Tma
Tento článek nemá nic společného s článkem Temná díra. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
[1]Tma nastává vždy, kdy není v blízkosti žádný pohlcovač, který by ji pohltil[2]. Většina lidí si ji spojuje s černou barvou, což je ovšem hrubá chyba, víme pouze to, že tma se za černou barvu schovává. Nepodařilo se ještě zjistit co a jaká barva je pod černotou, kterou se tma obklopuje.
Jakákoliv bližší studie tmy je spojena s velkými problémy. Nové vědecké výzkumy ovšem prokázaly, že tma není hmotná a dále se předpokládá, že tma nabude hmotnost jakmile bude ochlazena na teplotu -273,15°C. Bohužel se tmu na inkriminovanou teplotu ochladit doposud nepodařilo.
Tento nedořešený fyzikální problém zatím také stále brání konstrukci černého laseru, i samotné existenci článku o něm. To však nezabránilo konstruktérům firmy ateo.cz sestrojit funkční tmítilnu, netušili totiž, že je to z fyzikálního hlediska nemožné. Když se tmítilna namíří na něco, bude tam tma. Ale když se namíří svítilna proti stejně výkonné tmítilně, výkon svítilny poklesne, protože ji neutralizuje tmítilna.
Chemické složení a reakce tmy[edit | edit source]
Tma se skládá z dvou nehmotných atomů zatmaveného helia [He(t)] a pěti nehmotných atomů kyslíku. Jak se může Helium zatmavit a odhmotnit, je zatím velikou záhadou. Vědci se domnívají, že ze stabilního helia se za působení vnějších činitelů stává nestabilní prvek, který se snaží získat zpět svoji stabilitu a tak se zatmavuje a ztrácí veškerou hmotnost. Tohle tvrzení se opírá o velikou stabilitu zatmaveného helia v konečné fázi rozpadu.
Ovšem jak o svoji hmotnost přišel kyslík, to se doposud zjistit nepodařilo.
Jediné sloučeniny, se kterými tma reaguje, jsou světlo (a bortel). To je tvořeno dvěma nehmotnými atomy osvětleného helia [He(s)] a třemi nehmotnými atomy kyslíku. Jak se může Helium osvětlit a odhmotnit, je zatím velikou záhadou. Vědci se domnívají, že ze stabilního helia se za působení vnějších činitelů stává ještě stabilnější prvek, který se snaží získat větší stabilitu a tak se osvětluje a ztrácí veškerou hmotnost. Tohle tvrzení se opírá o nadstabilitu osvětleného helia v konečné fázi.
Ovšem jak o svoji hmotnost přišel kyslík, to se doposud zjistit nepodařilo.
Při dopadu světla na tmu začne tzv. rozpad tmy, trvá jedno zblo sekundy, tudíž jej prakticky nelze zaznamenat.
V rovnici je vidět, že tma se rozpadá na helium, které přichází o svoji "zatmavenost" a "nehmotnost". Dále vzniká dýchatelný, hmotný O2 (dokonce dvakrát) , což je pro člověka velmi užitečné a jeden nedýchatelný, také hmotný atom kyslíku. Rozklad lze provést i bez světla, a to za použití bortlia jako katalyzátoru.
Ještě nikdy nebylo pozorováno, že by dopadala tma na světlo, a nikdo neví, co se při tom děje. Předpokládá se ovšem, že podobná reakce nastává při výbuchu atomové bomby.
Využití tmy[edit | edit source]
Tma není hmotná, tudíž logicky nazabírá ani žádný prostor. Je zde tedy možnost přenášet libovolné množství tmy v sebemenší nádobě. To, že by se mohli potápěči potopit třeba jen na 30 minut a pak museli znovu vyplout na hladinu, je již minulostí. Nyní jim postačí nádoba s tmou (které se tam vejde nekonečně mnoho). Ta se pak za působení světla bude rozpadat na kyslík, který budou dýchat.
Výroba vody a ozonu z tmy[edit | edit source]
- Pokud budeme tmu ostřelovat elektronem, vznikne nám voda a ozon, což nám do budoucna umožní obnovit ozonovou vrstvu obklopující Zemi a vyřešit problém s nedostatkem pitné vody.
Vizte také[edit | edit source]
- ↑ nesmíme se bát tmy, ale toho, co v ní číhá. -spongebob
- ↑ To jest psáno ve článku Pohlcovač tmy.