Fyzika

	VĚDA SCHVALUJE
	Ďábelští vědátoři mají s tímto článkem velké ďábelské plány, protože tento článek je tak děsně íííívl a ukazuje smrtelná fakta pro jejich nepřátele. Who-hahaha!

Tato nevinně vyhlížející jabloň zřejmě může za vznik fyziky, jak ji dnes známe.

Prvopočátky fyziky jakožto vědního oboru nejsou dostatečně podchyceny, laicky řečeno víme o tom hovno. Vědecký tým Necyklopedie však vyzkoumal (navzdory komplikacím, vyplývajícím z faktu, že v té době ještě neexistoval), že historie fyziky sahá až kamsi do pravěku.

Zřejmě už obyvatelé tehdejšího světa, zvaní pralidé, se zamýšleli nad tím, proč kámen hozený po mamutovi nakonec vždycky spadne dolu, ne nahoru. Podle mnohých dnešních vědců to však přičítali na vrub všemožným bohům, bůžkům, sídlícím na nebesích, kteří prý nechtěli mít ona nebesa plná nějakých šutrů ze země.

Izák Ňůtn

„Au! Kurva, jabko posraný....“

- Sýr Izák Ňůtn

Údajná podoba Izáka Ňůtna po zásahu neznámého vandala

Časem zkušeností s házením kamenů přibývalo. Objevili se také první skuteční vědci, kteří se touto problematikou začali zabývat. Někdy po roce 1666 objevil Izák Ňůtn tři zákony (trojka je prvočíslo), na kterých současná fyzika stojí:

1. Zákon síly - Jablko padá ze stromu na zem a ještě k tomu zrychluje. Tento zákon objevil sir Izák poté, co mu jedno takové zákeřně zrychlující-se jablko spadlo na kebuli.
2. Zákon setrvačnosti - Češi budou krást, dokud je někdo nezastaví. Ňůtn byl - jako většina fyziků - idealista a tudíž věřil v konečné vítězství dobra.
3. Zákon akce a reakce - Když po někom hodím šutrem, bude po mne šutrem také hozeno. Sir Izák zřejmě nebyl dobrým vrhačem kamenů, z praktické zkušenosti totiž jasně vyplývá, že strefíme-li se do nějakého bolestivého místa, kámen se nám nevrátí. K tomuto zákonu byl v moderní době zhotoven dodatek, hlásající, že "Kámen vržený do davu se vrátí několikrát s několikanásobnou razancí." Typický příklad z poslední doby: Paroubek kopl do davu jedno plato vajec a vrátily se zpět stovky vajec.

Fyzika užitečná

Od 17. do 19. století se stala fyzika celkem užitečnou vědou. Jak přibývalo objevů, přibývalo i problémů. Lidé se chopili příležitosti a počítali. Děti počítaly, kolik kuliček o známém průměru se jim vejde do sáčku určitého objemu. Muži počítali, jakou hmotnost střelného prachu musí nasypat do pušky, aby střela letěla požadovanou rychlostí do požadované vzdálenosti. Babky počítaly součinitel draného peří. Všichni se těšili z toho, jaká je fyzika hezká a užitečná věda.

Výpočet součinitele draného peří ušetřil ženám až 18% času

Fyzika neužitečná

Pak se však něco stalo. Vědecký tým Necyklopedie dosud nezjistil, o co přesně šlo, zdá se však, že se několik zákeřných vesmírných nestvůr propašovalo mezi pozemské vědce. Ve fyzice náhle začalo přibývat nepraktických sáhodlouhých vzorečků, nesmyslných zbytečných zákonů a nepravděpodobných pouček. Výjimkou jsou pouze Murphyho zákony na které se lze vždy spolehnout a které mají všeobecnou platnost nejen ve fyzice ale ve všech oborech lidské činnosti.

Nesmyslná tvrzení

Někteří fyzikové tvrdí že čas je dráha dělená rychlostí, VTN však toto úplně vyvrátil při pokusech na Českých drahách, kde bylo dokonce zjištěno že tam čas přestává úplně existovat. Rovněž tvrzení o tom že největší rychlost ve vesmíru má světlo, se nezakládá na pravdě a bylo zjištěno že největší rychlosti dosahuje tma (než dorazí paprsek světla na určité místo, tma už je dávno tam), pak je rychlost průjmu a světlo je v nejlepším případě až na třetím místě. Zákon o zachování hmoty má jen velmi omezenou platnost a vůbec neplatí po vánocích a po třicítce, kdy většina lidí zvýší svou hmotnost.

Současnost

V současnosti fyzika zažívá vlnu posměchu a zostuzování od laiků. Všichni fyzici a vyučující fyziky jsou totiž od roku 1948 nastrčení mimozemští záškodníci. Proč? Dnešní fyzika nemá koncepci, dokonce ani tu politickou.

Každý ze 2048 tisíc vzorců, krom těch, které vymyslel pan Ňůtn a někteří jeho kamarádi, funguje jen v takzvaném ideálním prostředí. Tím se rozumí prostředí, které neexistuje. Jako příklad můžeme uvést ideální prostředí, ve kterém Cikáni nekradou, Moravané abstinují a Evropská unie je k něčemu dobrá. Sami vidíte, že ideální prostředí je neexistující nesmysl. Pokud by se čirou náhodou vzorec netýkal ideálního prostředí, pak by v něm zcela jistě figuroval nějaký hmotný bod.

Jako poslední zajímavost je nasnadě uvést, že vzorec gravitačního pole Země dokazuje "kacířskou" teorii její dutosti.

Prehistorie

Prehistorie fyziky je velmi nesmělá. Předtím než přišli Řekové a udělali v ní pořádek, sepsali Indové ultimátní teorii všeho v propagandistických dezinformačních textech zvaných védy (neplést s vědy). V těchto védách tvrdilj, že Země je kulatá ale né úplně kulatá, ale šišoid zploštělý na pólech, že Slunce neobíhá kolem Země ale Země spolu s dalšími planetami obíhají kolem Slunce a Země se otáčí, čímž vznikají dny noci a roční období. Slunce samo není středem vesmíru a ve vesmíru existuje mnoho dalších hvězd kolem kterých obíhají planety. Země je stará 5 miliard let. Z vakua může vzniknout fluktuací hmota, gravitace drží všechno pohromadě, časoprostor je relativní a existuje mnoho vesmírů.[1] Navíc tyto texty nepodávaly žádné hlubší vysvětlení těchto absurdních myšlenek a zmiňovaly je jakoby snad byly samozřejmé a každý je věděl. Dnes už víme, že všechny tato tvrzení jsou nesmysly a lži a Země je placatá. Fyzika urazila dlouhou cestu než se dostala z těchto primitivních časů.

Související témata

• Sdružení pro obnovu fyzických trestů ve školství