Želva galaktická
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Želví paradox. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
| Želva galaktická | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Chelys galactica
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
| Chelys galactica (C.K. astrozoologové, 1988) vypadá jak brabus |
| Jakékoliv heslo na téma Želva galaktická byste na české Wikipedii hledali marně. |  |
Popis[editovat | editovat zdroj]
Želva galaktická je jedním z mála známých tvorů, schopných žít v extrémních vesmírných podmínkách, sestávajících převážně ze zimy, vzduchoprázdna a rojů meteoroidů. Její velikost se pohybuje v rozmezí 10 tisíc až 20 tisíc kilometrů. Ze zákona setrvačnosti se lze snadno dovtípit, že tyto želvy jsou skutečně nejrychlejší tvorové ve vesmíru. Želvy galaktické jsou také doposud jediným tzv. světotvorným živočišným druhem. Každý příslušník druhu Chelys galactica totiž na svém krunýří nese určitý počet slonů (o ty se tento článek nezajímá), na jejichž zádech spočívá svět v podobě kulaté placky. To vše obvykle obíhá jakýsi prazvláštní maličký druh hvězdy, snad nějaký hvězdný parazit.vypadá jak brabus
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Existenci želvy galaktické nepřímo předpovídal už Jára Cimrman. "Přece nejsou všude jenom koule!" pravil údajně při pozorování hvězd se svým přítelem Arnoštem Hviezdoslavem. Za pravdu mu dal až vesmírný výzkum v druhé polovině dvacátého století, kdy byl objeven první zástupce tohoto druhu v souhvězdí Žirafy (což je rozhodně zajímavý paradox). Nejznámější želvou galaktickou je bezesporu Velká A'tuin, detailně popsaná Terry Pratchettem v sérii knih Zeměplocha. Úvahy, zda je tento slavný exemplář skutečný, či si jej autor pouze vybájil, necháme jiným. Autor jej nenápadně převzal ze staroindické literatury, kde je tato želva (sanskrt: kUrma) popsána jako avatár Višnua.
Samotná existence druhu Chelys Galactica je však problémem jak pro vědce, tak pro církev. Ani jedněm se totiž nehodí. Prvním velmi úspěšně boří evoluční teorii (těžko se mořské želvy nějak postupně dostávaly do vesmíru), druhým zase zpochybňuje správnost Bible, kde měl říct Bůh: "Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!". Jenže jak mohla země vydat želvu galaktickou?
Chování[editovat | editovat zdroj]
O chování (vznešeně etologii) galaktických želv (nebo želev?) toho víme ještě méně, než o jejich vzniku. Je jasné, že musí něco jíst, stačí jim však asteroidy a planetky, či vesmírné chaluhy, rostoucí pouze při gravimetrické změně subvesmírné hustoty překračující 2 000%? Nebo jejich organismus potřebuje živočišné bílkoviny? (To by znamenalo existenci dalších vesmírných živočichů, jejichž existenci však Cimrman už nepředpovídal ani nepřímo.) Zajímavou kapitolou by jistě bylo také rozmnožování, kdybychom o něm něco věděli. Pokud by však želvy galaktické užívaly stejných pratik jako želvy pozemské, nastalo by jistě pěkné kataklyzma světa na hřbetě samičky.
 |
Želva galaktická na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Želva galaktická“ na celým internetu. |