Zblo

Zblo je na tomto obrázku mnohem, mnohem, mnohem menší než pixel Vašeho monitoru.

Zblo je délková jednotka. Jedno zblo je definováno jako nejmenší možná vzdálenost, neboli $tik(v-\infty )$, přičemž tik je nejmenší možný časový úsek (pro úplnost - tak je delší protože potvrzuje tik) a $v-\infty$ je nejmenší možná rychlost, která je ještě pohybem. Tyto tři veličiny na sobě závisí a dosud není zcela jisté, zda-li existují.

Historie zbla

Při vykopávkách z mladší doby kamenné byla objevena zuhelnatělá stébla, při výzkumech bylo zjištěno že tehdejší lidé je považovali za zbla, protože nic pro ně nemělo menší význam. S vývojem vědění se pojem zbla stále zmenšoval a poslední výzkumy na Necykloverzitě to dokazují. Ačkoli není mezi veřejností příliš známé, bylo objeveno, respektive předpokládáno již tisíce let před začátkem našeho letopočtu, jak dokládá stará egyptská báseň:

Zblo ch'tart wdhit
Tr'chetpt fert wdž
Sith'wtak zblo'drt
Warf ertw mhist'uf

Z Egypta přešla znalost zbla do starověkého Řecka, kde se jeho problematikou zabývali i slavní filosofové, jako třeba Platón či Sokrates, který po naprostém zmatení touto ošemetnou věcí raději spáchal sebevraždu nebo Zenón z Eleje který se ze studia zbla dočista zbláznil a nakonec začal propagovat názor, že zajíc nikdy nedohoní želvu a že žádný pohyb a dokonce zblo buď vůbec neexistuje, nebo je naprosto nepodstatné, protože nemůže měřit pohyb, který neexistuje. Po ovládnutí Řecka Římem upadlo zblo téměř v zapomnění, přetrvalo pouze v lidové slovesnosti, například v rčení nezůstalo tam ani zblo a jemu podobných. V té době byl považován atom za nejmenší zblo. Až v současnosti se problematika zbla dostává opět na povrch a stává se předmětem úvah vědeckých kroužků, čtverečků, pyramid, anuloidů, dodekaraktů a zvláště pak dodekarektů na čemž nese největší zásluhy Vědecký tým Necyklopedie.

Moderní výzkumy

Jak už bylo uvedeno výše, v současnosti se problematika zbla dočkala svého oživení. Již záhy po otevření výzkumných laboratoří se objevilo několik zajímavých a závažných faktů:

• Zblo by se dalo definovat také jako derivace absolutní hodnoty druhé odmocniny ze součinu entropie na třetí a záporného logaritmu kvadratické funkce závislosti rychlosti na gravitačním zrychlení na čtvrtou (Milan Hatera).
• Zblo je nevědecká kacířská slátanina (JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. Mgr. et Mgr., Bc. Henryk Lahola, DrSc., multi dr.h.c.).
• Zblo by mohlo umožnit cestování časem i nadsvětelnou rychlostí (Pičurin).
• Zblo by mohlo posloužit jako levný zdroj energie v elektrárenském průmyslu (Dr. Jožka Malý).
• Zblo nelze využít ani jako zdroj energie, ani jako pomůcku k cestování časem či nadsvětelnou rychlostí (RNDr. Doc. WTf. Oran Gutan DrSc. BlB).
• Zblo je v extrémních případech méně než nic (JUDr. Bc. Mr.Dalpsa).

Zblem se také zabýval fyzik Max Planck (Einsteinův kámoš) a podle jeho výpočtů je rovno přibližně přibližně 0.0000000000000000000000000000000000161625281 metrů. Tento odhad je ale očividně velice nadhodnocený a zblo je doopravdy mnohem menší. To můžeme také snadno odvodit z jeho egoistických snah přejmenovat zblo na "Planckovu délku"; pro jednotku pojmenovanou po sobě samozřejmě chtěl mít pokud možno co nejvyšší hodnotu.

• Při výzkumech na Necykloverzitě se podařilo při kvadratuře zbla teoreticky zjistit, že ze zbla zbylo pouze zblo a tím se předběžně dokázalo že zblo je nejmenší částečka hmoty, praktický důkaz je však zatím neproveditelný. Po dokončení nového urychlovače kvašení u Vizovic jsou očekávány překvapivé výsledky. Podle nejnovějších teorií by se dalo zblo zvážit, ovšem ho potřebujeme umístit do černé díry kde panuje dostatečná gravitace. Zblo je však přesto tak málo hmotné, že by se ani tak nedalo pomocí jednotek SI zvážit, proto byla vynalezena velmi malá jednotka, a to 1 pičogram (πιg), je odvozen od váhy jednoho fotonu a to tak že váha 1 fotonu se rovná přesně nekonečnému množství pičogramů. Váha zbla je odhadována předběžně na 666 πιg. O náročnosti přípravného výzkumu jistě svědčí i to, že jen pro vynalezení πιg bylo třeba vypít několik demižonů slivovice. Už zbývá vyřešit jen pár detailů, jak se dostat s váhou do černé díry a zpět do VTN s výsledky vážení.

Paradox zbla

Přední vědecké kapacity i indukčnosti se zatím shodly na tom, že je zblo zatím zcela k ničemu, ale že se již brzy shodnou na dalších výzkumech, které by snad vedly k tomu, že by zblo k něčemu bylo. Praktickémmu využití prý brání především fakt, že zblo je jen teoretická veličina, kterou se doposud nepodařilo změřit v reálném světě, což ale podle mnoha vědců ani není možné. Tomuto teoretickému problému se začalo říkat Paradox zbla. Jde o to, že zblo, jakožto nejmenší možná délková jednotka, nemůže být přesně změřeno ničím jiným, než jen jiným zblem, protože veškerá pravítka a měřidla nemohou mít dostatečně malé dílky, když je zblo nejmenší možná naměřitelná vzdálenost. Současné výzkumy zatím ukázaly, že vždy je možno dosaženou délku na měřidle ještě více zmenšit. Co s tím zblem dál, to ukáže až čas, případně duch Maxe Plancka.