Hlavonožec stepní

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlavonožec stepní
Hlavonožec2.JPG
Hlavonožec v kresleném seriálu

Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Příšery (Monstrum)
Třída: Hlavonožci (Cephalopoda)
Nadřád: Jednonožci (Uniplanta)
Řád: Hlavonožec (Cephalopoda)


Velice vzácný Hlavonožec dvounohý

Hlavonožec stepní (cephalopoda felis) je jednonohý, bezruký živočich s hlavou podobnou lidské, obývající kanály a stoky velkoměst. Ve volné přírodě by umřel, snadno by jej ulovilo jakékoliv vícenohé zvíře. Jeho jméno je odvozeno od výborné schopnosti stepovat, čehož však nevyužívá, protože se stydí. Je výborným plavcem ale je mu to k ničemu, protože jeho jemná kůžička by se ve vodě rozpustila. Miluje proto kanalizace, kde neprší a zdejší toxiny mu ochraňují kůži. Je to ohrožený druh a jako jeden z mála tvorů 'pamatuje' dinosaury, protože jeho geny sahají až do čtvrtohor.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Ostatky hlavonožců nalezených ve vykopávkách jsou odhadovány asi na 2,5 miliónů let staré. Oponenti (závistivci) této teorie tvrdí, že za hlavonožce lze považovat 'každou blbou zkamenělou nohu, která může patřit jakémukoliv tvorovi'. Zastánci si však tvrdě stojí za svým a jako důkaz uvádějí, že doposud nebyly nalezeny kostry ani zkameněliny, kterým by chyběla noha (vyjma těch, které se záhadně ztratili krátce po svém nálezu). Přežili tedy dinosaury, ale málem nepřežili lidi, stejně jako mnozí jiní živočichové. Okolo evolučním vzniku odnože tohoto druhu panují nejasnosti. Například jak mohl jednonohý tvor přežít tolik proměn země? Odpověď se zdá být jasná. Právě proto! Díky své výjmečnosti si jich nikdo radši nevšímal a sociálně tak zůstavaly stranou. Prostě nezapadly do fauny a v poklidu si žili "tam někde v koutku, kanále atd".

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hlavonožec se rozmnožuje relativně neobvyklým způsobem. Sází sazeničky sebe sama. Ani po miliónech let se u něj totiž nevyvinul žádný pohlavní život (hlavonožci neznají samice, ty se o ně nikdy nezajímaly, protože jim na nich "cosi chybělo") a mají tak ze života velké kulové. Postupem času jim na těle vyroste sazenička s jejich genetickou informací a oni musejí podniknout riskantní výlet "tam ven", aby zasadili svůj plod do země. Dělají to nejen kvůli zachování druhu, ale hlavně proto, že je to v jejich nudném a zbytečném životě jediné dobrodružství, při kterém se dá zažít i trochu srandy. Po čase tak vyroste zárodek, má zelené vlasy a oranžové, nevyvynuté tělo zatím bez nohy. A zde je kámen úrazu, lidé je totiž v takovém stádiu začali sklízet a postupem času si z planých hlavonožců vyšlechtili novou zeleninu, česky známou jako řepa. A to je také důvod, proč téměř vyhynuli.

Výskyt a potrava[editovat | editovat zdroj]

Zvíře obývá stoky, kanály a jímky velkoměst, daří se mu i na skládkách. Z toho se odvíjí i jeho druh potravy. Sežere, na co přijde. V nouzi si dokonce umí sníst vlastní nohu, čímž se odsoudí k záhubě. To mu ovšem nevadí, hlavně když poslední večeře stála za to. Lidé si jej často pletou s mutantem a útočí na něj, proto je hlavonožec tak plachý. Má k tomu důvod.

Hlavonožci v současné společnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 chtěli producenti obsadit hlavonožce do původního, největšího emo seriálu Addamsova rodina, nakonec se však na poslední chvíli rozhodli pro jeho příbuzného, rukonožce a učinili ho tak nesmrtelným. Seriál se díky němu stal legendárním a hlavonožec zase ostrouhal. V Sovětském svazu byly hlavonožci chování jako pohon pro jaderné elektrárny, kde několik hlavonožců zaráz šlapalo na obřích šlapadlech a pohánělo vrtuli, která chladila reaktor. Po vzpouře za lepší pracovní podmínky v roce 1986 v Černobylu došlo k přehřátí jádra a tím k menší nehodě (podle sovětských zdrojů). Hlavonožci v současnosti plní nezbytnou úlohu v urbanistickém ekosystému kanalizací a v podstatě je udržují funkční, za což by si jistě zasloužili lepší uznání, než jaké se jim zatím bohužel dostává.