Sněhulák

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Sníh.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

☃

Sněhuláci mají pestrý život

Sněhulák, jinak také huhulák, je původem saharský živočich. Jeho skladba těla je poměrně jednoduchá. Tři koule na sobě, mající různé velikosti. Nejmenší koule, zvaná malá koule, je menší než střední a zároveň menší než největší. Podivuhodné ovšem je, že střední koule je větší než menší koule a menší než vetší koule. Ale naprosto za skandální je považováno trvzení, že největší koule je větší než střední koule a je větší i než malá koule. V roce 1358 bylo zaznamenáno, jak sněhulák zvolává, že se postaví na hlavu. Jak to nakonec ale dopadlo, nikdo nezapsal. Teoreticky bychom ale mohli usuzovat, že podle teorie menších a větších koulí bylo toto zvolání jeho posledním, než se změnil na hromadáka.

Soudní procesy[editovat | editovat zdroj]

Již od nepaměti jsou sněhuláci zapleteni do mnoha soudních sporů. Tím nejznámějším je proces, kdy Kanadská společnost na výrobu zmrzlin zažalovala sněhuláky za to, že nedodrželi smlouvu o provedení práce. Tato smlouva byla uzavřena na jeden rok trvání a sněhulákovou náplní práce bylo postávání před vybraným obchodem, kde se zmrzliny společnosti Snowylegs prodávaly. Žalobce výše zmíněné společnosti v procesu při svém úvodním proslovu řekl, cituji:

"Sněhuláci porušili smlouvu s naší společností hned v několika bodech, ale tím nejzávažnějším prohřeškem bylo to, že nedodrželi dobu, po kterou měli práci smluvenou."

Sněhuláci se hájili tím, že si ve smlouvě, kterou podepsali rampouchem za 1,5 milionu dolarů, nevšimli dodatku o tom, že práce je situována před obchody teplejších destinací, především na středozápadu Ameriky. Celý problém tedy spočíval v tom, že po nástupu do práce, tedy v lednu roku 1967, sněhuláci pracovali pilně. Ale když přišel duben, přišla obleva, s čímž nikdo nepočítal. Sněhuláci tedy porušili smlouvu, protože nedodrželi jednoleté působení před obchody.

Soudní spor byl ukončen pro nedostatek důkazů. Sněhuláků bylo totiž před obchodem tolik, že když na jaře téhož roku roztáli, způsobili lokální záplavy a obchod odplavili bůh ví kam. Nedalo se tedy prokázat, že tam vůbec nějaký obchod byl, natož že tam byl nějaký sněhulák.

Druhým velmi diskutovaným sporem je žaloba sněhuláků podaná na organizaci Za sexem až na Sibiř, která se zabývala tréninkem metod používaných při sexu právě na sněhulácích. Sněhuláci se prý cítili utlačováni a znásilňováni proti své vůli. Avšak soud jim tuto žalobu smetl ze stolu téměř ihned. Výše zmíněná organizace se totiž hájila tvrzením, že sněhuláci se nebránili a ani se nesnažili utéct. A aby toho nebylo málo, organizace otočila žalobu proti sněhulákům s tím, že aktérům způsobovali četné omrzliny na intimních partiích těla, což prý způsobovalo nepříjemné svědění při rozmrzávání. Dotyční se tedy na postižených místech drbali, což místní obyvatelé považovali za hanobení místních tradic a kultury a údy jim za trest usekávali. Verdikt soudu byl jednoznačně ve prospěch organizace a nařídil okamžité rozmrazení všech sněhuláků v okolí. Tento počin je dodnes nazýván jako sibiřské odtoky, později jako sibiřské výtoky.

Sněhuláci dnes[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době patří sněhuláci mezi nejohroženější druhy živočichů na Zemi. Důvodem je tolik omílané globální oteplování, které jejich populaci značně omezuje. Těžko říci, jestli se jich v budoucnu vůbec ještě dočkáme.