Mourec borušový
| Mourec borušový | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Kotchko mniaukalis muris sprsklis
| ||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
| ||||||||||||
| Kotchko mniaukalis muris sprsklis (Lesy Kavkazu, 2008) |
Mourec borušový je jediným zástupcem řádu můrohlavých. Podobně jako stromové chobotnice i tento druh nikdo nikdy neviděl, avšak je více než pravděpodobné, že existuje, neboť pokud existuje bourec, tak proč by neexistoval mourec. I přesto, že druh nikdy nikdo nespatřil, neslyšel a nepopsal, existují jeho fotografie a známe popis vzhledu i stravovacích návyků.
Genetika[editovat | editovat zdroj]
Mourec borušový je důsledkem prolnutí se rodu bource morušového s kočkou mourovatou. Tento živočich disponuje tím nejlepším z obou druhů, je proto právem považován za evolučního předchůdce lidí. Jakožto druh bez přirozeného nepřítele, mourec je zvířetem velmi inteligentním. Své oběti nezabíjí ihned, nýbrž až po procesu dokrmování. Nepálští vědci dokonce zjistili, že toto zvíře zdomestikovalo za pomocí podsluchových vln pralesní krávu a 4 místní šamany.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Tento živočich disponuje na první pohled viditelnými tykadly anténovitého tvaru. Hlava je silně porostlá srstí mourovatého vzoru. Mourcovi oči dokáží rozeznat až 154478946128791 barev (± 1/2 odstínu) a mimo jiné dokáže zaznamenávat i otřesy půdy. Další mourcovou předností jsou uši. Ty dokáží rozeznat zabučení na více než 850 km a spolehlivě určit souřadnice zemepisné šířky a délky s přesností na 0,011°. Toto zvíře se později stalo předlohou dnešních GPS navigací, do kterých se dnes standardně montují mourčí uši.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Potravou mource borušového je především jím ochočený dobytek, jehož zbytky po porážce nasolí a zahrabe pod zem spolu s popiskem (datum, druh poraženého zvířete atd.) Mourec nepohrdne ani ovocem a zeleninou. Jeho nejoblíbenějším nápojem jsou lahvičky Actimelu, které sbírá pod rouškou tmy v městských stáncích s ochutnávkami.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Mource nikdy nikdo nikde neviděl, avšak jeho domovinou bude nejspíše Kazachstán či Kyrgyzstán. V těchto zemích se totiž objevují mýtické pověsti o „kočce, jež nezná tmy a na širé lány zaslechne dupot králíka“. Mourec s největší pravděpodobností žije ve vyhloubených norách a maskovaným vstupem. Tyto nory jsou hluboké přibližně 2–3 km a jsou vzájemně propojeny. Mourec se proto může nespozorován proplížit i přes tisícikilometrvoé vzdálenosti. Díky anténovitým tykadlám vidí i ve tmě a je schopen vysílat radarové vlny, které znemožňují jeho lokalizaci leteckými prostředky.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
O reprodukci tohoto druhu víme málo. Je však jisté, že mourci se rozmnožují bezdrátově a na velké vzdálenosti. Možná i proto nebyl mourec nikdy viděn.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Mourci borušový povětšinou zakládají skupiny o 2–3 jedincích. Tyto skupiny jsou soběstačné a většinou se nesetkávají s ostatními skupinami. Větší seskupení mourců se zakládají pouze v oblastech Moravstánu kde jsou obyvatelé tak primitivní, že k jejich ochočení je potřeba silnějších podsluchových vln.
Přínos pro lidstvo[editovat | editovat zdroj]
Tento živočich ma pro lidstvo přínos takřka nulový. Vzhledem k tomu, že ho však nelze najít, nemůže se považovat za škodný druh a být tak vymýcen.
Související zvířátka a rostlinky[editovat | editovat zdroj]