Temná díra

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pohlcovač tmy. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Již v před staletími lidé mimo-smyslově vnímali temné díry, jak je vidět na známém obraze „Únos Leukippových dcer“, který namaloval Peter Paul Rubens v letech 1615-1616. Je patrno, že zbylé dcery již jsou temnou dírou uneseny.

Název temná díra je z části odvozen od tzv. černých děr, které vcucnou vše, na co přijdou, a z části od stavů, kdy říkáme, že máme temno (tj. když si nedokážeme vzpomenout na něco, co v danou chvíli velmi nutně potřebujeme). Název temná díra také souvisí s temnou energií a temnou hmotou. Temné díry zapříčiňují mizení předmětů, které potřebujeme.

Co je vlastně temná díra?

Přestože již dlouhá staletí jsou součástí našeho života, jejich existence si doposud téměř nikdo nevšiml. Po mnohaletém výzkumu však skupina vědců existenci temných děr potvrdila. Ani z části nedokážeme ovlivnit jejich náhodné vytváření v časoprostoru, lze jej však s malou pravděpodobností předpovědět. Když si vědci uvědomili sílu temných děr, rozhodli se jejich existenci neodhalit široké veřejnosti, avšak spousty informací se právě pomocí temných děr dostaly „ven“, takže nemělo smysl mlžit i nadále.

Temná díra je velmi podivuhodná anomálie. Temnou díru nelze vnímat lidskými ani žádnými jinými smysly. Výjimky pak tvoří pouze 12. a 72. smysl Chucka Norrise. Má-li někde temná díra vzniknout, není to možno odvrátit. Jejich výskyt se řídí zákonem schválnosti. Existuje-li něco, co se může ztratit, temná díra to vcucne zrovna tak, jako to, co se ztratit nemůže. Nelze určit, kdy přesně se předmět ztratil, protože si jeho ztrátu neuvědomíme do té doby, než jej potřebujeme. Podle Cimrmanovy teorie temná díra předmět přemístí přesně v ten okamžik, kdy si na něj vzpomeneme. Podle toho, kam jej přemístí, rozdělujeme temné díry na tři typy:

• Lokální – předmět je přemístěn na blízké místo. Vzdálenost a důkladnost ukrytí je přímo úměrná síle temné díry.
• Dálkové – předmět je přemístěn na delší vzdálenost, nikdy však nezmizí z povrchu planety. Dálkové temné díry musí být alespoň II. stupně. Vzdálenost přesunu předmětu je opět přímo úměrná síle temné díry. Často se předmět nachází na viditelném místě.
• Kosmické – Od vesmírného roku ${\frac {7,1}{3x}}$ bývá působením Kosmických temných děr předmět transformován na temnou energii a je nenávratně pryč. Nejhorším typem temných děr jsou Kosmické I. stupně. Síla Kosmických temných děr je ve všech případech stejná.

Dále jsou temné díry děleny podle toho, jak moc ovlivní naši pamět:

• I. stupeň – plně si uvědomujeme ztrátu předmětu a jsme si naprosto jisti, kde jsme jej nechali(předmět tam samozřejmě není). Temné díry I. třídy nemusí naši paměť ovlivnit vůbec. Po nalezení předmětu obviňujeme osoby bližní.
• II. stupeň – jsme si vědomi ztráty, ale nemůžeme si vzpomenout, kde jsme předmět viděli naposledy. Po nalezení si často vybavíme falešnou vzpomínku, jak předmět odkládáme na toto místo.
• III. stupeň – o ztrátě předmětu prakticky nevíme a nevzpomínáme si, že by jsme ho kdy měli a proto si předmět opatříme znovu. Třetí třída ročně připraví lidstvo o miliardy euro.

Účinky temných děr

V minulosti byly účinky temných děr připisovány zákeřným skřítkům, případně osobám bližním a někdy dokonce vlastním osobám. Toto je taktéž jeden z účinků temných děr. Dokáží velmi účinně působit na lidskou paměť, tedy mohou vzbudit dojem, že jsme si předmět (např. knížku, pero, vzácně dokonce myšlenku) ztratili sami. Je třeba rozlišovat případy, kdy jsme předmět skutečně ztratili my a kdy se jedná o důsledek výskytu temné díry v našem okolí. K tomu slouží tzv. temnometr, který reaguje na temnou energii, kterou temná díra vyzařuje. Na celém světe existuje pouze jeden a ten je stále ještě vyvíjen ve výzkumné stanici, která se nachází hluboko pod zemí na místě zvaném Area 51. Přístroj se již mnohokrát následkem působení temné díry ztratil. Na výzkumu se podílí celkem 70 národů z dvanácti různých planet. Výzkumníci také doufají, že by přístroj dokázal určit, kam byl předmět přemístěn.

Vědci se dlouho mylně domnívali (a většina se ještě stále domnívá), že temná energie má za účinek rozpínání vesmíru. Naopak, temná energie vznikla, aby se vesmír už dál nerozpínal. Rozpínání vesmíru je způsobeno obrovským množstvím předmětů, které se trvale ztratily. Jelikož už byl vesmír velký až příliš a ztracené předměty nebylo kam dávat, vytvořil vesmírného roku ${\frac {7,0}{3x}}$ Aštar Šeran temnou hmotu. Ta však byla pořád málo skladná a měla za účinek další rozpínání vesmíru. O ${\frac {0,1}{0x}}$ vesmírných let vytvořil temnou energii, která se může v prostoru nacházet v neomezené koncentraci a vesmír se dnes rozpíná jen tak, aby se neřeklo.

Účinkům temných děr se nelze bránit, lze jim pouze předcházet tak, že nebudete nikdy potřebovat to, co temná díra vcucla. Vzhledem ke skutečnosti, že je velmi obtížné předpovědět co přesně pohltí, nelze zaručit, že na vás její účinky nebudou působit.

Nebezpečí temných děr

Z historie je známo pár případů, kdy temná díra vcucla lidi. Tomu lze velmi snadno předejít a to tak, že nebudete k ničemu užiteční, tudíž vás nikdo nebude potřebovat a temná díra vás nepohltí. I kdyby vás někdo potřeboval, s největší pravděpodobností by vás temná díra přemístila třeba pod postel, v horším případě do Brna. Pokud byste narazili na Kosmickou temnou díru, proměnili byste se na proud temné energie a stali byste se pomocníkem Aštara Šerana.

Poznámka

Výše uvedené informace byly zveřejněné jedním z předních vědců, kteří se podílí na výzkumu temnometru. Ten je spolu s desítkou jeho pomocných vědců skálopevně přesvědčen o jejich platnosti a odmítá tvrzení, že se věci prostě ztrácí tak často vinou nás samotných.