. Pandouk však nepohrdne ani živočišnou potravou. Požírá zejména hmyz, který loví vystřelením pavučinového vlákna z řitního otvoru. Konec vlákna, jehož délka může činit až 7 metrů, se obtočí kolem kořisti a pomocí řitních svěračů je vtaženo i s kořistí do konečníku. Následně přijde pavda, strčí hlavu do řiti a potravu vytáhne. Následně strčí potravu pandoukovi do úst. Některé pavdy si ale kořist ponechají, a proto může docházet k lítým bojům mezi těmito živočichy.
Pandouk velký se živí převážně bambusem. V žaludku má symbiotické bakterie, které mu pomáhají štěpit celulózu. Protože bambus neobsahuje příliš mnoho energie, musí jej pavdouk sníst deně alespoň 5 kilogramů.
Pandouk červený má mnohem obsáhlejší stravu. Živí se převážně listy a květy, ale nepohrdne ani lýkem ovocných stromů. Mezi jeho největší pochoutky patří pryskyřice vytékající ze stromů a med. Používá svá velká kusadla na vniknutí do úlu, kde však nemůže být dlouho, protože již 100 žihadel včelího jedu jej může zabít.
Výskyt a život[editovat | editovat zdroj]
Oba druhy se vyskytují ve vnitrozemí Číny. Zatímco pandouk velký žije na severu, pandouk červený spíše na jihu, takže se druhy málokdy setkávají. Pokud se to však stane, nedochází mezi nimi k žádným konfliktům. Pandouk červený totiž vždy raději vezme nohy na ramena.
Pandouk velkých žije v malých skupinách čítajících maximálně 13 členů. V čele smečky je alfasamec s alfasamicí, dále tam jsou betasamci a betasamice, gamasamci a gamasamice, deltasamci a deltasamice ... Nejslabší samec se obvykle označuje omegasamec a nejméně plodná samice omegasamice. Struktura smečky se může v průběhu času měnit. Alfasamci musí chránit svou pozici před betasamci, kteří se ji snaží získat. Betasamci musí chránit svou pozici před gamasamci, kteří se ji snaží získat. Gamasamci musí chránit svou pozici před deltasamci, kteří se ji snaží získat. Jediný, kdo svou pozici nemusí (a zároveň nemůže) je omegasamec, neboť pod tímto ubožákem již žádný samec není. Samice se snaží co nejvíce plodit, protože jakmile přestanou plodit, stávají se omegasamicemi.
Pandouk červený žije samotářsky. Často se vyskytuje v oblastech, kde se těží železné rudy. Půda je tam často zbarvená červeně a pandouk červený přímo zbožňuje tuto barvu.