Albert Einstein
„Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist.“
- Albert Einstein o své genialitě.
„Konec světa bude, až přestanou lidé zpívat.“
„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“
Albert Einstein (čili v českém jazyce Bertík Jedenkámen či Bertík Singlšutr), (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) je považován za největšího huliče světa největšího génia všech dob. Zpočátku byl nadějný technický asistent na švýcarském patentovém úřadu. Přestože byl roku 1906 povýšen na revizora druhé třídy, roku 1908 svévolně opustil své zodpovědné zaměstnání, zběhl k teoretické fyzice a do práce se již nikdy nevrátil.
Patentový úřad byl díky jeho útěku několik měsíců uzavřený, čím svět přišel o vynález perpetua mobile, jeho vynálezce totiž v rozhořčení nad mizerným fungováním státních institucí hodil všechny své nákresy do kanálu. Díky Einsteinově přestupu na fyziku svět naopak získal atomovou bombu, teorii relativity a nový druh chladničky.
Kromě svého působení na poli fyziky se Einstein marně celý život snažil vydělat si amatérskou hrou na housle a od dětství chtěl vypadat jako kuře. Jestli v tomto směru došel génius spokojenosti bohužel není známo.
Je ale otázkou, zda dějiny ve skutečnosti neznají Alberty Einsteiny dva, neboť - dle několika na slovo vzatých odborníků - je skutečným Albertem Einsteinem Jaroslav Hašek.
Teorie relativity[editovat | editovat zdroj]
Teorie relativity zajistila Albertu Einsteinovi věčné místo na fyzikálním nebi. Byla to teorie tak revoluční, že jí nikdo nevěřil. Dnes jí věří všichni, i když jí skoro nikdo nerozumí. Aby si geniální Albert z lidí vystřelil, vymyslel teorie relativity dokonce dvě - obecnou a speciální. Speciální je o tom, že když jste daleko od všeho hmotného, je všechno kromě světla relativní, nefungují newtonovy zákony, ze světa se stává vláček na provázku a každé hodinky jdou úplně jinak. Obecná spočívá ve faktu, že svět je jako prostěradlo prohnuté pod vším hmotným a když někam jdete, ve skutečnosti se drápete do kopce a z kopce. Všechno to navíc shrnuje kouzelná formule . Jednoduše geniální.
Adbsorpční lednice[editovat | editovat zdroj]
Roku 1926 vynalezl Einstein spolu se svým studentem Leó Szilárdem nový, revoluční typ lednice. Ta funguje tak, že plynné nebo kapalné chladicí médium (např. čpavek) z chladicího okruhu se v absorbéru rozpouští v chladné vodě a tím odnímá okolí teplo. Ta i s rozpuštěným plynem proudí do místa ("vařiče"), kde je voda zahřáta a tím plyn opět uvolněn. Ohřátý plyn o vyšším tlaku, než měl v absorbéru, proudí do chladiče, kde jeho teplota klesne a při daném vyšším tlaku případně zkapalní. Poté proudí médium opět do absorbéru, kde se rozpustí ve vodě zchlazené v samostatném chladiči a cyklus se opakuje. Absorpční lednička má proti kompresorové nižší účinnost a není schopna dosáhnout tak nízkých teplot; nicméně stačí její výkonnost na provoz běžných domácnostních chladniček s mrazicím oddílem avšak bez velkých nároků na hluboké mražení. Na druhou stranu má bezhlučný chod, neobsahuje pohyblivé součásti (teoreticky vyšší spolehlivost) a nemusí být nutně napájena elektřinou – může být poháněna pouze teplem..
I když vystudoval fyziku a např. inspiroval Cimrmana k jeho teorii internismu, začal tíhnout spíše k divadlu.
Projekt Slunce na Zemi[editovat | editovat zdroj]
Traduje se, že Albert Einstein vymyslel atomovou bombu. Není to tak docela pravda. Geniální fyzik měl údajně poslat prezidentu USA dopis, ve kterém žádal o dotaci na stavbu nejničivější zbraně všech dob. Tento dopis ve skutečnosti sepsal známý mystifikátor Orson Welles a Einstein se celou dobu trvání výzkumu domníval, že pracuje na chladničce poháněné tepelnou výměnou při štěpení uranových jader. Při prvním testu atomové bomby prohlásil další špičkový fyzik, pan Oppenheimer, citát z indckého eposu Bhalamagavakapagadgaradgídhagíty: Nyní se stávám smrtí, ničitelem světů. Einstein měl oponovat slovy Nefantazírujte, ledničky svět nezničí, což se v učebnicích dějepisu raději neuvádí. Albert byl svým nechtěným vynálezem znechucen a začal se věnovat mírumilovným snahám o teoretické sjednocení gravitace a elektromagnetismu nějakým důvtipným poznáním kvantové mechaniky. Tato snaha mu bez jakéhokoli výsledku vydržela 40 let.
Einstein ve víru komerce[editovat | editovat zdroj]
Albert EinsteinTM je registrovaná obchodní známka, kterou vlastní The Roger Richman Agency, Inc. Tato společnost zastupuje Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě, kterou Einstein aktivně podporoval. Za tuto snahu byl požádán, aby se stal izraelským prezidentem, ale Einstein odmítl, protože se mu nechtělo stěhovat. Izrael se přestěhovat také nechtěl. Společnost řídí komerční použití géniova jména. Reklamy a inzerce, které obsahují jméno či obrázek Alberta Einsteina, musí být licencovány touto agenturou. Kdykoli je jméno 'Albert EinsteinTM' kopírováno, musí u něho vždy být symbol TM, praví The Roger Richman Agency, Inc. Vzhledem k tomu, že tento článek není licencovaný, je nelegální a měl by být smazán. Tato informace je ovšem přísně tajná, takže o tom nikdo neví, a jen díky tomu tady tato stránka stále je.