Metr

Kalibrovaný a cejchovaný krejčovský metr.

Nekalibrovaný necejchovaný látkový krejčovský metr. Rozdíly jsou patrné na první pohled. Dá se jím měřit i za roh.

„Stejně nechápu, jak ti Pražáci můžou jezdit metrem.“

- Henryk Lahola

„Na všechny dvojí metr máte, jedny mentalitou omlouváte.“

- Dan Landa

Metr je délková jednotka, která, ačkoli se dříve využívala po celém světě, je dnes postupně nahrazována jednotkami mnohem praktičtějšími a užitečnějšími. Metr je totiž jednotka příliš malá.
Například vzdálenost Země od Slunce lze vyjádřit jako 149 600 000 001 metrů (což je není prvočíslo). Oproti tomu lidský prst má přibližný průměr 0,02 metru.
Ze vzorce pro dráhu volného pádu $s=(-1/2)\times g\times t^{2}$ navíc vyplývá, že dosadíme-li někam metr, dostaneme paradoxní nesmysl. Stačí dosadit: $m=-1/2\times (m/s^{2})\times s^{2}$ a vykrátit na $0=-1/2$.

Historie metru

• Metr vznikl roku 1790 ve Francii, což o mnohém vypovídá. Nejprve byl stanoven jako délka kyvadla, jehož jeden půlkyv trvá jednu sekundu. Záleželo ale na tom, jak rychle kdo s kyvadlem mával.
• Poté byl přehodnocen jako délka jedné desetimilióntiny kvadrantu zemského poledníku, což ale zase narazilo na problém, že nikdo nevěděl, co je to poledník a co je to kvadrant a ti, kteří to věděli, zase nevěděli, jak přesně dlouhý ten kvadrant poledníku je, natož jak nějak změřit jeho desetimilióntou část.
• Na Celosvětovém jednání o vahách a mírách bylo tedy ujednáno, že metr je přesně 1650763,73 násobek vlnové délky radiace přechodu 2p¹⁰ a 5d¹⁰ kvantové úrovně atomu kryptonu 86 ve vakuu. To už lautr nikdo nevěděl, o co jde.
• Metr byl nakonec stanoven jako vzdálenost, kterou urazí světlo za 1/299792458 sekundy, což je přesně převrácená hodnota převrácenému tisícinásobku hodnoty čísla pí děleného 451 931 758 násobkem čísla 2084. Tato poslední definice definitivně odvála metr z jeviště dějin.

Odvozeniny metru

Z metru byly postupně odvozeny všemožné další méně i více praktické jednotky.

• Nanometr je jednotka ještě menší. Vzdálenost Země-Slunce dělá celých 149 600 000 001 000 000 000 nanometrů (zajímavé je, že stejná vzdálenost někdy prvočíslem je a jindy ne).
• Kilometr je takový rozumnější, tisícinásobný metr. Byl vyvinut především kvůli ušetření místa a barvy na směrovkách a směrnících.
• Metrnadruhou, zvaný metr čtvereční. Je definován jako jedna desetitisícina plochy poblité po vypití známého strakonického piva.
• Metrnatřetí, jinak také 3D, nebo krychlový metr. Užitečný na měření objemu, do jednoho metru krychlového se například vejde obsah 2000 půllitorvých lahví rumu.
• Metrnačtvrtou je jednotka čistě hypotetická, určená k měření čtyřrozměrných veličin. Aby předešli jejímu prohlášení za nejtrapnější jednotku světa a jejímu ocenění Bludným kamenem nebo podobně hodnotnou cenou, vymysleli její "objevitelé" ještě metr na pátou a metr na šestou. Poznámce, proč nestvořili také metr na sedmou, se jen zasmáli a zamumlali něco o hloupostech.
• Metrpiv je jedno z nejpraktičtějších použití. Používá se hlavně v hospodách a to převážně na Moravě a v Čechách. Definice se mírně liší podle toho, jestli se v hospodě používají výšky nebo krýgly.
• Dvojí metr (cizozemsky dablmýtr) je jednotka státní správy a samosprávy, povinně se jí řídí např. všechny soudy a policie; dvoumetroví lidé jsou pak zcela beztrestní.
• Asimetr je jednotka délky běžně používaná ve stavebnictví.
• Asymetr je jednotka pro kvantifikaci asymetrických zadnic žen.
• Metro je železniční trať vybudovaná několik metrů pod zemí. Od výše uvedených jednotek se liší tím, že nejde o jednotku. Ale to je jedno.

Podívejte se

• Značka platí jeden metr