Brazilský pytel

Běžný brazilsky pytel kávy.

Brazilský pytel je jednotka množství sypké hmoty a zároveň druh pytle, který se běžně používá v zemědělství. Nejde o základní jednotku SI, ale v Latinské Americe se používá velmi často.

Fyzikální vlastnosti

Jeden brazilský pytel má v přepočtu 7,29 litrů. Což v případě kávy znamená přibližně 35 kilogramů, v případě krávy asi 80. Převodní vztah mezi uruguayským a brazilským pytlem je 1:250. Avšak Brazilský pytel se nikdy nepoužívá na přenášení gumídků. Nosnost pytle je v excitovaném stavu uhlíků ve vláknech 118,267 kg, v singletovém stavu kyslíku ve vláknech 117,879 kg a v normálním (neexcitovaném ani nesingletovém stavu žádných atomů) 120 kg.

Chemické vlastnosti

molekula konopí

Brazilský pytel je tvořen z juty, nebo konopí. Je velice výhodné v něm převážet boty, kávu, krávu nebo kakao. Též jsou vhodné na pašování konopí. V minulosti byl používán na ilegální převoz Mexičanů do USA v těchto pytlích. (Je známa aféra z roku 1976, kdy byl v Novém Mexiku zadržen konvoj skákajících pytlů plných Mexičanů.)

Chemické zastoupení prvků

• uhlík 47%
• kyslík 25%
• vodík 20%
• chlor 5%
• síra 2%
• křemík 0,5%

Historie

Brazilský pytel je používán již od konce 17. století, kdy se začala dovážet ve velkém káva z Indie. Tehdy se ještě nejmenoval brazilský, ale pouze pytel, nebo žok (popř: artyžok, z něhož pak artyčok, z něhož pak Vilém Čok). V roce 1696 se však začala dovážet i káva z Brazílie a Brazilci si začali své pytle pojmenovávat, neboť se jim v neustále ztráceli v docích.

Současnost

Brazilci jsou na své pytle hrdí a tak neustále zůstávají nejvýznamnějším obchodním artiklem. Nikdy nechtěli být spojováni s uruguayským pytlem, neboť je trapný a tak od roku 1978 nesmí být v žádném Brazilském pytli ani jeden malý tučný gumídek.