Kočka sloní
Kočka sloní | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rekonstrukce oka kočky sloní
| ||||||||||||||
| ||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
Felix Pachydermata (Pičurin, 1968) |
Kočka sloní (Felix Pachydermata) je pravěká šelma, která žila spolu s pračlověkem zejména v paleolitu, sololitu a igelitu. Byla velká asi jako prasopes, měla chlupy, uši, ocas a čtyři nohy. Čumák měla protažený do chobotu, původně krátkého, který se v průběhu života stále prodlužoval. Tento jev, odborně nazývaný nasální prolongace, byl způsoben tím, že pravěké děti ji často chytaly za účelem hry na přetrženou, při které jedno dítě kočku uchopilo za ocas, druhé za čumák a přetahovaly se. Většina koček hru přežila, protože děti byly podvyživené a neměly dost síly kočku opravdu přervat. Čím častěji kočka padla do rukou hry žádostivých dětí, tím častěji byla natahována a tím víc se její čumák prodlužoval.
Po vynalezení zemědělství a chovu domácích zvířat děti zesílily a koček sloních začalo prudce ubývat. Do dnešní doby přežívala pak jen na odlehlých a zaostalých místech planety, například v Československu. Zde lze dodnes najít její zkamenělé stopy otištěné v Barrandovském vápenci, některými pavědci mylně považované za údajné trilobity.
Poslední živý exemplář byl na českém území pozorován v srpnu 1968 nedaleko Rozvadova, mladým sovětským zoologem (v té době příslušníkem střední skupiny sovětských vojsk) Čurinou Kozoličem Pičurinem. Podle Pičurinových záznamů měla růžové maso, které se chutí nejvíce podobalo hovězímu.
Obrázky[editovat | editovat zdroj]
Dva dny staré, nažrané a spokojené kotě kočky sloní