Lumpa
| Lumpa podkeřní | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Popoletující lumpa je v husté koruně.
| ||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
| ||||||||||||
| Lumpa subsilvatica |
Lumpa podkeřní (Lumpa subsilvatica) je vodní pták mírného podnebného pásu. Staví si hnízda z větví keřů. Dospělec je pestrobarevně zbarven. Na těle převládá červená, hlavu má obvykle růžovou. Byli viděni jedinci i se světle modrou hlavou (jedná se o mutaci kmenových buněk). Přední silné končetiny jsou zakončeny 5 prsty, zadní uzpůsobené ke skokům. Lumpa má výrazné zelené oči. Pohybuje se po čtyřech končetinách, ovšem má i slabá křídla, která využívá ke krátkému popoletování.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Lumpa je všežravec. V mládí žere spíše maso, po 10 roku života se spíše orientuje na vejce, luštěniny, ořechy, ovoce atd.
Hnízdo[editovat | editovat zdroj]
Lumpí hnízdo je k nalezení pod spodními větvemi keřů, mírně zahrabané v zemi. Lumpy si je staví z větví a mechů. Hnízdo je obydlené 10 měsíců v roce. Přes nejteplejší část roku lumpy žijí mimo. V jednom lumpy žijí asi 5 let.
Stáří[editovat | editovat zdroj]
Lumpa se dožívá až několika desetiletí. Nejstarší známá lumpa se dožila v zajetí 43 let. Prvních 8 let života je mládě od ochranou matky, v 12 pohlavně dozrává a může zplodit potomky.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Lumpy se po 45 týdnech líhnou z vajec. Vejce snese matka a otec je po celou dobu zahřívá. Po vylíhnutí lumpy nevidí ani neslyší. Tyto smysly se jim rozvíjejí až v průběhu prvních týdnů.
Společenství[editovat | editovat zdroj]
Lumpa je společenský tvor. Matka snáší v jednom vrhu 3 až 6 vajec, většina mláďat se dožije dospělosti. Lumpy se pravidelně stýkají. Zatím se nepodařilo vypátrat, jak se lumpí kolonie svolává.
Vědecký výzkum[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli je Lumpa tvor prastarý, dlouhé léta unikal jak pozornosti médií tak dokonce vědeckému zkoumání. Kdyby Vědecký tým Necyklopedie tohoto tvora nepopsal a kdyby jej nepředstavil veřejnosti, lidstvo by bylo bývalo ochuzeno o část poznání života na Zemi. Historicky prvním člověkem, který objevil první zprávy o Lumpě byl Wikipedista Aktron, jednovaječné dvojče necyklopedisty Aktrona, tento muž, ač značně vědecky pomýlený a společensky pomatený (jako ostatně všichni Wikipedisté) si získal úctu Necyklopedistů svým úspěčným a obětavým činem, záchrany prvního záznamu.
Správného zařazení vědeckého se dobral Svišť, přední český odborník přírodopisný, který důkladnou analýzou všech dostupných informací dospěl k objevu, že Lumpa je pták.
Případ Lumpa je jasným důkazem, že Necyklopedie je jedním z pilířů vědeckého poznání na Internetu.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Lumpa je velice přátelský tvor. Nebyly zaznamenány útoky, které by spáchala na lidi (což se dá vysvětlit jejich sežráním). Lumpa má ve svých velkých ústech 58 zubů, které jí podle potřeby ještě dorůstají. Vědci se snaží rozšifrovat lumpí jazyk, kterým se dorozumívají.
