Želví paradox
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Želva galaktická. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
„Já jí prostě předběhnu.“
| Soubor:Achilles and the Tortoise
Želví paradox ve starořeckém podání |
| Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Želví paradox na české Wikipedii. |  |
Z nejnovějších studií a výzkumů Čunkovy univerzity vyplývá, že želva je nejrychlejším tvorem nejen planety Země, ale i celého vesmíru, neboť ji nejen nikdo nedokáže předběhnout, ale želva je dokonce rychlejší než světlo.
Způsob, jakým bylo těchto výsledků dosaženo, je zcela zjevný:
- Řekněme, že sprinter se vsadil s želvou (například o 100000€), že nad ní zvítězí v běhu.
- Jist si svým vítězstvím, dal želvě náskok 1 km (běží 10x rychleji než ona).
- Po odstartování sprinter uběhne 1km za určitý (celkem nízký) čas, ale želva za tu dobu už urazila dalších 100m.
- Zatímco sprinter uběhne těchto 100m, želva bude dalších 10 m dále.
- Sprinter uběhne těchto 10 metrů, ale želva už má náskok další metr.
- Sprinter uběhne metr, avšak želva stále vede o 10cm.
- Sprinter (s velkou námahou) usprintuje 10cm, ale co naplat, želva je furt před ním (o centimetr)
Tímto způsobem se vzdálenost mezi nimi bude stále zmenšovat, ale ať se bude sprinter snažit sebevíc, nikdy želvu nepředběhne (a prohraje 100000€).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky výzkumů tohoto druhu nalézáme (jak jinak) ve starověkém Řecku, kde slavní a moudří filozofové podnikali pokusy s šípy a želvami. Jak přesně jejich věděcké bádání dopadlo, nám není známo, ovšem nynější želví populace v Řecku dosahuje pouhého zlomku starověkých hodnot.
Z historie je známo také několik případů, kdy se lidé pokoušeli předběhnout želvu. Těm se to ale krutě vymstilo - buď rovnou zemřeli (ať už únavou nebo na následky drtivého ztrapnění),
či při pokusu záhadně zmizeli a už je nikdy nikdo nespatřil (zkoušeli to např. Elvis Presley, Adolf Hitler, posádka lodi Joyita a mnoho dalších, poslední známý pokus provedl Steve Fossett). Má se za to, že závod včas nevzdali, jejich vzdálenost k želvě se nekonečně přiblížila k nule, kvůli čemuž se nekonečně k nule přiblížil i čas, za který další úsek dráhy uběhnou. Tím se pro ně čas prakticky zastavil a oni tak navěky uvíznuli v jakémsi časovém paradoxu.
Ovšem tento fakt je víceméně známý už od středověku, kdy se předbíhání želv stalo oblíbenou zábavou odsouzenců na smrt. Když želvu vůbec nedoběhli (přece jenom kilometr je pěknej kousek), tak si museli jít zahrát něco jiného, když jí (skoro) doběhli tak za potlesku bavícího se obecenstva efektně zmizeli.
Dodnes ovšem není jasná odpověď na otázku, co by se stalo, kdyby se podařilo želvu předběhnout? Vědci jsou v této otázce nejednotní, některé teorie mluví o zániku světa, vesmíru, času a prostoru. Jiné o otevření brány do jiných dimenzí a vesmírů, až po nepravděpodobnou teorii příchodu tisíců Hedvíčků . Jako nejpřijatelnější se ovšem jeví teorie popsaná před pár odstavci. Pokud by někdo předběhl želvu, tak by pro něj čas začal plynout opačně, jelikož by jeho vzdálenost vzhledem k želvě byla záporná. Z toho tedy vyplývá, že želvu opravdu nelze předběhnout. (ne, ani tehdy ne)
Ministerstvo zdravotnictví varuje: nikdy nezkoušejte předběhnout želvu!