Pořádek

Tento článek nemá nic společného s článkem Chaos. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Tady ještě pořádek není, probíhá zde Zbyňďovo Chaotické Třídění

Zde také hledáme pořádek marně

„Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne i chaos...“

- Augiáš

„Tento článek je tak dlouhý proto aby se tu vešel všechen nepořádek“

- Nytra

Pořádek v domácnosti

„

Uklizený byt je známkou toho, že člověk absolutně netuší, jak naložit se svým volným časem. —Normální člověk

“

„

Čím větší nepořádek, tím méně se nám chce začínat s úklidem. —Toma737

“

15 zásad moderní domácnosti

1. Udržování nepořádku je časově mnohem úspornější než udržování pořádku.
2. Každý pořádek vzniká z nepořádku a je nestabilní.
3. Pořádek zneklidňuje, protože je v něm neustále potenciální nepořádek.
4. Nepořádek uklidňuje a zprostředkuje pocit uspokojení, protože je v něm potenciální pořádek, který si lze bez vynaložení jakékoli fyzické práce kdykoli představit.
5. Nepořádek je věčný a životaschopný a je přístupný změnám.
6. V nepořádku má člověk možnost vytvořit stabilní harmonii mezi svými potřebami a potřebami svého nejbližšího okolí.
7. Hledání předmětů a písemností je činnost produktivní, jelikož nutí člověka zabývat se předměty a písemnostmi, které by jinak ignoroval.
8. Nepořádek naučí člověka mít přehled jen o těch věcech, o kterých mít přehled je skutečně třeba.
9. Co nevysaješ, to vzápětí vytřeš.
10. Co vzápětí nevytřeš, to vysaješ nebo vytřeš příště.
11. Co nevysaješ a nevytřeš příště, to vysaje nebo vytře přespříště někdo jiný.
12. Co nevysaje a nevytře přespříště někdo jiný, to nepozorovaně vroste do organismu tvého bytu.
13. Předměty, které pokrývají podlahu, při úklidu nepřekážejí, protože se pohybem kartáče, vysavače nebo pohybem koštěte obaleného hadrem dávají také do pohybu.
14. Všechny mycí, prací a čistící prostředky jsou nepřátelé života, neboť ničí tuky a kyseliny, které člověka chrání, a neboť ničí mikroorganismy, s kterými je třeba žít v míru.
15. Jsou důležitější věci než domácnost (...třeba bordel v garáži).

Jakž takž uspořádaný stůl

Pořádek na pracovišti

Je úplně nejhorší, když nás šéf péruje že něco nemáme v pořádku a my předložíme všechny papíry ze kterých vyplývá že to tak není, což popírá základní princip že šéf má vždy pravdu. Proto je třeba udržovat pořádek v patřičných mezích, ostatně platí že nic se nemá přehánět. Navíc, když vás šéf peskuje, že máte nepořádek na stole, je možno odpovědět: "Lepší bordel na stole, než ve skříni, ty vole!"

Pořádek v politice

Pořádek slibují zavést zejména komunisté a jim podobné strany jako socani, fašisté, neonacisté apod. Tento pořádek má spočívat v tom, že nebudou žádní bezdomovci (protože všichni budou ve vězení), nebude se krást (protože nebude co ukrást) a večer vás nikdo nepřepadne na ulici (zavede se zákaz vycházení po 20. hodině). Také v ekonomice bude pořádek (bude jí řídit státní plánovací komise) a v zahraniční politice také (to zajistí Rusko).

Pořádek v praktickém životě

Další vysoce odborné články obsahuje naše Vysoce odborná knihovnaTM

• Souvislost druhé věty termodynamické a paradoxu uklizeného bytu není na první pohled zřejmá. Zvláště ženám činí potíže pochopit, že neustále se objevující nepořádek v bytě nesouvisí s životními projevy partnera a potomků, ale je naprosto obyčejným projevem působení přírodního zákona.

Také vysvětlíme ponožkový efekt.

• Představte si modelovou situaci. Chystáte se na dovolenou a po zabalení všech věcí a duševním strádání sestávající z přemýšlení o tom, na co jsme zapomněli, se vaše drahá polovička pustí do generálního úklidu bytu. Na vaši lehce hysterickou otázku, způsobenou cestovní horečkou, co že to dělá, se vám dostane odpovědi, že se po dovolené nechce vracet do neuklizeného bytu. Fajn. Je uklizeno, odjedete, nic nezapomenete, prožijete příjemnou dovolenou, přijedete zpátky, odemknete a žena hrůzou vytřeští oči protože v bytě, který byl před odjezdem krásně uklizený panuje viditelný nepořádek. Tedy jejím okem viditelný. Vy samozřejmě nic nevidíte. Tento problém s pořádkem je znám jako paradox uklizeného bytu.
• Jiný příklad. Koupíte si propisovačku. Jak dlouho asi myslíte, že vám vydrží? Kdo může opravdu s klidem prohlásit, že ji vyhodil, protože v ní došla náplň? Znám sice několik takových lidí, ale já mezi ně nepatřím. Považuji za naprosto normální, že v určitém časovém okamžiku se propiska rozhodne zmizet a také tak učiní. Stejně tak klíče.
• Dalším příkladem je takzvaný ponožkový paradox. Dámy určitě znají. Ponožkovým paradoxem nazýváme skutečnost, že z čisticího procesu, kdy do procesu vložíme určité množství ponožkových párů se nám vrátí jejich podstatně menší množství a dále pak blíže neurčené množství jednoponožek, které nabývají různých forem pravolevosti. Prostě, část ponožek se rozhodne a zmizí.
• Tyto na první pohled nesourodé procesy mají jedno společné. Jsou důsledkem působení přírodních zákonů. Konkrétně v tomto případě důsledkem entropie. Pojem entropie je velmi tajemný a v podstatě nikdo neví, co to slovo znamená. To si ovšem nenecháme líbit a pustíme se do vysvětlování.
• Za pojem entropie může druhá věta termodynamická. První věta termodynamická může za to, že energie nikde nemizí ani se neztrácí. Prostě jen přechází z jedné formy do druhé. Ta druhá, co může za entropii, je podstatně zajímavější, ale v podstatě jde o to, že nejde udělat perpetuum mobile. Když chceme energií konat nějakou práci, tak při tom přeměňování energie tam a zpátky se vždycky nějaký kus neužitečně přemění na teplo a to bez užitku odplyne do prostoru. Takže perpetuum mobile se zpomaluje a zpomaluje a zpomaluje a ... až se zastaví.
• Nebojte na entropii brzo dojde, ale nejdříve je potřeba zjistit, co to je teplo. Takže, co je to teplo? Možná jste zaznamenali, že teplo je tvořeno pohybem molekul. Pokud zavřeme molekuly vody do hrnce, a budeme měřit jejich rychlost, tak čím se budou pohybovat rychleji, tím vyšší teplotu vody naměříme. Pokud se budou pohybovat tak rychle, že opustí hladinu, tak dochází k jevu zvanému jako vypařování. Pokud bude voda v hrnci chladnout, tak molekuly se budou pohybovat čím dále pomaleji a když teplota dosáhne určité kritické teploty, tak se pohyb molekul zastaví a molekuly zaujmou místo v krystalové mřížce. Ano, vznikne led. Avšak i za této teploty molekuly oscilují kolem své rovnovážné polohy. Pokud budeme teplotu nadále snižovat, tak při teplotě absolutní nuly veškerý pohyb ustane.Teplo a pohyb molekul jsou prostě jeden fyzikální pojem.
• Zjištěním, že teplo je pohyb má další důsledek, a to, že teplo přechází vždy z teplejšího tělesa na studenější. Prostě se ty rychlé molekuly (teplejší) srazí s těmi pomalými (studenějšími) a v důsledku srážek průměrná rychlost poklesne (horké těleso se ochladí, studené ohřeje). Teplo přešlo z teplejšího tělesa na studenější. Pokud bychom chtěli opět teplotu zvýšit, musíme dodat energii z vnějšku (ohřát). Případy opačného postupu jsou objasněny v článku Perpetuum mobile.
• A teď se konečně může dostat ke slovu entropie. Entropie je definována jako míra neuspořádanosti (chaosu) systému. To zní velmi učeně, ale je to jednoduché. Máme horké a studené těleso. Těleso vlevo je plné rychlých molekul, těleso vpravo je plné pomalých molekul a jako celek je to velmi spořádané. Entropie tohoto systému dvou těles je nízká. Uspořádanost je vysoká. Když začne docházet k vyrovnávání teplot, tak se rychlost molekul snižuje, teplota se vyrovná a po čase jsou obě teploty stejné. Stejná je i rychlost molekul v obou tělesech. Míra organizace (uspořádanosti) poklesla. Míra neuspořádanosti (chaosu) vzrostla. Říkáme, že entropie systému vzrostla.
• Další příklad. Představme si, že se nám povede nahnat vzduch v místnosti na jednu její polovinu. Na jedné půlce místnosti je všechen vzduch, v druhé půlce místnosti žádný není. V takovém případě je uspořádanost vzduchu v místnosti velmi vysoká (entropie minimální). Pokud se vzduch rovnoměrně rozptýlí do místnosti (jak už to různé vzduchy dělají), tak míra neuspořádanosti vzduchu (entropie) vzroste. (pořádek klesne, chaos vzroste)
• Provázanost entropie s teplotou znamená, že v uzavřeném systému může entropie (nepořádek, neuspořádanost, chaos) pouze růst. Nikdy nemůže klesat. Molekuly se samy od sebe nezačnou pohybovat. Někdo musí z vnějšku dodat energii. Chcete zimu v létě? Máte ledničku, která zimu vyrábí. Na výrobu zimy spotřebujete víc tepla, než vznikne v ledničce zimy. Neužitečné teplo se vyzáří do okolí a zvýší entropii.
• Je entropie definována jako míra neuspořádanosti systému? Ano. Pak tedy můžeme chápat v matematickém smyslu slova, že hodnota 50% označuje maximální entropii a hodnoty 0% a 100% minimální entropii (nulovou). Pokud má něco 50%, tak to má největší entropii. Pokud to má hodnotu jinou, tak to má entropii menší.

Zvláštní věcí je srbský pořádek. Ačkoli neexistuje, Srbové se jej snaží dokazovat rovnáním aut kolem dálnic.

• Pokud budeme rozvíjet tuto myšlenku dál, tak můžeme hovořit o tom, že uklizený byt má malou entropii, neuklizený velkou. Hrad z písku má malou entropii, po nájezdu vln má entropii vysokou. Drážďany měly entropii malou, po náletu spojeneckých vojsk se zvýšila, po soustředěném úsilí v poválečných letech byla zase snížena dodáním vnější energie. Množství této dodané energie bylo vyšší, než množství energie při náletu.
• Pokud jste dávali pozor, tak entropie bez vnějšího zásahu může pouze růst. Nemůže samovolně klesat. Pokud se lokálně podaří entropii snížit, platíme za to vyšším množstvím entropie jinde (lednička). Vztaženo na teplotu a vesmír, teplota bude klesat, a klesat a klesat, entropie bude růst a růst a růst...... až dojde k tepelné smrti vesmíru. (Všude bude stejná teplota.)Růst entropie způsobuje, že se časem věci rozpadají a mizí. Hmota má prostě tendenci vyplnit rovnoměrně veškerý dostupný prostor. Růst entropie způsobuje, že mizí ponožky, tužky a vzniká bordel.
• A může za to entropie, pánové!

Kontrolní otázka:
Je vám horko a rozhodnete se teplotu v místnosti snižovat tím, že otevřete ledničku.
Teplota v místnosti se bude snižovat, nebo zvyšovat?

Pramen:[1]

Pořádek v kuchyni

V kuchyni, je pořádek vysloveně zdraví škodlivý. Vezměte si například mytí nádobí. Umyjete nádobí a uklidíte jej do almary. Zde se na něj práší, takže když si talíře příště berete k jídlu, máte je zaprášené, což je nehygienické. Lepší je nechávat špinavé nádobí ve dřezu. Když nějaký kus nádobí potřebujete, vytáhnete jej z dřezu, lehce jej opláchnete a jíte z čistého!

Vliv entropie na vznik pořádku

Život věcí

Příklad rozrůstající se entropie

Přirozená entropie

• Věci se chovají vlastním životem a není radno do toho zasahovat marnými pokusy o pořádek. Je mnohem lepší nechat věc tam kde se usadila neboť ji tam i po delší době spolehlivě najdeme. Kdežto když uděláme pořádek tak ji těžko nalezneme, jakékoliv pokusy o pořádek situaci jen zhoršují, tím že některé věci uklidíme tak zase jiné zpřehážeme a vytvoříme pouze nekontrolovatelný nepořádek, což je mnohem horší než normální nepořádek ve kterém se snadno vyznáme.
• Případ tzv.zamotaných kabelů je jasným důkazem přirozené entropie. Když několik kabelů volně uložíme, po nějaké době se různě zamotají, pokud se však tomu pokoušíme zabránit různými opatřeními moc si nepomůžeme, neboť musíme vyvinout mnohem víc energie na rozvazování kabelů než na pouhé rozplantání nehledě k tomu že časem svážeme další kabely které vedou odnikud nikam a je to ještě horší. Jsou známy případy zacyklení prodlužovacích šňůr, které jsou zapojeny kolem dokola protože při pokusech o zavedení pořádku byly svázány do úhledných svazků a pak nelze vystopovat odkud kam vedou.
• Jednotlivé věci jsou proto samy o sobě pořádkem, z toho plyne, že nepořádek je pouze tvořen přílišným množstvím pořádku, tím se také potvrdila teorie supersymetrických částic které tvoří většinu hmoty vesmíru. Také se tím potvrdila provázanost teorie zachování nepořádku se zákony zachování energie aj.

• Nejnovější výzkumy však přinesly zdánlivě překvapující výsledek, totiž že nekonečná entropie spěje k pořádku. Dokládá to studie michiganských vědců, kteří se rozhodli prozkoumat struktury tvořené pravidelnými čtyřstěny (tetraedry), jejichž stěny tvoří rovnostranné trojúhelníky stejné velikosti. Při dokonalém promíchání vznikne takový pořádek že dokonale vyplní prostor(lépe než se myslelo že to dokážou koule). Z toho vyplývá přínos entropie pro vznik života a pochopení vesmírného pořádku.

Škodlivost pořádku

• Přehnaný pořádek v práci nedělá dobrotu, např. když si sekretářka pečlivě zapisuje kdo dal šéfovi úplatky nebo s kým se stýká.
• Řád a organizace proti trendu entropie mohou růst jen v otevřených systémech, navíc daleko od rovnovážného stavu; (poznámka pro fyziky: motorem jsou autokatalýza, nelinearita, zpětná vazba a disipace). Měli by si to uvědomit všichni eurounijní sjednocovači, kteří chtějí EU co nejvíce uzavírat do sebe a zbavovat vnitřní nerovnováhy. Toto počínání je smrtící, protože generuje chaos (nemyslím jeho matematický význam, ale zmatek). Je jen otázkou, jestli už byl překročen bifurkační bod, horizont, či Rubikon.
• Škodlivost přílišného udržování pořádku je nezpochybnitelná, lidé kteří přílišně udržují pořádek stresují nejen sebe ale i okolí což srovnatelné např. s kouřením, zvýšená úmrtnost tomu odpovídá, bylo to vědecky prokázáno i v jiných světových ústavech, samozřejmě s Necykloverzitou jako vždy v čele.[2]

	„Zbořil by se svět, kdyby si lidi udržovali pořádek? “
	Kryton (krátce předtím, než byl udeřen francouzským klíčem do hlavy). Série VIII, Epizoda V - Televize Kryton

Dnes je škodlivost pořádku vědecky dokázána:

Nedávný britský výzkum, který si zadala společnost AeraMax, odhalil, že až 81 % lidí, kteří trpí respiračními, dermatologickými potížemi nebo alergiemi, je postiženo především kvůli špatnému ovzduší v domácnosti.

V rámci studie její vedoucí Julie Riggsová, odbornice na čistotu domácího ovzduší, a porota složená z dalších odborníků provedly společně podrobný průzkum v 55 domácnostech. V rámci toho odborníci představili několik základních domácích prací, kterými sebe a své blízké lidé nejvíce ohrožují na zdraví. Podrobné informace přinesl server Express.

• Praní

Málokterá domácnost má vlastní sušárnu, případně možnost věšet vyprané prádlo venku. Tudíž nejpravděpodobnější variantou sušení, pokud není v domácnosti ani sušička, je věšení prádla na sušáku doma, v některé z místností. Jako pravidelnou možnost sušení to uvedlo 72 procent dotazovaných domácností.

Jenže to znamená v přepočtu až 1,9 litru vlhkosti v bytě navíc. Ta napomáhá většímu rozšíření bakterií, různých hub a plísní, což způsobuje dýchací problémy. Nadměrnou vlhkost v domácnosti lze zaznamenat podle zvýšené kondenzace na oknech, případně podle nelibého pachu, který vlhko provází hlavně v případech, když se v domácnosti pravidelně nevětrá.

• Bělidla a čističe

Nezbytnými pomocníky v každé domácnosti jsou různé čističe, například na vodní kámen, rez či zašlé povrchy. Mnohé z nich pro lepší účinnost obsahují řadu chemických složek, které při uvolňování do ovzduší mohou vést k podráždění sliznic nebo dýchacích cest.

Při častějším kontaktu s těmito látkami mohou být členové rodiny vystaveni vyššímu výskytu některých onemocnění, převážně chřipky či angíny.

• Luxování

Tato domácí činnost je pomocníkem i potenciálním problémem v jednom. A to hlavně v případě, pokud je v domácnosti vícero koberců. I v jediném kusu se ale drží prach, roztoče, spory plísní a také chemické výpary z čisticích prostředků, které se k jejich údržbě používají.

Při samotném luxování, které má koberec těchto nečistot zbavit, se tak některé dostanou do ovzduší, čímž mohou citlivější jedince dráždit, případně vyvolávat alergie nebo astma. K jejich uvolňování ale dochází i při běžném průchodu přes koberec.

Třicet šest procent respondentů uvedlo, že luxují jednou týdně, třetina (33 %) pak 2–6krát v průběhu týdne. Vaření

• Vaření

Vaření je oblíbenou, ale v některých případech také potenciálně nebezpečnou aktivitou. A to hlavně v domácnostech, které používají plynové sporáky či trouby. Podle autorů studie plynové hořáky způsobují nárůst vnitřních koncentrací oxidu dusičitého o zhruba 25–33 procent v létě, v zimě pak o 35–39 procent.

Oxid dusičitý dráždí sliznice, může stát za výskytem řady respiračních onemocnění.

• Osvěžovače vzduchu

Že se osvěžovače vzduchu používají pouze v případech, kdy ovzduší v některé z místností nelibě voní, není už dávno pravda. Data z průzkumu ukázala, že téměř 48 % všech obyvatel používá různé vonné svíčky či aerosoly i v případech, kdy je trápí deprese, úzkost, letargie, a dokonce i bolesti hlavy.

Jak ale odborníci varují, právě látky obsažené v těchto přípravcích mohou samy o sobě způsobovat letargii nebo deprese. Jejich používání tak není dvakrát vhodným pomocníkem.

Pověry

• Říkalo se "Bordel jak v tanku", ve skutečnosti je tam tak málo místa, že tam zůstal jen pořádek (jedno z mála míst). Je to však proto, že tam nejsou žádné věci k uspořádání.
• Pořádek dělá přátele, ve skutečnosti jen nepřátele, např. když někomu půjčíme peníze, a pak na to zapomeneme, dotyčný se automaticky stane přítelem, kdežto když si to pečlivě zapíšeme a pak požadujeme peníze zpět, tak dotyčný nám nemůže přijít na jméno.

Laboratorní výzkum pořádku

Teorie

Kvantová teorie pořádku : Praktickými pokusy se zjistilo, že definitivního pořádku nelze dosáhnout, můžeme se k němu přiblížit na nekonečně malou míru, ale vždy zbude zblo nepořádku (projeví se zde Müdlerův paradox), a i když nebudeme dělat nic, nepořádek se začne nepozorovaně zvětšovat. Z toho vyplývá, čím větší kvanta věcí chceme uspořádat, tím většího bordelu dosáhneme. Přitom pro jen pouhé přiblížení k absolutnímu pořádku spotřebováváme nekonečně mnoho energie, z toho vyplývá, že zákon zachování nepořádku se rovná zákonu zachování energie. Tím je dovozeno, že pro dosažení absolutního pořádku potřebujeme nekonečně mnoho energie. Nepořádek sice zmizí obdobně, jako když dosáhneme rychlosti světla, ale zbude jen energie. Z toho vyplývá, že pořádek nastane, až se všechen hmotný nepořádek úplně vyzáří, ale pak už nezbyde nic, co bychom mohli uspořádat. Pro celkem dokonalé odstranění nepořádku je vhodné použít černou díru, nezbyde ani zblo, ale tím nezbyde ani pořádek (kde nic není, není co pořádat). Pokud se budeme stále pokoušet udržet pořádek, dosáhneme maximálně stavu, kdy z toho vznikne Perpetuum mobile. Takzvaní pořádkumilovní lidé si to proto jen namlouvají, že mají pořádek, protože věnují zachování pořádku daleko více energie než ostatní rozumní lidé, kteří místo zbytečného dělání pořádku dělají mnohem užitečnější věci, například paří v hospodě nebo přinejhorším se věnují sexu a pod. Poslední výzkumy definitivně potvrdily že boj proti nepořádku je předem ztracen, protože se zjistilo že se nepořádek může kvantově přesouvat i časem, tam i zpět. Nepořádek je tedy základním kamenem vesmíru.

Definice absolutního nepořádku : Absolutní nepořádek je stav, kdy jakákoliv změna polohy předmětu ve vytyčeném prostoru vede k pořádku a uspořádanosti.

Měření: Poměr pořádku a nepořádku je obvykle popisován pomocí Bordelovy stupnice. Ve středu stupnice je poměr pořádku a nepořádku vyvážen(tento stav je ovšem relativní) a je vztažen ke konkrétnímu místu ve vesmíru, například jiné kriterium platí např. pro garáž, jiné pro studentský pokoj apod. Oba konce stupnice podléhají kvantové teorii pořádku a proto končí v nekonečnu.

Výzkumy v minulosti

Zobrazení turbulentního proudění včetně koherentních vírů (Leonardo da Vinci, 15. století)

• První vážné výzkumy pořádku prováděl již v 15.století Leonardo da Vinci, ovšem zjistil pouze nepořádek, jelikož měl v celém výzkumu neskutečný bordel.

• Známý filosof 17. století B.Spinoza se zabýval pojmy „pořádek“ a „nepořádek“ a došel k názoru, že tyto pojmy nelze považovat za objektivní vlastnosti nějakého objektu, ale za výraz vztahu mezi pozorovatelem a objektem pozorování. Obecně platí, že to, čemu pozorovatel rozumí, označuje jako „pořádek“, čemu nerozumí, to považuje za „nepořádek“. Lehce se tak stane, že velmi složité organizované struktury, které pozorovatel není schopen pochopit nebo pouze sledovat v celé šíři a do všech detailů, potom ohodnotí jako „zmatečné“ a „náhodně se chovající“.
• Za II.světové hádky chtěli Němci udělat pořádek na celém světě, víme jak to dopadlo, omluvou snad je že tehdy ještě nebyla založena Necyklopedie.

Závěrem

Ať děláme co děláme, zjišťujeme že pořádek nikde neexistuje, k nalezení je pouze větší nebo menší bordel. Proto jako obvykle Wikipedie v tomto tápe, vyčerpávající definici nepořádku tam budeme hledat marně, nanejvýše budeme uvedeni ve zmatek.

Necyklopedie varuje: hledání pořádku nebo nepořádku v Českopedii může způsobit duševní újmu.

Spořádej

• Pokojová praxe
• Pořádky světové
• Historické pořádky
• Holografický princip
• Pořádek a nepořádek
• Augiášův chlév po česku
• Jak z entropie vzniká pořádek
• A tady pořádek definitivně vzdali

---

Jakékoliv heslo na téma Pořádek byste na české Wikipedii hledali marně.

NECYKLOVERZITA se zaručuje za správnost informací v tomto článku. Tento článek může být překopírován a použit jako plnohodnotná diplomová práce.