Zákon deseti bílých vlasů
Zákon deseti bílých vlasů je prazvláštní anachronismus ve sbírce zákonů České republiky. Vznikl už někdy mezi léty 332 a 331 př.n.l. v Helénistickém Řecku. Na zadní stranu pergamenu, na který byl napsán, si ale cosi načmáral jistý Archimedés, známý to antický potápěč. Díky tomu se onen pergamen dostal do Alexandrijské knihovny, odkud si jej jednoho dne půjčil jistý Václav z Bohemie. Jelikož byla knihovna vypálena dříve, než mohlo dojít k navrácení, zůstal pergamen se Zákonem deseti bílých vlasů na úpzemí dnešního Česka. Dlouho ležel v zatuchlém skladu zemských desek a jako jeden z mála přežil jejich požár. Byl ukraden bezejmeným hasičem Floriánem a použit jako ucpávka díry ve střeše. Přes pokrývače se na začátku 19. století dostal do sběrny starého pergamenu, kde jej zakoupil Václav Hanka, seškrábal z něj inkoust a použil jako jednu stránku rukopisu Královedvorského. Jelikož se ale Hankovi nepodařilo seškrábat původní text dokonale, prokázalo se, že jde o falsum, Zákon deseti bílých vlasů byl restaurován a za záhadných okolností ukraden z restaurátorské dílny. Znovu se objevuje až v roce 2010, kdy jej Jiří Paroubek omylem (?) přimíchá do právě schváleného zákona o navýšení cen tabákových výrobků a přesunutí svátku sv. Luitgardy.
Zákon deseti bílých vlasů ale není u nás nijak uplatňován, jelikož je ve sbírce zařazen v originálním znění, tedy v kalsické řečtině, které na světě rozumí údajně jen pět lidí, tedy o jednoho méně, něž u teorie relativity. Díky naší dlouholeté spolupráci s jedním z těchto odborníků na slovo vzatých se ale nyní můžete o Zákonu deseti bílých vlasů dozvědět vše:
Zákon deseti bílých vlasů sepsal vojevůdce a učenec Euchtěnés z Kardie. Zákon to byl prostý - přikazoval smrt všem ženám, které měly na hlavě více než 10 bílých vlasů. Dle jeho myšlení byla totiž taková žena již neplodná a stará, což byly dvě věci, které u žen staří Řekové a Euchtěnés v první řadě nechtěli. Eumenés se posléze stal tajemníkem Filipa II. Makedonského a Filipovi se jeho myšlenky zalíbily a tak v roce 328 př.n.l. ustanovil všeobecně platný a uznávaný zákon, který každou ženu s deseti nebo více bílými vlasy posílá skočit do nejbližší rokle u města. Pro účely byly zřízeny nové pracovní pozice placené tehdejším senátem, který si zákon převzal za svoje dílo a byl na něj patřičně hrdý. Obvykle to byli 2 muži, jeden počtář vlasů a jedna stráž, kontrolující, že ženy nebudou nabízet nějaké služby, nezapíší-li a neodsoudí je, kteří procházeli dům od domu a každé ženě počítaly na hlavě vlasy, splnila-li počet 10 a více vlasů, zapsali její jméno a musela sama vykonat trest smrti. Tito muži si říkali bílá dvojka. Bílá dvojka chodila kontrolovat domy náhodně a nečekaně "přepadávala" jejich obyvatele, aby ženy nebyly připraveny a nemohly tak den předem nechtěné vlasy vytrhat.
Traduje se, že díky Zákonu deseti bílých vlasů byly položeny základy podomího prodeje, pohádky o vlasech děda vševěda a uplácení sexem. Jak vidno, kdyby se stále na školách vyučovala klasická řečtina a Zákonu deseti bílých vlasů by všichni zákonopravci rozuměli, mělo by to pro život nás všech dalekosáhlé následky.
